Na 308/2014 - 9

23. 09. 2014, Nejvyšší správní soud

Možnosti
Typ řízení: Správní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Marie Žiškové v právní věci žalobce: J. B., proti žalovanému: 1) JUDr. Josefu Fojtíkovi, advokátovi se sídlem Štefánikova 1516, Kopřivnice, a 2) České advokátní komoře, se sídlem Národní třída 16, Praha 1, o žalobě ze dne 4. 8. 2014, proti nečinnosti advokáta JUDr. Josefa Fojtíka a proti rozhodnutí předsedy Kontrolní komise České advokátní komory o zamítnutí stížnosti žalobce,

takto :

Věc se postupuje Městskému soudu v Praze jako soudu věcně a místně příslušnému.

Odůvodnění :

Podáním doručeným soudu dne 8. 8. 2014 a nadepsaným jako „Správní žaloba“ mířil proti nečinnosti advokáta JUDr. Josefa Fojtíka a proti „zamítnutí stížnosti vedoucím/předsedou kontrolní rady České advokátní komory JUDr. Janem Mikšem“.

Pochybení advokáta JUDr. Fojtíka spatřoval v tom, že zmíněný advokát zanedbal své povinnosti a opožděně doplnil dovolání k Nejvyššímu soudu ve věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 22 Co 62/2012. Advokát dle navrhovatele vypracoval velmi kusé, fragmentární a odbyté dovolání, které navíc podal po uplynutí lhůty. Nejvyšší soud dovolání odmítl z důvodu, že „trpí vadami, pro které nelze pokračovat v dovolacím řízení“ (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 1. 2014, č. j. 22 Cdo 4392/2013 - 197). Žalobce však nijak nespecifikoval, čeho se v rámci své žaloby domáhá. Nejvyšší správní soud podotýká, že pokud by jeho nárok zněl např. na náhradu škody způsobené advokátem, k projednání a rozhodnutí v této věci jsou příslušné civilní soudy, nikoliv soudy správní. Advokát není správním orgánem a nevystupuje jako orgán veřejné moci, i když výkon advokacie je upraven zákonem.

Dále žalobce svou „správní žalobou“ mířil proti rozhodnutí o zamítnutí stížnosti předsedou Kontrolní rady České advokátní komory JUDr. Janem Mikšem. Předsedu Kontrolní rady žalobce označil jako „2. žalovaného“; žalovaným zde bude patrně Česká advokátní komora jako orgán, který napadené rozhodnutí vydal. Žalobce však rozhodnutí Kontrolní komise České advokátní komory v žalobě neidentifikoval datem ani číslem jednacím, rozhodnutí k žalobě ani nepřipojil.

Dle § 7 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), „[n]estanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení věcně příslušný krajský soud.“. Dle § 12 odst. 1 s. ř. s. „Nejvyšší správní soud jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví (…) rozhoduje o kasačních stížnostech v případech stanovených tímto zákonem (…).“ Jak plyne ze znění zákona, k řízení o žalobách (§ 65 a násl. s. ř. s.) je v prvním stupni příslušný krajský soud, resp. městský soud. Ze znění zákona vyplývá, že Nejvyšší správní soud rozhoduje pouze o opravných prostředcích proti rozhodnutí krajského soudu. Takovým mimořádným opravným prostředkem je kasační stížnost; tu je však možno podat až poté, co ve věci rozhodne v prvním stupni krajský soud.

Ustanovení § 7 odst. 5 s. ř. s. v této souvislosti stanoví, že „byl-li návrh ve věci správního soudnictví podán u soudu, který není věcně příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně a místně příslušnému.“ Místní příslušnost krajského soudu se v tomto případě řídí sídlem orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Nejvyšší správní soud má za to, že otázka soudního přezkumu rozhodnutí České advokátní komory je věcí správního soudnictví, z tohoto důvodu věc postoupil krajskému, resp. městskému soudu. V dané věci je evidentní, že žaloba míří proti rozhodnutí Kontrolní komise České advokátní komory, i když blíže nespecifikovanému; žalovaná má sídlo v Praze. Příslušným soudem prvního stupně k projednání a rozhodnutí o této žalobě tedy bude Městský soud v Praze. Ve zbývající části žaloby proti nečinnosti advokáta se taktéž bude muset vypořádat městský soud. Žalobce rovněž požádal o ustanovení advokáta, jelikož nemá právnické vzdělání. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud věc postupuje městskému soudu a věcí se meritorně nebude zabývat, ponechává na rozhodnutí městského soudu i žádost o ustanovení advokáta. Žaloba byla podána u Nejvyššího správního soudu, tedy u soudu nepříslušného. Podle § 7 odst. 5 s. ř. s. proto soud postoupil věc Městskému soudu v Praze jako soudu věcně a místně příslušnému. Tento soud posoudí, zda žaloba netrpí vadami a případné vady odstraní postupem dle § 37 odst. 5 s. ř. s. Poté posoudí přípustnost, případně i důvodnost žaloby, a rozhodne o něm.

Poučení : Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 23. září 2014

JUDr. Josef Baxa předseda senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2014, sp. zn. Na 308/2014 - 9, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies