30 A 56/2012 - 38 - Volby do obecního zastupitelstva: aktivní legitimace navrhovatele

09. 08. 2012, Krajský soud v Hradci Králové

Možnosti
Typ řízení: Správní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

K podání návrhu dle § 88 s. ř. s. je aktivně legitimován každý, kdo může být dotčen tím, že správní orgán, který vede podle zvláštních zákonů seznam voličů, neodstraní chyby nebo nedostatky ve stálém seznamu voličů a jeho dodatku; tedy například osoba zapsaná do dotčeného stálého seznamu voličů nebo jeho dodatku pro danou obec nebo i kandidující volební strana.

(Podle rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 09.08.2012, čj. 30 A 56/2012 - 38)

Text judikátu



USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců JUDr. Magdaleny Ježkové a Mgr. Heleny Konečné ve věci navrhovatele volební strany - sdružení nezávislých kandidátůpod názvem „ZDOBNICE“, zast. zmocněnkyní M. V., za účasti 1) Městského úřadu Rychnov nad Kněžnou, Havlíčkova 136, Rychnov nad Kněžnou, 2) volební strany-sdružení nezávislých kandidátůpod názvem Kunčina Ves a Zdobnice, zast. zmocněnkyní H. S., a 3) volební strany- sdružení nezávislých kandidátůpod názvem Orlické hory, zast. zmocněnkyní H. V., v řízení o návrhu na neplatnost voleb do obecního zastupitelstva obce Zdobnice, okres Rychnov nad Kněžnou, konaných dne 14. července 2012,

takto :

I. Návrh se zamítá .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění :

Navrhovatel se včas podaným návrhem, doručeným Krajskému soudu v Hradci Králové dne 23. července 2012, domáhal vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb do obecního zastupitelstva obce Zdobnice konaných dne 14. července 2012.

Jako důvod v návrhu uvedl, že z celkového počtu 148 osob zapsaných v seznamu voličů je 6 vedeno na ohlašovně obce, dalších 5 je neznámého pobytu a 13 se účelově přihlásilo k trvalému pobytu. Dle navrhovatele tedy v obci došlo k umělému zvýšení počtu obyvatel, přestože zde někteří nevlastní žádnou nemovitost, ani se v ní nezdržují. Některé objekty vlastní kandidáti volebních stran, do kterých přihlásili rodinné příslušníky, z nichž někteří žijí i mimo Českou republiku. Tím mělo dojít při tak nízkém počtu obyvatel obce k ovlivnění výsledků voleb ve prospěch volebních stran odpůrců.

V reakci na usnesení krajského soudu ze dne 24. 7. 2012, č.j. 30A 56/2010- 12, upřesnil navrhovatel důvody, pro něž považuje dotčené volby za neplatné následovně. Uvedl, že po 27. 7. 2011, tedy od podání rezignace členů zastupitelstva obce z opozičních stran včetně náhradníků, se cíleně začali přihlašovat občané k trvalému pobytu za účelem podpory volebních stran odpůrců. Protože se jim při nových volbách konaných dne 10. 12. 2011 nepodařilo jejich výsledek zvrátit, v přihlašování svých rodinných příslušníků a příznivců tyto volební strany pokračovaly. Následně označil 13 osob, které se přihlásily od shora uvedeného data ke dni konání nových voleb a ke každé z nich uvedl, z jakého důvodu považuje její přihlášení k trvalému pobytu za účelové. Současně předložil ověřené fotokopie přihlašovacích lístků těchto osob a všechny podklady vztahující se k dotčeným volbám.

K doplněnému návrhu podaly dvě zbývající volební strany společné vyjádření. V jeho úvodu upozornily na skutečnost, že zmocněnkyně navrhovatele pracuje jako matrikářka na Obecním úřadu Zdobnice. Z toho titulu všechny zmíněné občany přihlašovala a přitom dnes toto přihlášení napadá. Dále konstatovaly, že nové volby v prosinci 2011 vyhrály poměrem mandátů 4:3 a navrhovatel na mandáty bezprostředně po volbách rezignoval. Výsledek voleb ze dne 14. 7. 2012 skončil shodně, tedy opět 4:3. Následně se vyjádřily ke každé z navrhovatelem zmíněných osob, které se v mezidobí ve Zdobnici přihlásily k trvalému pobytu. Dle jejich názoru se žádná z nich nepřihlašovala k trvalému pobytu proto, aby mohla ovlivnit výsledek voleb.

Městský úřad Rychnov nad Kněžnou jako příslušný volební orgán zaslal krajskému soudu ty podklady týkající se dotčených voleb, které měl k dispozici, k návrhu se nevyjádřil.

Krajský soud věc přezkoumal podle § 90 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), bez jednání, které není třeba nařizovat, a dospěl k následujícím zjištěním a právním závěrům.

Dle § 60 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o volbách“), podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva. Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí. Dle odstavce 3 téhož ustanovení může návrh na neplatnost voleb podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb. Dle § 90 odst. 1 s. ř. s. se může za podmínek stanovených zvláštními zákony občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Dle odst. 2 téže normy jsou účastníky řízení o návrhu na neplatnost voleb navrhovatel, příslušný volební orgán, politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, na jejichž kandidátní listině byl uveden kandidát, jehož volba byla napadena, nebo nezávislý kandidát.

Algoritmus posuzování volebních stížností formuloval Nejvyšší správní soud poprvé v případě řízení o stížnostech na neplatnost volby kandidáta ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2004 (usnesení ze dne 2. 7. 2004, sp. zn. Vol 6/2004; dostupné na www.nssoud.cz). Jeho podstata spočívá v tom, že si soud postupně položí tři otázky, a teprve pokud odpověď na všechny z nich bude kladná, lze stížnosti vyhovět. První podmínkou je protizákonnost, tzn. porušení některých ustanovení zákona o volbách nebo porušení jiných právních předpisů než výhradně zákona o volbách, a to v těch případech, kdy se z obsahového hlediska jedná o právní předpisy vážící se na volební proces a které z hlediska závažnosti dosahují ústavní intenzity, případně se jedná o případy přímé aplikace ústavních norem bez jejich konkretizace v předpisech jednoduchého práva (tzv. relevantní protiprávnost). Druhou podmínkou je existence přímého vztahu mezi touto protizákonností a výsledkem voleb. Tato podmínka je zamýšlena tak, že vylučuje všechny myslitelné případy, kdy sice skutečně dojde k porušení relevantních předpisů, nicméně toto porušení nemá žádnou souvislost se zjištěnými volebními výsledky. Třetí podmínkou je zásadní intenzita této protizákonnosti, která ve svých důsledcích musí přinejmenším výrazně zpochybňovat volební výsledky. Tato intenzita tedy musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k protizákonnému jednání nedošlo, dopadly by zřejmě volby odlišně. Tato intenzita by tedy musela způsobit „zatemnění“ volebních výsledků, tzn. jejich zásadní zpochybnění (srovnej Molek, P., Šimíček, V. Soudní přezkum voleb. Praha : Linde Praha a.s., 2006, 294-297 s.).

V posuzované věci byla napadena zákonnost voleb do sedmičlenného obecního zastupitelstva obce Zdobnice, okres Rychnov nad Kněžnou, konaných dnech 14. července 2012. Kandidovaly zde tři volební strany. Volební strana sdružení nezávislých kandidátů pod názvem „ZDOBNICE“ (č.3), volební strana sdružení nezávislých kandidátů pod názvem Orlické Hory (č. 2) a volební strana sdružení nezávislých kandidátů pod názvem Kunčina Ves a Zdobnice (č.1). Navrhovatel namítal, že v období před volbami se přihlásily do obce k trvalému pobytu osoby, které tam fakticky nepobývají, a protože jde o příznivce (často rodinné příslušníky) kandidátů kandidujících za ostatní volební strany, mohlo tím dojít k ovlivnění voleb konaných dne 14. 7. 2012 do zastupitelstva obce Zdobnice v jeho neprospěch, respektive ve prospěch zbývajících volebních stran.

Krajský soud předesílá, že obdobnou problematikou se v minulosti již zabýval Ústavní soud a to zejména ve svých nálezech ze dne 4. 5. 2011 sp. zn. Pl.ÚS 59/10 a sp. zn. Pl.ÚS 6/11. Řada premis a úvah, které Ústavní soud v těchto nálezech formuloval, je tedy logicky významná i pro posouzení nyní přezkoumávané věci, a krajský soud proto považuje za vhodné alespoň některé z nich připomenout.

Předně Ústavní soud konstatoval, že otázka trvalého bydliště je sice v obecné rovině záležitostí evidenční a nikoliv faktickou, nicméně ve věcech volebních je nutno dle jeho názoru tento pojem vykládat materiálně. Zdůraznil, že „trvalý pobyt v obci, jako zákonná a ústavní podmínka výkonu aktivního i pasivního volebního práva pro volby do zastupitelstev obcí, není v právní úpravě ustanovena samoúčelně. Sleduje totiž legitimní cíl, aby orgány samosprávy obce měli právo volit jen obyvatelé obce, tj. ti, kteří v obci trvale žijí a tedy tvoří (relativně) trvalou součást územního společenství osob, které si prostřednictvím voleb do zastupitelstev obcí volí své zástupce za účelem svěření podstatného rozsahu svého práva na výkon obecní samosprávy po dobu čtyř následujících let.“ Nutno dodat, že tyto závěry učinil v daném případě Ústavní soud v souvislosti s posuzováním rozmáhající se praktiky, kdy se přihlásí „více osob k trvalému pobytu těsně před komunálními volbami na určitou adresu spjatou vlastnickými právy s konkrétními kandidáty“. Vyslovil požadavek, aby v řízení o návrhu na neplatnost voleb docházelo ze strany soudu k posouzení toho, zda k takové praktice v dotčené obci došlo a zda měla reálný vliv na to, jakého volebního výsledku dosáhla volební strana, která tyto kandidáty navrhla a zda zjištěná skutečnost znamenala porušení ústavních principů demokratických voleb.

Ve světle shora zmíněného algoritmu soudního přezkumu ve věci návrhu na neplatnost voleb i citovaného závěru Ústavního soudu se proto krajský soud v prvé řadě zaměřil na posouzení toho, zda k uvedené praktice v obci Zdobnice došlo či nikoliv.

Posuzovat přitom mohl jenom a pouze ony osoby, které navrhovatel v doplnění svého návrhu konkrétně označil a které se dle jeho názoru přihlásily k trvalému pobytu v obci účelově. Řízení vedené dle s. ř. s. ve věcech volebních není totiž založeno na principu inkvizičním, ukládajícím soudu povinnost vyhledávat veškeré relevantní důkazy k tvrzení účastníků, ale je založeno na zásadě, že každý musí svá tvrzení doložit dostatečnými důkazy.

Z ověřených fotokopií přihlašovacích lístků předložených samotným navrhovatelem zjistil, že se jednalo o následujících 13 osob : I. P. (přihlášen 2. 8. 2011 do č.e. 211), D. D. (přihlášen 21. 9. 2011 do č.e. 107), B. O. (přihlášen 25. 9. 2011 do čp. 2), D. P. (přihlášen 23. 11. 2011 do č.e. 226), D. I. (přihlášena 22. 1. 2012 do čp. 40), D. P. (přihlášen 4. 4. 2012 do č.e. 107), D. I. (přihlášena 4. 4. 2012 do č.e. 107), H. M. (přihlášen 2. 5. 2012 do čp. 55), H. A. (přihlášena 7. 6. 2012 do č.e. 107), B. P. (přihlášena 20. 6. 2012 do čp. 82), N. L. (přihlášen 4. 7. 2012 do č.e. 226), D. J. (přihlášen 4. 7. 2012 do č.e. 226) a T. K. (přihlášena 13. 7. 2012 do č.e. 226).

Dle názoru krajského soudu není možné za období „těsně před komunálními volbami“ považovat období před konáním předcházejících voleb do obecního zastupitelstva obce Zdobnice, které proběhly 10. 12. 2011. Z úřední činnosti je krajskému soudu známo, že platnost uvedených voleb nikdo z k tomu aktivně legitimovaných subjektů (včetně navrhovatele) u soudu nezpochybnil. Nelze tedy s úspěchem tvrdit, že k přihlášení těchto osob k trvalému pobytu došlo v příčinné souvislosti s volbami konanými 14. 7. 2012. Ze shora uvedeného seznamu se jedná o čtyři osoby : I. P., D. D., O. B. (ten se navíc dle výpisu ze stálého seznamu voličů předloženého navrhovatelem a v něm učiněných poznámek okrskové volební komise voleb 14. 7. 2012 nezúčastnil) a P. D.

Shora uvedený názor je dle krajského soudu plně v souladu také s Kodexem dobré praxe ve volebních záležitostech (Code od Good Practice in Electoral Matters, CDL-Ad (2002)23rev), přijatém na 52. zasedání Benátské komise ve dnech 18. – 19. května 2002. Kodex připustil stanovení určitých omezujících podmínek aktivního a pasivního volebního práva i ohledně bydliště. Požadovaná délka pobytu na daném místě může být uložena pouze občanům v případě místních nebo regionálních voleb, přičemž požadované období pobytu by nemělo přesahovat šest měsíců, delší období může být vyžadováno pouze v případě národnostních menšin. I z tohoto důvodu tedy přezkum účelovosti přihlášení se k trvalému pobytu v obci Zdobnice nepřichází u shora uvedených osob v úvahu.

Ze zbývajících navrhovatelem označených osob nebylo nutné se zkoumáním uvedené otázky zabývat rovněž u I. D. (neboť ta se dle výpisu ze stálého seznamu voličů předloženého navrhovatelem a v něm učiněných poznámek okrskové volební komise voleb 14. 7. 2012 nezúčastnila) a K. T. (neboť ta se přihlásila k trvalému pobytu v obci Zdobnice až po uzavření seznamu voličů a dotčených voleb se tak účastnit ani nemohla).

Zbylo tak 7 osob, které se přihlásily k trvalému pobytu v obci Zdobnice v době od dubna do července 2012. Krajský soud se nedomnívá, že by tento počet přihlášených osob v tomto období bylo možno považovat za hromadnou účelovou změnu trvalého pobytu těsně před konáním voleb, před kterou varoval Ústavní soud. Ten v jím přezkoumávaných případech shledal existenci takové změny za situace, kdy k přihlašování osob k trvalému pobytu docházelo v období 2 až 3 týdnů před konáním voleb, řádově u desítek jedinců (s nárůstem celkového počtu osob zapsaných ve výpisech se seznamu voličů a jejich dodatků i o řádově desítky procent), a to mnohdy na jedinou adresu spojenou vlastnicky s osobou kandidáta. O takový případ v posuzované věci evidentně nejde.

Krajský soud v souvislosti s tím připomíná, že dle zápisu o výsledku voleb konaných v obci Zdobnice dne 10. 12. 2011 byl celkový počet osob zapsaných ve výpisech ze seznamu voličů a jejich dodatků 140 osob, celkový počet odevzdaných úředních obálek byl 110. Ze stejného dokumentu týkajícího se voleb ze dne 14. 7. 2012 krajský soud zjistil, že celkový počet osob zapsaných ve výpisech ze seznamu voličů a jejich dodatků byl 148 osob, celkový počet odevzdaných úředních obálek byl rovněž 110. Celkový počet osob zapsaných ve výpisech se seznamu voličů a jejich dodatcích tak oproti minulým volbám konaným zhruba před půl rokem vzrostl zhruba o 5%, což krajský soud nepovažuje za situaci nikterak mimořádnou. K žádnému nestandartnímu nárůstu trvale přihlášených osob v obci Zdobnice budícímu dojem účelovosti ve vztahu k dotčeným volbám do obecního zastupitelstva tak dle krajského soudu nedošlo.

Krajský soud samozřejmě nepřehlédl, že 3 z těchto osob se přihlásily do objektu č.e. 107 a 2 do objektu č.e. 226. Objekt č.e. 226 je ve spoluvlastnictví P. D., který v dotčených volbách kandidoval za volební stranu Kunčina Ves a Zdobnice (nebyl dle zápisu o výsledku voleb zvolen do zastupitelstva obce), objekt č.e. 107 je ve vlastnictví D. D., který v dotčených volbách kandidoval za volební stranu Orlické hory (nebyl dle zápisu o výsledku voleb zvolen do zastupitelstva obce). Jak však z návrhu navrhovatele, tak z vyjádření zbývajících volebních stran, vyplývá, jedná se (s výjimkou pana L. N.) o rodinné příslušníky vlastníků nemovitostí, nikoliv tedy o osoby, které by s kandidujícím vlastníkem nemovitosti, do níž se přihlašují k trvalému pobytu, neměly žádný vztah nebo se s ním dokonce vůbec neznaly. Tyto skutečnosti tak naopak podporují shora uvedený závěr krajského soudu, který neshledal ve shora zjištěných skutečnostech ohledně přihlašování osob k trvalému pobytu v obci Zdobnice v období zhruba šesti měsíců před konáním dotčených voleb prvek účelovosti ve smyslu shora nastíněné nekalé praktiky vymezené v citovaných nálezech Ústavního soudu. Nebylo tedy prokázáno, že by v tomto směru neměly jednotlivé volební strany stejné příležitosti a rovné postavení.

Krajský soud ještě dodává, že považuje skutková zjištění, ze kterých vycházel, za spolehlivě prokázaná na základě důkazů (shora citovaných), které mu byly předloženy navrhovatelem a ostatními účastníky řízení. Zdůrazňuje, že všechna skutková zjištění právně relevantní pro posouzení věci nebyla rozporná, tedy vyplývala jak z důkazů předložených navrhovatelem, tak z důkazů předložených ostatními účastníky řízení. Provádění dalších důkazů tedy neshledal krajský soud důvodným a potřebným, ostatně takový postup nenavrhovali ani účastníci řízení.

Obiter dictum však považuje krajský soud za vhodné dodat, že shledal návrhovou námitku nepřesvědčivou rovněž z následujícího důvodu. Ústavní soud totiž v již citovaném nálezu Pl.ÚS 6/11 uvedl, jak je možno se proti přihlašování osob k trvalému pobytu za účelem ovlivňování výsledku komunálních voleb bránit. Konstatoval, že : „Těmto praktikám lze do jisté míry předejít ve fázi sestavování seznamu voličů tím, že osoby hlášené k trvalému pobytu toliko formálně z něho budou vyškrtnuty. Výklad, podle něhož zákon o volbách do zastupitelstev takovýto aktivní postup orgánu, který stálý seznam voličů vede, umožňuje, podporuje i možnost vyškrtnutých osob následně žádat o správní (námitkové řízení) a soudní přezkum. A odpovídá to též představě samotné Ústavy, která ve čl. 100 odst. 1 nepředpokládá ochranu práva podílet se na správě obecních záležitostí u těch, kdo se skutečným životem obce nemají objektivně nic společného. Toto je jen připomenutí jednoho z nástrojů, který lze k obraně před podobnými praktikami využít mimo rámec volebního soudnictví.“

Aniž by si krajský soud kladl ambice na přesný a podrobný rozbor postupu dotčených subjektů v takových případech, poukazuje v souvislosti se shora citovaným názorem Ústavního soudu zejména na ustanovení § 28 odst. 2 zákona o volbách a § 88 s. ř. s. upravující ochranu ve věcech seznamu voličů. Dle § 28 odst. 2 zákona o volbách občan, který po sestavení stálého seznamu voličů nabude nebo pozbude práva volit, bude do tohoto seznamu zapsán nebo z něho vyškrtnut. Podle § 88 s. ř. s. jestliže správní orgán, který vede podle zvláštních zákonů stálý seznam voličů, neodstraní chyby nebo nedostatky ve stálém seznamu voličů a jeho dodatku, může se osoba tím dotčená obrátit na soud příslušný podle sídla správního orgánu s návrhem na vydání rozhodnutí o provedení opravy nebo doplnění seznamu nebo jeho dodatku. Oním správním orgánem, který vede stálý seznam voličů, je pak dle § 28 odst. 1 zákona o volbách pro voliče, kteří jsou v této obci přihlášeni trvalému pobytu, obecní úřad. V přezkoumávané věci tedy Obecní úřad Zdobnice.

Pokud by tedy jmenovaný obecní úřad měl o přihláškách k trvalému pobytu některé ze shora uvedených 7 osob pochybnosti (a to například právě v tom směru, že se jedná o krok účelový, vedený snahou ovlivnit výsledky vyhlášených voleb do obecního zastupitelstva), měl k dispozici právní nástroj ke sjednání nápravy, tedy mohl takové osoby ze seznamu voličů vyškrtnout. Pokud by s takovým postupem vyškrtnutá osoba nesouhlasila, byla by bezpochyby aktivně legitimována k podání žaloby dle citovaného § 88 s. ř. s.

Podle názoru krajského soudu je však k podání žaloby dle § 88 s. ř. s. aktivně legitimována rovněž každý, kdo může být dotčen tím, že správní orgán, který vede podle zvláštních zákonů seznam voličů, neodstraní chyby nebo nedostatky ve stálém seznamu voličů a jeho dodatku. Tedy například chybu spočívající v tom, že v seznamu voličů jsou zapsány osoby, kterým aktivní volební právo nepřísluší. Takovým subjektem může dle krajského soudu být například osoba zapsaná do dotčeného stálého seznamu voličů nebo jeho dodatku pro danou obec nebo i kandidující volební strana ve smyslu § 20 zákona o volbách. Krajský soud při této úvaze vychází z premisy, že případná protizákonně hlasující osoba snižuje váhu hlasu skutečně oprávněných voličů. Všechny voliče, váha jejichž hlasu byla takto nezákonně snížena, ale i volební strany, jakožto adresáty těchto hlasů v rámci volební soutěže, v níž by měly mít všechny kandidující volební strany rovné postavení, tak lze pokládat za „osoby tím dotčené“ (dotčené neodstraněnou chybou v seznamu voličů), tedy aktivně legitimované napadat takové chyby v seznamu voličů a jeho dodatku dle § 88 s. ř. s.

V posuzované věci pak vzhledem ke skutečnosti, že se uvedené osoby přihlašovaly k trvalému pobytu, jak už krajský soud konstatoval shora, v období od dubna do července 2012, byl k takovému postupu jak ze strany obecního úřadu, tak ze strany navrhovatele, dostatečný časový prostor. Zmocněnkyně navrhovatele jako matrikářka Obecního úřadu Zdobnice byla navíc přihlašování těchto osob (jak je zřejmé z přihlašovacích lístků, které za Obecní úřad Zdobnice podepisovala) aktivně účastna. Navrhovatel tak nemůže tvrdit, že o těchto skutečnostech neměl povědomost. Pokud tedy přišel s tvrzením o účelovosti přihlášek k trvalému pobytu až po seznámení se s výsledky voleb do obecního zastupitelstva, aniž by inicioval u obecního úřadu Zdobnice vyškrtnutí neoprávněných osob ze seznamu voličů, případně aniž by se sám obrátil na soud s návrhem dle § 88 s. ř. s., vyznívá taková námitka poněkud nevěrohodně, až účelově.

Dle krajského soudu je v prvé řadě na správním orgánu, který vede stálý seznam voličů, ale s ohledem na shora uvedené také na ostatních subjektech aktivně legitimovaných k podání návrhu dle § 88 s. ř. s., aby bedlivě sledovaly, zda v období před volbami nezačne seznam voličů signalizovat situace svědčící o snaze ovlivnit výsledky komunálních voleb. Například tak, jak uvedl Ústavní soud v citovaných nálezech, tedy že se více osob přihlásí k trvalému pobytu těsně před komunálními volbami na určitou adresu spjatou vlastnickými právy konkrétních kandidátů. Přestože si je krajský soud vědom nedokonalosti právní úpravy ve věcech ochrany seznamu voličů, když podrobnější rozbor této problematiky by již přesahoval rámec tohoto rozhodnutí, je toho názoru (ve shodě s Ústavním soudem), že využitím shora naznačených postupů by došlo k výraznému omezení popsaných nekalých praktik a zabránilo by se v mnoha případech tomu, aby se voleb do obecních zastupitelstev účastnily osoby, kterým aktivní volební právo nepřísluší. Snaha o nápravu takových situací až po volbách s sebou totiž pochopitelně přináší celou řadu problémů, kterým by bylo vhodnější a účinnější předejít. Využití takového postupu však samozřejmě není podmínkou, aby k tomu aktivně legitimované subjekty mohly uplatnit takový důvod až v rámci návrhu na neplatnost voleb a hlasování dle § 90 s. ř. s.

Krajský soud tedy neshledal, že by při volbách do obecního zastupitelstva obce Zdobnice konaných dne 14. 7. 2012 byla porušena ustanovení zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb ve smyslu § 60 odst. 3 zákona o volbách. Proto návrh podle § 90 odst. 3 s. ř. s. jako nedůvodný zamítl.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 93 odst. 4 s. ř. s. Dle něj nemá žádný z účastníků řízení ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení :

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu (§ 93 odst. 5 s. ř. s.). Kasační stížnost ve věcech volebních je nepřípustná (§ 104 odst. 1 s. ř. s.).

V Hradci Králové dne 9. srpna 2012

JUDr. Jan Rutsch, v.r. předseda senátu


Zdroj: Usnesení ze dne 9. 8. 2012, sp. zn. 30 A 56/2012 - 38, dostupné zde. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies