Aprk 24/2012 - 28

28. 08. 2012, Nejvyšší správní soud

Možnosti
Typ řízení: Správní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci navrhovatele: V. V., zastoupený Mgr. E. H., pracovnicí Organizace pro pomoc uprchlíkům, o. s., adresa pro doručování: sady Pětatřicátníků 33, Plzeň,proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 939/3, Praha 7, o žalobě proti nečinnosti žalovaného ze dne 11. 5. 2012, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 9 A 83/2012, o návrhu žalobce na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích,

takto :

I. Návrh se zamítá .

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění :

[1]

Navrhovatel se svým podáním ze dne 2. 8. 2012, doručeným Městskému soudu v Praze dne 3. 8. 2012 a tímto soudem předloženým Nejvyššímu správnímu soudu dne 14. 8. 2012, domáhá určení lhůty k provedení procesního úkonu, a to vydání rozhodnutí ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 9 A 83/2012. Svůj návrh odůvodnil tím, že v dané věci se jedná o návrh na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, tedy agendu, která má být podle § 56 odst. 3 s. ř. s. projednána v přednostním režimu. Návrh městskému soudu podal k poštovní přepravě dne 15. 5. 2012, dosud o něm však nebylo soudem rozhodnuto.

[2]

Městský soud v Praze věc postoupil k vyřízení Nejvyššímu správnímu soudu.

[3]

Z obsahu předloženého spisu městského soudu sp. zn. 9 A 83/2012 Nejvyšší správní soud zjistil, že se navrhovatel žalobou podle § 79 a násl. s. ř. s. podanou k poštovní přepravě podanou dne 15. 5. 2012, soudu doručenou dne 18. 5. 2012 domáhal vydání rozhodnutí ve věci žádosti o povolení k přechodnému pobytu odborem azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra.

[4]

Městský soud přípisem ze dne 20. 6. 2012, zaslaným do datové schránky žalovaného dne 26. 6. 2012 vyrozuměl žalovaného o podané žalobě a vyžádal předložení správního spisu ve lhůtě jednoho měsíce od doručení vyrozumění. Přípisem ze dne 18. 7. 2012 žalovaný zaslal soudu správní spis současně s vyjádřením k návrhu žalobce. Poté, přípisem ze dne 26. 7. 2012 zaslal soud žalobci informaci o složení senátu a probíhajícím řízení a připojil vyjádření žalovaného k žalobnímu návrhu.

[5]

Dne 3. 8. 2012 byl městskému soudu doručen shora uvedený návrh na určení lhůty k rozhodnutí ve věci. Předsedkyně senátu 9 A JUDr. Ivanka Havlíková pokynem kanceláři nařídila dne 8. 8. 2012 předložit návrh žalobce Nejvyššímu správnímu soudu k vyřízení. Kancelář k pokynu předsedkyně senátu spis vypravila; Nejvyššímu správnímu soudu byl doručen dne 14. 8. 2012. Protože městský soud opomněl současně s předložením soudního spisu připojit své vyjádření (§ 174 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích), vyzval jej Nejvyšší správní soud přípisem ze dne 20. 8. 2012 k bezodkladnému splnění této zákonné povinnosti.

[6]

Dne 27. 8. 2012 v reakci na uvedený přípis městský soud uvedl, že ke dni podání žaloby evidoval k rozhodnutí 12 věcí s přednostním režimem vyřízení a přiložil tabulku, dokládající tento počet a konkretizaci nevyřízených věcí.

[7]

Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu není důvodný.

[8]

Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v ustanovení § 174a zákona o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, zakotveného zejména v ustanovení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, do řízení probíhajícího před soudem.

[9]

Při rozhodování o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu může příslušný soud stanovit lhůtu jen k provedení takového procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány (tvrzeny) průtahy. Uvedený závěr vyplývá nejen z ustanovení § 174a odst. 2 věty druhé zákona o soudech a soudcích (označení procesního úkonu, u něhož jsou namítány průtahy, je náležitostí návrhu, bez jejíhož splnění nelze v řízení pokračovat) a z ustanovení § 174a odst. 8 věty první zákona o soudech a soudcích (příslušný soud může určit lhůtu k provedení úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy), ale zejména ze zásady nezávislosti soudů a soudců při projednávání a rozhodování sporů a jiných právních věcí, která nesmí být dotčena tím, že by příslušný soud posuzoval - v rozporu se smyslem (účelem) řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu - nejen otázku určení lhůty k provedení procesního úkonu, ale rovněž to, ve vztahu k jakému procesnímu úkonu nastaly v řízení průtahy.

[10]

V řízení podle § 174a zákona o soudech a soudcích tedy Nejvyšší správní soud rozhoduje o návrhu na určení lhůty. Znamená to, že zjistí-li neodůvodněné průtahy v řízení spočívající zejména v tom, že příslušný soud poté, kdy obdrží podání ve věci, v přiměřené době nečiní žádné úkony, věcí se vůbec nezabývá, aniž by pro takový postup existovaly ospravedlnitelné důvody, anebo činí úkony s nedůvodnou časovou prodlevou, usnesením určí tomuto soudu lhůtu, ve které má úkon učinit, resp. ve které má rozhodnout.

[11]

Průtahy v řízení znamenají, že v soudním procesu dochází k neodůvodněně pomalému vyřizování věci napadlé příslušnému soudu či dokonce ke vzniku excesivního stavu, kdy dochází k nečinnosti soudu. Soud se tak při posuzování oprávněnosti návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu zabývá otázkou, zda v řízení dochází k průtahům, s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu.

[12]

Krajský (zde městský) soud dle § 56 s. ř. s., je povinen zásadně vyřizovat věci v pořadí, v jakém mu došly; to neplatí pouze tehdy, jsou-li u věci dány závažné důvody pro přednostní projednávání a rozhodování věci. Podle § 56 odst. 3 s. ř. s. tak soud projednává a rozhoduje přednostně návrhy na osvobození od soudních poplatků a návrhy na ustanovení zástupce, projednává a rozhoduje přednostně též žaloby proti nečinnosti správního orgánu a žaloby proti nezákonnému zásahu, pokynu nebo donucení správního orgánu, návrhy a žaloby ve věcech mezinárodní ochrany, rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti opustit území, rozhodnutí o zajištění cizince, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince, jakož i jiných rozhodnutí, jejichž důsledkem je omezení osobní svobody cizince, rozhodnutí o ukončení zvláštní ochrany a pomoci svědkům a dalším osobám v souvislosti s trestním řízením, jakož i další věci, stanoví-li tak zvláštní zákon. V případě navrhovatele se jedná o agendu, u níž se uplatní přednostní režim v rozhodování soudu (návrh na nečinnost správního orgánu).

[13]

Přesto, že se jedná o agendu s přednostním režimem, i zde je třeba vnímat zásadu normovanou v § 56 s. ř. s., tedy že soud vyřizuje zásadně věci v pořadí, v jakém mu došly. Vzhledem ke speciální úpravě obsažené v § 56 odst. 3 s. ř. s. tak platí, že soud je povinen rozhodovat i „přednostní“ agendu rovněž v pořadí, v jakém věci soudu napadly. Předchází-li nyní souzené věci 12 návrhů v přednostní agendě, pak i tyto věci soud vyřizuje sice přednostně před věcmi ostatními, ale v pořadí, v jakém mu napadly.

[14]

Nejvyšší správní soud v projednávané věci dospěl k závěru, že návrh není důvodný, neboť městský soud nebyl v případě navrhovatele nečinný. Soud, jak vyplývá ze spisového materiálu shora rekapitulovaného, se věcí po jejím obdržení zabýval a činil postupně průběžně a bez zbytečných prodlev procesní úkony, jejichž vykonání bylo ve věci zapotřebí. Nelze tedy konstatovat, že byl ve věci nečinný. Nejvyšší správní soud proto neshledal ve věci průtahy, resp. tvrzenou nečinnost, a proto návrh žalobce podle § 174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích zamítl.

[15]

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích, dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu v projednávané věci nedošlo, proto soud rozhodl tak, že navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení : Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 28. srpna 2012

JUDr. Lenka Kaniová předsedkyně senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2012, sp. zn. Aprk 24/2012 - 28, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies