Konf 9/2012 - 16
10. 07. 2012, Nejvyšší správní soud
Citované předpisy:
Vztahy k předpisům:
Prejudikatura:
Text judikátu
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, rozhodl ve složení z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců
JUDr. Pavla Vrchy, JUDr. Pavla Pavlíka, JUDr. Romana Fialy, JUDr. Marie Žiškové
a JUDr. Milady Tomkové, o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem v Praze 9,
Sokolovská 219 (adresa pro doručování: poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025), na rozhodnutí
kompetenčního sporu o pravomoc mezi ním a Okresním soudem v Nymburce, a dalších
účastníků sporu vedeného u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 12 EC 388/2010,
o zaplacení částky 62 980,50 Kč s příslušenstvím: žalobkyně ČEZ ICT Services, a. s., se sídlem
v Praze 4, Duhová 1531/3, IČ 26470411, zastoupená Mgr. Davidem Jüngerem, advokátem
se sídlem v Ostravě – Mariánských Horách, 28. října 219/438, a žalovaného J. K.,
takto :
I. Příslušný vydat rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v Nymburce,
sp. zn. 12 EC 388/2010, o zaplacení ceny za pronájem a prodej mobilních telefonů
v celkové výši 20 051,50 Kč s příslušenstvím, je soud.
II.
Usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 4. 11. 2010, čj. 12 EC 388/2010 - 56,
se v tomto rozsahu zrušuje .
Odůvodnění :
Podáním doručeným dne 10. 2. 2012 zvláštnímu senátu zřízenému podle zákona
č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, navrhl Český telekomunikační
úřad tomuto senátu vydání rozhodnutí ve sporu o pravomoc podle ustanovení § 1 odst. 1
písm. a) zákona č. 131/2002 Sb., který vznikl mezi ním a Okresním soudem v Nymburce ve věci
návrhu na zaplacení částky 62 980,50 Kč s příslušenstvím.
Z předloženého spisu vyplynuly následující skutečnosti:
Návrhem na vydání platebního rozkazu se žalobkyně domáhala vůči žalovanému
zaplacení částky 62 980,50 Kč s příslušenstvím. V návrhu uvedla, že s žalovaným uzavřela dne
1. 6. 2005 smlouvu o poskytování komunikačních služeb v mobilních sítích pro zaměstnance
Skupiny ČEZ, č. V05-10212, podle § 269 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku,
ve znění pozdějších předpisů. Předmětem smlouvy bylo poskytování komunikační služby
v mobilních sítích, součástí které byl pronájem mobilního telefonu, SIM a zvýhodněné volání,
pro potřebu zaměstnanců společnosti Skupiny ČEZ. Nedílnou součástí smlouvy byly dle čl. VIII
smlouvy Všeobecné podmínky, rozpis a ceník poskytovaných služeb a doklad o převodu práv
a povinností při převodu smlouvy o poskytování služeb mezi objednatelem a Eurotelem.
Předmět smlouvy je blíže specifikován v čl. III až čl. XI smlouvy. V čl. V bylo ujednáno,
že se žalovaný zavazuje za poskytování služeb dle smlouvy platit žalobci měsíční cenu. Dále byla
sjednána doba plnění na dobu neurčitou, a to ode dne zahájení poskytování služeb dle smlouvy,
nejméně však na dobu 24 měsíců. Předávací protokol byl žalobcem a žalovaným podepsán dne
13. 6. 2005 a téhož dne byla mezi žalobcem a společností Eurotel Praha, spol. s r.o., podepsána žádost o poskytování telekomunikačních služeb sítě Eurotel, na základě které začal žalobce plnit
své závazky ze smlouvy vůči žalovanému.
V důsledku soustavného neplacení ceny služeb poskytovaných žalobkyní žalovanému
došlo dopisem žalobkyně k ukončení smlouvy výpovědí k 18. 1. 2010 ze strany žalobkyně
pro neplacení poskytnutých služeb. Žalovaný nezaplatil žalobkyni na úhradu služeb poskytnutých
v souladu se smlouvou v období od 1. 8. 2007 do 28. 2. 2010 částku v celkové výši 62 980,50 Kč.
Žalovaný ani přes písemnou upomínku žalobkyní vyúčtované částky vyplývající z povinností
založených předmětnou smlouvou o poskytování komunikačních služeb neuhradil,
proto žalobkyně podala dne 29. 9. 2010 u Okresního soudu v Nymburce návrh na vydání
platebního rozkazu.
Okresní soud v Nymburce usnesením ze dne 4. 11. 2010, čj. 12 EC 388/2010 - 56, řízení
zastavil (výrok I.) s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Českému
telekomunikačnímu úřadu (výrok II.). V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že řízení zastavil
podle § 104 odst. 1 o. s. ř. pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení spočívající v chybějící
pravomoci soudů rozhodovat tento a obdobné spory. Dovodil, že se žalobkyně domáhá
zaplacení ceny poskytnutých služeb elektronických komunikací na základě smlouvy o poskytnutí
služeb elektronických komunikací mezi osobou vykonávající komunikační činnost a uživatelem.
K rozhodování takového sporu je podle § 129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických
komunikacích, dána pravomoc Českého telekomunikačního úřadu, nikoli soudu v občanském
soudním řízení; proto bylo rozhodnuto o postoupení věci tomuto příslušnému orgánu.
Český telekomunikační úřad (navrhovatel) poté podal návrh zvláštnímu senátu
k rozhodnutí negativního kompetenčního sporu. Uvedl, že podle § 2 zákona o elektronických
komunikacích se službou elektronických komunikací rozumí „služba obvykle poskytovaná za úplatu,
která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací,
včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání
a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických
komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami
elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně
v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací“.
Předmětem smlouvy bylo poskytování
komunikační služby v mobilních sítích, součástí které byl pronájem mobilního telefonu,
SIM a zvýhodněné volání, pro potřebu zaměstnanců společnosti Skupiny ČEZ. Předmět smlouvy
je blíže specifikován v čl. III. až čl. XI. Smlouvy. Navrhovatel je toho názoru, že jeho pravomoc
je dána pouze v případě sporů o otázkách souvisejících se samotným poskytováním služeb
elektronických komunikací, eventuálně o ujednáních na ně úzce navazujících; ujednání
o povinnosti zaplatit cenu za pronájem nebo za prodej mobilních telefonů přitom takovým
ujednáním není. Český telekomunikační úřad tedy s odkazem na usnesení zvláštního senátu
ze dne 9. 9. 2008, čj. Konf 37/2008 - 6, uzavřel, že je příslušným orgánem k rozhodnutí
předmětného sporu pouze v části týkající se povinnosti uhradit dlužné částky za „Služby
mobilního operátora“ v celkové výši 42 929 Kč. Navrhovatel však popřel svoji pravomoc
rozhodovat ve zbývající části sporu týkající se povinnosti uhradit cenu za pronájem a prodej
mobilních telefonů ve výši 16 840 Kč bez DPH (540 Kč účtovaných za pronájem za
31 zúčtovacích období + 100 Kč účtovaných za odprodej), tj. 20 051,50 Kč včetně DPH
s příslušenstvím, neboť v této části se jedná o soukromoprávní vztah z nájemní a kupní smlouvy
mezi žalobkyní a žalovaným a nejedná se o cenu za služby elektronických komunikací
podle zákona o elektronických komunikacích. Z tohoto důvodu je k rozhodování příslušný
Okresní soud v Nymburce.
Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním úřadem a obecným soudem
se zvláštní senát řídil následující úvahou:
S účinností od 1. ledna 2003 se postupuje při kladných nebo záporných kompetenčních
sporech o pravomoc nebo věcnou příslušnost vydat rozhodnutí podle zákona č. 131/2002 Sb.,
o rozhodování některých kompetenčních sporů.
Kladným (pozitivním) kompetenčním sporem je podle § 1 odst. 2 citovaného zákona
spor, ve kterém si jedna strana osobuje pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně
určených účastníků, o níž bylo druhou stranou vydáno pravomocné rozhodnutí; záporným
(negativním) sporem je podle téhož ustanovení spor, ve kterém jeho strany popírají
svou pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků.
Okresní soud v Nymburce v předcházejícím soudním řízení popřel svou pravomoc věc
rozhodnout a rovněž navrhovatel částečně (v části týkající se úhrady 20 051,50 Kč za pronájem
a prodej mobilních telefonů) popírá svou pravomoc ve věci rozhodnout poté, co mu byla věc
postoupena; zvláštní senát konstatuje, že se v posuzované věci jedná o negativní (záporný)
kompetenční spor, k jehož projednání a rozhodnutí je povolán zákonem č. 131/2002 Sb.
Navrhovatel (dále též „Úřad“) je zřízen podle § 3 zákona o elektronických komunikacích
jako ústřední správní úřad pro výkon státní správy ve věcech stanovených tímto zákonem,
včetně regulace trhu a stanovování podmínek pro podnikání v oblasti elektronických komunikací
a poštovních služeb.
Ustanovení § 108 odst. 1 písm. g) zákona o elektronických komunikacích zakládá
pravomoc Úřadu rozhodovat ve sporech tam, kde tak stanoví zákon; pravidla pro rozhodování
účastnických sporů obsahuje zákon v § 129 odst. 1, věta prvá: „Úřad rozhoduje spory mezi osobou
vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé,
na základě návrhu kterékoli ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem
nebo na jeho základě“.
Komunikačními činnostmi podle § 7 zákona jsou a) zajišťování sítí elektronických komunikací,
b) poskytování služeb elektronických komunikací, c) provozování přístrojů.
Podle § 2 písm. n) citovaného zákona je službou elektronických komunikací služba obvykle
poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích komunikací,
včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání
a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických
komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášených sítěmi a poskytovaným službami
elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně
v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací.
V předmětné věci se však v případě požadovaného zaplacení ceny za pronájem,
resp. prodej mobilních telefonů v částce 20 051,50 Kč o takovouto službu nejedná. Nárok
na zaplacení této částky vznikl žalobkyni podle žalobního tvrzení z titulu pronájmu, resp. koupě
koncového mobilního zařízení mezi žalobkyní a žalovaným. Při pronájmu movité věci,
resp. při jejím prodeji nejde o poskytování služby elektronických komunikací ve smyslu
§ 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích, nýbrž o běžný soukromoprávní vztah
z nájemní, resp. kupní smlouvy (k tomu srov. usnesení zvláštního senátu ze dne 9. 9. 2008,
čj. Konf 37/2008 - 6, www.nssoud.cz). Rozhodování v této věci zákon Úřadu nesvěřuje,
nýbrž je tu založena obecná pravomoc soudu o věci rozhodnout (§ 7 odst. 1 o. s. ř.).
Proto zvláštní senát rozhodl, že věc týkající se zaplacení částky 20 051,50 Kč s příslušenstvím
za pronájem a prodej mobilních telefonů projedná a rozhodne soud (§ 9 odst. 1 o. s. ř.).
Zvláštní senát podle § 5 odst. 3 zákona č. 131/2002 Sb. zruší rozhodnutí, kterým strana
kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí
zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení
v její pravomoci. Dalším výrokem proto zvláštní senát zrušil usnesení Okresního soudu
v Nymburce ze dne 4. 11. 2010, čj. 12 EC 388/2010 - 56, v rozsahu, který výroku, jímž byla
kompetence určena, odporuje.
Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle § 5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb.
závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní
orgány [§ 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Dále bude tedy Okresní soud v Nymburce
ve vymezeném rozsahu pokračovat v původním řízení o podaném návrhu na vydání platebního
rozkazu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 10. července 2012
JUDr. Michal Mazanec
předseda zvláštního senátu
Chcete pokračovat ve čtení?
vytvořit účet zdarmaZdroj: Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 7. 2012, sp. zn. Konf 9/2012 - 16, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.