21 Cul 7/2017

09. 08. 2017, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Civilní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • SSZ - § 174a odst. 9
  • OSŘ - § 104 odst. 1

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., ve věci návrhu M. J.,na určení lhůty k provedení procesního úkonu ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 46 Cm 44/2012, o odvolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. července 2016, č. j. UL 32/2016-714, takto:

I. Řízení o odvolání navrhovatele M. J. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 7. 2016, č. j. UL 32/2016-714, se zastavuje.
II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :


Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 13. 7. 2016, č. j. UL 32/2016-714, odmítl „návrh navrhovatele ze dne 30. 5. 2016 na určení lhůty“; dospěl k závěru, že „návrh není vymezen konkrétními údaji, které nebyly doplněny ani ke dni rozhodování o něm“, a „tento zásadní nedostatek brání tomu, aby o něm bylo věcně rozhodnuto“.

Proti tomuto usnesení podal navrhovatel odvolání datované dnem 27. července 2016 a doručené Krajskému sodu v Praze (podle podacího razítka) dne 29. 7. 2016.

Podle ustanovení § 174a odst. 9 věty druhé zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích) proti rozhodnutí soudu o návrhu na určení lhůty nejsou přípustné opravné prostředky.

Tomu, že proti rozhodnutí soudu o návrhu na určení lhůty nejsou přípustné opravné prostředky, tedy ani odvolání, koresponduje skutečnost, že funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání proti rozhodnutí soudu o návrhu na určení lhůty zákon o soudech a soudcích ani občanský soudní řád neupravuje.

Nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. § 104 odst. 1 věta první o. s. ř.). Je-li podáno „odvolání“ proti rozhodnutí odvolacího soudu, je Nejvyšší soud České republiky jako vrcholný článek soustavy obecných soudů a jako soud, který je funkčně příslušný k rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutím odvolacích soudů, příslušný i k rozhodnutí o zastavení řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura roč. 2001 pod číslem 85).

Protože zde tedy není soudu, který by byl – jak výše uvedeno – funkčně příslušný k rozhodnutí o odvolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 7. 2016, č. j. UL 32/2016-714, Nejvyšší soud České republiky řízení o tomto podání navrhovatele zastavil (§ 243c, § 104 odst. 1 věta první o. s. ř.).

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 174a odst. 5 věty druhé zákona o soudech a soudcích a § 151 odst. 1 o. s. ř., neboť navrhovatel nemá ve smyslu ustanovení § 174a odst. 8 věty druhé zákona o soudech a soudcích právo, aby mu stát nahradil náklady, které mu v tomto řízení vznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 9. srpna 2017


JUDr. Mojmír Putna

předseda senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 8. 2017, sp. zn. 21 Cul 7/2017, ECLI:CZ:NS:2017:21.CUL.7.2017.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies