7 Tdo 871/2017

02. 08. 2017, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Trestní, Trestní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • TrZ - § 205 odst. 2

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 2. 8. 2017 o dovolání obviněného M. V., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 3. 2017, sp. zn. 10 To 52/2017, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 3 T 125/2016 takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. V. odmítá.

O d ů v o d n ě n í



Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 9. 11. 2016, sp. zn. 3 T 125/2016, byl obviněný M. V. uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku a odsouzen podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na osm měsíců s tím, že výkon trestu byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen a zkušební doba byla podle § 82 odst. 1 tr. zákoníku stanovena na dvě léta.

Skutek posouzený jako trestný čin spočíval podle zjištění Okresního soudu v Hradci Králové v tom, že obviněný dne 21. 9. 2016 kolem 20,05 hodin v H. K., P. …, v obchodním domě Kaufland odcizil na prodejní ploše 415 gramů kuřecího točeného salámu v ceně 33 Kč tak, že si ho dal nejprve do batohu a poté do podpaží a prošel s ním bez zaplacení pokladní zónou, za kterou byl zadržen bezpečnostní službou, a tohoto jednání se dopustil přesto, že rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 30. 11. 2015, sp. zn. 1 T 1/2014, byl pravomocně odsouzen mimo jiné za přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. c), d) tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jedenácti měsíců a patnácti dnů, který vykonal dnem 16. 2. 2016.

Odvolání obviněného, podané proti výroku o vině a tím i proti výroku o trestu, bylo usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 3. 2017, sp. zn. 10 To 52/2017, podle § 256 tr. ř. zamítnuto.

Obviněný podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové (v dovolání je toto rozhodnutí nesprávně označeno jako „rozsudek“). Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Uvedl, že skutek neměl být posouzen jako trestný čin. Namítl nedostatek úmyslného zavinění, neboť při průchodu pokladnou pouze zapomněl na salám, který měl v podpaží, aby se mu lépe nesl. Dále namítl nedostatek společenské škodlivosti činu. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství označil dovolání za zjevně neopodstatněné a navrhl, aby bylo podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnuto. Vyjádření státního zástupce bylo předloženo obhájci k případné replice, ale obhájce na něj nereagoval.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání je zjevně neopodstatněné.

Přečinu krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. Z hlediska subjektivní stránky se jedná o úmyslný trestný čin (§ 13 odst. 2 tr. zákoníku).

Zjištěný způsob provedení činu jasně svědčí o tom, že ze strany obviněného šlo o úmyslné jednání. Bez jakéhokoli opodstatnění je námitka, podle které si obviněný dal točený salám do podpaží jen proto, aby se mu lépe nesl. V této spojitosti lze konstatovat, že k pohodlnému přesunu vybraného zboží k pokladnám v prodejnách samoobslužného typu slouží zákazníkům nákupní vozíky či nákupní koše. Obviněného sledoval prostřednictvím kamerového systému pracovník bezpečnostní služby R. V., který se na pohyb obviněného zaměřil, protože ho znal jako osobu se sklonem k odcizování zboží. Tento svědek potvrdil, že obviněný si u chladicích boxů všiml odloženého točeného salámu, vzal si ho, šel směrem k pokladnám, nejprve zkoušel dát si salám do svého zavazadla (tašky), pak si ho dal do podpaží, v pokladně zaplatil jiné zboží (pečivo a pití) a odešel bez zaplacení salámu. Popsaná manipulace se salámem jasně svědčí o tom, že obviněný od počátku sledoval jeho odcizení (viz pokus dát salám do tašky), a proto ho nesl odděleně od ostatního vybraného zboží. Závěr soudů o úmyslném zavinění obviněného je plně přijatelný.

Namítaným nedostatkem společenské škodlivosti měl obviněný patrně na mysli to, že výrok o vině je porušením ustanovení § 12 odst. 2 tr. zákoníku, podle něhož trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. Citované ustanovení vyjadřuje zásadu subsidiarity trestní represe a takové pojetí trestní represe, při kterém je krajním prostředkem ochrany dotčených zájmů (ultima ratio).

I když obviněný způsobil činem jen nepatrnou škodu vzhledem k ceně odcizeného zboží, nelze pominout, že naplnění zákonných znaků přečinu krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku není vázáno na nějakou minimální výši škody, a to na rozdíl od přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Je tomu tak proto, že právní kvalifikace podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku postihuje recidivu pachatele. V tomto ohledu je významné, že obviněný se posuzovaného činu dopustil prakticky sedm měsíců po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody uloženého rovněž za krádež, konkrétně za krádež spočívající v odcizení zboží (dvou lahví piva v ceně 30 Kč) z nákupního vozíku, který před obchodem tlačil poškozený, jehož obviněný navíc ještě fyzicky napadl, když se poškozený ohradil proti odcizení. Velmi krátká doba, která uplynula od propuštění obviněného z výkonu předchozího trestu do spáchání nyní posuzovaného činu, svědčí o tom, že obviněný má hlubší sklon k nerespektování nedotknutelnosti cizího majetku a k páchání krádeží. Škodlivost posuzovaného činu, která spočívá především v recidivě obviněného, soudy odpovídajícím způsobem vyjádřily v právním posouzení skutku jako přečinu krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku. Rozhodně se nejedná o nějakou zbytečnou kriminalizaci jednání, které by jinak mohlo být posouzeno jen jako přestupek. Menší stupeň závažnosti činu vyplývající z nepatrné výše škody soudy vystihly uložením podmíněného trestu odnětí svobody. Právní posouzení skutku jako trestného činu evidentně nijak nekoliduje s ustanovením § 12 odst. 2 tr. zákoníku.

Výrok o vině obviněného odpovídá zákonu. Napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, jímž byl výrok o vině ponechán beze změny a jímž bylo odvolání obviněného zamítnuto, není rozhodnutím, které by spočívalo na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Nejvyšší soud proto zjevně neopodstatněné dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 2. srpna 2017


JUDr. Petr Hrachovec
předseda senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 8. 2017, sp. zn. 7 Tdo 871/2017, ECLI:CZ:NS:2017:7.TDO.871.2017.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies