13 Kss 6/2011 - 54

12. 10. 2011, Nejvyšší správní soud

Možnosti
Typ řízení: Kárné
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Pokud kárně obviněný soudce v daném případě postupoval jako předseda senátu v řízení o návrhu na povolení obnovy řízení podle trestního řádu a k prověření jeho důvodnosti provedl potřebné šetření tak, že v pracovní době, když odchod z pracoviště a jeho důvod oznámil vedoucí kanceláře, osobně navštívil státní úřad - Finanční úřad pro Prahu 3, kde jednal s představitelkami tohoto úřadu a vysvětlil jim, že pro účely soudního řízení potřebuje Knihu docházky za rok 1996, respektive i další listiny, pak tímto postupem neporušil trestní řád, a nedopustil se kárného provinění dle § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12.10.2011, čj. 13 Kss 6/2011 - 54)

Text judikátu

ROZHODNUTÍ

Kárný senát Nejvyššího správního soudu pro řízení ve věcech soudců rozhodl dne 12. 10. 2011, v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a jeho členů JUDr. Antonína Draštíka, Mgr. Pavla Punčocháře, JUDr. Stanislava Potužníka, JUDr. Jana Mikše a JUDr. Dany Hrabcové, Ph.D., o návrhu předsedy Městského soudu v Praze, proti JUDr. P. N., soudci Městského soudu v Praze,

takto :

JUDr. P. N., narozený X., soudce Městského soudu v Praze, se podle § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zprošťuje kárného obvinění pro skutek spočívající v tom, že v rámci řízení o návrhu odsouzeného T. P. na povolení obnovy řízení ve věci vedené pod sp. zn. Nt 201/2010, dne 21. 3 2011 navštívil Finanční úřad pro Prahu 3, jehož bývalá pracovnice Z. C. byla předtím telefonicky předsedou senátu předvolána k veřejnému zasedání k projednání návrhu, které se mělo konat dne 25. 3 2011 a to za účelem vyžádání si pro účely vedeného řízení knihy docházky z doby 14. 2. 2006, kdy mělo být provedeno svědkyní Z. C. za Finanční úřad pro Prahu 3 místní šetření ve společnosti Centrum, a.s., na Finančním úřadu pro Prahu 3 byl přijat ředitelkou Finančního úřadu pro Prahu 3 Ing. J. Ž. a Ing. I. T., kterým sdělil důvod své návštěvy s tím, že obhajobou je zpochybňována návštěva svědkyně Z. C. ve společnosti Centrum a.s. a podpis obv. JUDr. M. J. na protokolu o místním šetření svědkyní při šetření sepsaném, po sdělení pracovnic finančního úřadu, že kniha docházky z této doby již byla skartována, o čemž mu byl předložen doklad, opakovaně zdůrazňoval povinnost svědkyně Z. C. vypovídat pravdivě, přičemž o návštěvě Finančního úřadu pro Prahu 3 nezaložil do spisu žádný záznam, ani o výsledku svého šetření a o tomto svém postupu ve věci předem neinformoval strany řízení, což v navrhovateli tohoto řízení a v jeho obhájci vzbudilo pochybnosti o objektivitě a nestrannosti tohoto trestního řízení, 

čímž se měl dopustit zaviněného jednání, kterým měl porušit povinnosti soudce vyplývající z ust. § 80 odst. 1, 2, písm. b), f) zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a ohrozit tak důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů, a dopustit se tak kárného provinění podle § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, protože skutek není kárným proviněním.

Odůvodnění :

Předseda Městského soudu v Praze podal dne 26. 5. 2011 podle § 8 odst. 1 a odst. 2 písm. f) zák. č. 7/2002 Sb., v platném znění, návrh na zahájení kárného řízení proti předsedovi senátu Městského soudu v Praze JUDr. P. N., pro skutek spočívající v tom, že v rámci řízení o návrhu odsouzeného T. P. na povolení obnovy řízení ve věci vedené pod sp. zn. Nt 201/2010, dne 21. 3. 2011 navštívil Finanční úřad pro Prahu 3, jehož bývalá pracovnice Z. C. byla předtím telefonicky předsedou senátu předvolána k veřejnému zasedání k projednání návrhu, které se mělo konat dne 25. 3. 2011 a to za účelem vyžádání si pro účely vedeného řízení knihy docházky z doby 14. 2. 2006, kdy mělo být provedeno svědkyní Z. C. za Finanční úřad pro Prahu 3 místní šetření ve společnosti Centrum, a.s., na Finančním úřadu pro Prahu 3 byl přijat ředitelkou Finančního úřadu pro Prahu 3 Ing. J. Ž. a Ing. I. T., kterým sdělil důvod své návštěvy s tím, že obhajobou je zpochybňována návštěva svědkyně Z. C. ve společnosti Centrum a.s. a podpis obv. JUDr. M. J. na protokolu o místním šetření svědkyní při šetření sepsaném, po sdělení pracovnic finančního úřadu, že kniha docházky z této doby již byla skartována, o čemž mu byl předložen doklad, opakovaně zdůrazňoval povinnost svědkyně Z. C. vypovídat pravdivě, přičemž o návštěvě Finančního úřadu pro Prahu 3 nezaložil do spisu žádný záznam, ani o výsledku svého šetření a o tomto svém postupu ve věci předem neinformoval strany řízení, což v navrhovateli tohoto řízení a v jeho obhájci vzbudilo pochybnosti o objektivitě a nestrannosti tohoto trestního řízení. Obhájce odsouzeného T. P. podal ve věci sp. zn. Nt 201/2010 dne 9. 3. 2011 stížnost, v níž zpochybňoval objektivitu přísedícího soudu Bc. M. B. (která byla odmítnuta jako nedůvodná z hlediska § 170 zákona č. 6/2002 Sb.). Tuto stížnost doplnil svým podáním ze dne 5. 4. 2011, v níž zpochybnil postup předsedy senátu JUDr. P. N. výše popsaný. Obhájce odsouzeného T. P. JUDr. J. K. namítá, že postupem soudu ve věci došlo nejenom k zatajování postupu soudu obhajobě, ale i k ohrožení důvěry v zákonný, nestranný a objektivní přístup soudu k věci a k účastníkům řízení. V dané trestní věci vznikají pochybnosti o tom, zda postup kárně obviněného byl v souladu zejména s § 80 odst. 1, 2 písm. b), f) zákona č. 6/2002 Sb. Tuto otázku může posoudit pouze kárný senát. Vzhledem k dosavadní kárné bezúhonnosti kárně obviněného soudce a vzhledem k jeho dobrému hodnocení i skutečnosti, že jde o první pochybení ve funkci soudce, navrhovatel navrhl uložení kárného opatření – snížení platu o 15% na dobu šesti měsíců podle § 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb.

Kárně obviněný soudce se k návrhu písemně vyjádřil a navrhl své zproštění obvinění, neboť tvrzený skutek není kárným proviněním. V návaznosti na postup obhájce odsouzeného ve věci vedené pod sp. zn. Nt 201/2010, krátce před konáním veřejného zasedání v této věci v březnu 2011 dospěl k závěru, že je potřebné opatřit na Finančním úřadu pro Prahu 3 listinné důkazy, konkrétně Knihu docházky. V časové tísni, když také nevěděl, jaké další listiny by na tomto úřadu mohl ještě získat, považoval za nezbytné navštívit tento úřad osobně. Nehledal tam ani nemluvil se Z. C., jejíž svědectví bylo před lety klíčové pro rozhodnutí o vině odsouzeného, když v daném případě šlo o obnovu uvedeného řízení. Na Finančním úřadu pro Prahu 3 byl přijat ředitelkou Finančního úřadu pro Prahu 3 Ing. J. Ž. a Ing. I. T., u nichž nepřipadalo v úvahu, že by je předvolával jako svědkyně. Po ředitelce úřadu požadoval předložení Knihy docházky či jiný doklad, z něhož by bylo možné dovodit, zda Z. C. 14. 2. 1996 odešla k firmě Centrum a.s. provést místní šetření. Na vysvětlení své žádosti uvedl, že písmoznaleckým posudkem předloženým soudu 8 dní před veřejným zasedáním je zpochybněno tvrzení Z. C. o návštěvě dne 14. 2. 1996 u firmy Centrum, a.s. dne 14. 2. 1996 a zdůraznil, že je nezbytné, aby svědkyně C. vypovídala naprosto pravdivě. Kárně obviněný připustil, že o návštěvě Finančního úřadu pro Prahu 3 nevyhotovil do spisu úřední záznam. Předpokládal totiž, že pokud obdrží požadovanou knihu docházky či jiné listiny, budou mu vydány postupem podle § 78 trestního řádu a tento důkaz bude založen ve spisu. Jelikož takový důkaz neobdržel, protokol o vydání věci vyhotoven nebyl a do spisu nebylo co zakládat. Podanou kárnou žalobou je zpochybňováno oprávnění předsedy senátu postupovat tak, jak postupoval, s čímž kárně obviněný nesouhlasí. V trestním řízení, tedy i v rámci obnovy řízení, je právem předsedy senátu zajišťovat důkazy. Poukázal na poslední větu § 2 odst. 5 trestního řádu, podle níž „ to nezbavuje soud povinnosti, aby sám doplnil dokazování v rozsahu potřebném pro své rozhodnutí“. Oprávnění i povinnosti předsedy senátu v rámci řízení o návrhu na povolení obnovy řízení upravuje § 282 trestního řádu. Hlava V, oddíl 5, § 112 odst. 2 trestního řádu definuje listinné důkazy jakožto listiny, které svým obsahem prokazují nebo vyvracejí dokazovanou skutečnost vztahující se k trestnému činu nebo k obviněnému. Na Finanční úřad pro Prahu 3 šel zajistit listinný důkaz formou vydání věci, k čemuž byl podle § 78 odst. 3 trestního řádu oprávněn. Trestní řád nestanoví povinnost zajistit na tomto úkonu účast ani státního zástupce, ani obžalovaného, respektive jeho zástupce. Je proto přesvědčen, že návštěvou Finančního úřadu pro Prahu 3 neporušil žádnou svou povinnost a konal ji v souladu s trestním řádem. Tuto návštěvu v žádném případě netajil, informoval o ní řádně vedoucí trestní kanceláře D. D., o čemž svědčí i její písemné vyjádření. Poukázal na to, že Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 27. 4. 2011, sp. zn. 3 To 23/2011 zamítl stížnost odsouzeného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2011, sp. zn. Nt 201/2010, kterým bylo rozhodnuto tak, že podle § 31 odst. 1 trestního řádu nejsou kárně obviněný soudce a další dva členové senátu vyloučeni z vykonávání úkonu trestního řízení ve věci sp. zn. Nt 201/2010, přičemž vrchní soud shledal jediné pochybení, a to ještě nepříliš významné, v tom, že kárně obviněný o návštěvě na Finančním úřadu pro Prahu 3 neučinil do spisu patřičný záznam. Podle kárně obviněného však § 11 Instrukce ministerstva spravedlnosti, kterým se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy č. 505/2001-Org, na postup, který učinil, přímo nedopadá. Je otázkou, zda je potřeba pořizovat úřední záznam za situace, kdy s opatřením předpokládaného důkazu neuspěl. Protože postupoval v souladu s trestním řádem i s výše uvedenou Instrukcí ministerstva spravedlnosti, nemohl narušit důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů, jež mu za vinu klade podaná kárná žaloba.

Kárný senát měl k dispozici spis Městského soudu v Praze sp. zn. Nt 201/2010, z něhož vyplývá:

Návrh na obnovu řízení vedeného Městským soudem v Praze pod sp. zn. 10 T 1/2004 podal odsouzený T. P. dne 28. 2. 2007. Ze svazku č. 7 (č. l. 991-1061) tohoto spisu vyplývá, že na č. l. 1000 předseda senátu JUDr. P. N. dne 23. 2. 2011 nařídil na den 25. 3. 2011, na 9 hodin veřejné zasedání. Z referátu o nařízení jednání nevyplývá, že by k jednání předvolal svědkyni Z. C. Na č. l. 1013 je podání odsouzeného T. P. zastoupeného JUDr. Janem Křivánkem, advokátem, obsahující námitku podjatosti proti přísedícímu Bc. M. B. a proti přísedícímu Ing. Z. K. a předsedovi senátu JUDr. P. N. (z jiných důvodů než uvedených v kárné žalobě). Na č. l. 1059 je referát, jímž předseda senátu JUDr. P. N. předvolal k veřejnému zasedání na den 25. 3. 2011 svědky V. R. a JUDr. M. J. Na č. l. 1061 je přípis předsedy senátu JUDr. P. N. adresovaný Finančnímu úřadu pro Prahu 3, Drahobejlova 48, 190 21 Praha 9 (žádost o vyjádření se k tomu, zda určité předložené dokumenty jsou novými skutečnostmi).

Dne 17. 3. 2011 (č. l. 1063) bylo městskému soudu doručeno do spisu podání odsouzeného s návrhem na provedení dalších důkazů mimo jiné výslech znalce PhDr. V. ve věci pravosti podpisu JUDr. J. na protokolu o místním šetření dne 14. 2. 1996 Finančním úřadem pro Prahu 3, o čemž dříve byla vyslechnuta svědkyně, jejíž věrohodnost jako svědkyně chtěl tímto navrženým důkazem zpochybnit. Citovaný znalecký posudek byl ze dne 11. 1. 2011.

Na č. l. 1234 je přípis ředitelky Finančního úřadu pro Prahu 3 adresovaný kárně obviněnému soudci, že v příloze zasílá plnou moc k zastupování tohoto úřadu udělenou Z. C. Na č. l. 1235 je plná moc. Na č. l. 1238 je odpověď na dotaz z č. l. 1061. Ve svazku č. 9 na č. l. 1301 až 1312 je protokol o veřejném zasedání dne 25. 3. 2011, k němuž se dostavila a byla vyslechnuta jako svědkyně Z. C.

Kárný senát provedl důkaz přečtením podstatných částí této věci se týkajících listin navržených a předložených navrhovatelem (podání advokáta JUDr. Křivánka ze dnů 9. 3. 2011, 5. 4. 2011, 12. 4. 2011, 19. 4. 2011 a 1. 5. 2011, vyjádření předsedy senátu JUDr. N., ze dnů 4. 4. 2001, 11. 4. 2011, 13. 4. 2011, 20. 4. 2011, 22. 4. 2011 a 26. 4. 2011 a vyjádření ředitelky FÚ pro Prahu 3 ze dne 18. 4. 2011) a provedl i důkaz přečtením čestného prohlášení vedoucí trestní kanceláře D. D.

Ze stížnosti na postup soudu ve věci sp. zn. Nt 201/2010 ze dne 9. 3. 2011 podané advokátem odsouzeného JUDr. Janem Křivánkem a adresované předsedovi Městského soudu v Praze nevyplývají pro posouzení návrhu žádné skutečnosti. Rovněž žádné takové skutečnosti nevyplývají z písemnosti ze dne 9. 3. 2011 adresované Městskému soudu v Praze ke sp. zn. Nt 201/2010, jíž byla podána odsouzeným námitka podjatosti proti soudci a přísedícím rozhodujícím  uvedenou právní věc.

Písemností ze dne 30. 3. 2011 advokát odsouzeného JUDr. Jan Křivánek odůvodnil stížnost podanou dne 25. 3. 2011 proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2011, sp. zn. Nt 201/2010, jímž bylo rozhodnuto, že předseda senátu JUDr. P. N. a přísedící v této věci nejsou vyloučeni z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci Nt 201/2010, a mimo jiné v ní tvrdil nestandardní a v některých směrech zákonu odporující postup JUDr. N. při zajišťování účasti bývalé pracovnice Finančního úřadu pro Prahu 3 Z. C. jako svědkyně u veřejného zasedání dne 25. 3. 2011. podle obhájce odsouzeného JUDr. N. postupoval tak, aby znemožnil obhájcům povědomí o podstatných důkazech respektive důkazních prostředcích. Trestní spis neobsahuje žádnou zmínku o tom, že by JUDr. N. jako předseda senátu vedl aktivity směřující k tomu, aby se jmenovaná dostavila jako svědkyně k veřejnému projednání, ačkoliv jiné svědky a znalce předvolal. Je tedy zřejmé, podle obhájce odsouzeného, že k vyžádání účasti této svědkyně došlo u ředitelky Finančního úřadu pro prahu 3 Ing. J. Ž. dříve, přede dnem 15. 3. 2011, a to buď telefonicky nebo osobně, a to buď přímo JUDr. N., nebo jinou osobou jednající jménem soudu. Ve spisu o tom nejsou žádné údaje. Z výpovědi svědkyně C. v průběhu veřejného zasedání dne 25. 3. 2011 vyplynulo, že k podání svědecké výpovědi byla vyzvána telefonátem ředitelky FÚ pro Prahu 3 Ing. J. Ž.. V uvedené písemnosti poukazuje advokát odsouzeného, že na č. l. 1234 spisu Nt 201/2010 je založeno sdělení ředitelky FÚ pro Prahu 3 Ing. J. Ž. adresované JUDr. N., o zaslání plné moci udělené Z. C. k zastupování v uvedeném řízení.

V písemnosti ze dne 5. 4. 2011 doplnil advokát odsouzeného JUDr. Jan Křivánek odůvodnění stížnosti podané dne 25. 3. 2011 proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2011 sp. zn. Nt 201/2010, a mimo jiné v ní tvrdil, že obhajoba odsouzeného zjistila, že předseda senátu JUDr. P. N. nad rámec svých postupů před konáním veřejného zasedání uskutečnil tři dny před termínem veřejného zasedání osobní návštěvu Finančního úřadu pro Prahu 3. V pondělí dne 21. 3. 2011 v dopoledních hodinách JUDr. N. navštívil Finanční úřad pro Prahu 3 a osobně zjišťoval okolnosti a informace související se zajištěním účasti svědkyně Z. C. na veřejném zasedání nařízeném na den 25. 3. 2011. O tomto úkonu neučinil žádný úřední záznam nebo alespoň poznámku v trestním spise. V postupu JUDr. N. spatřoval obhájce odsouzeného zásadní porušení zákona s podstatnými dopady na zkrácení odsouzeného na jeho právech na obhajobu a na spravedlivý proces.

V písemnosti ze dne 12. 4. 2011 adresované předsedovi Městského soudu v Praze advokát odsouzeného mimo jiné uvádí, že JUDr. N. dne 21. 3. 2011 navštívil Finanční úřad pro Prahu 3 a k tomuto podání připojil své podání do spisu Nt 201/2010 ze dne 30. 3. 2011 a ze dne 5. 4. 2011 a úřední záznam ze dne 4. 4. 2011 vyhotovený JUDr. N.

V písemnosti ze dne 19. 4. 2011 adresované předsedovi Městského soudu v Praze advokát odsouzeného odkazuje na své podání do spisu Nt 201/2010 ze dne 18. 4. 2011, které připojil.

V písemnosti ze dne 1. 5. 2011 adresované předsedovi Městského soudu v Praze advokát odsouzeného odkazuje na své podání ministru spravedlnosti ze dne 11. 5. 2011, které připojil.

Kárně obviněný soudce JUDr P. N. se k věci vyjadřoval několikrát. Poprvé v úředním záznamu ze dne 4. 4. 2011 před předložením spisu Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o stížnosti odsouzeného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2011, sp. zn. Nt 201/2010, k okolnostem telefonického předvolání svědkyně Z. C. prostřednictvím Finančního úřadu pro Prahu 3, podruhé na žádost Vrchního soudu v Praze dne 13. 4. 2011 k okolnostem své osobní návštěvy Finančního úřadu pro Prahu 3 dne 21. 3. 2011, potřetí rovněž Vrchnímu soudu v Praze dne 22. 4. 2011, a počtvrté rovněž uvedenému soudu dne 26. 4. 2011. Dne 20. 4. 2011 se kárně obviněný k věci vyjádřil k žádosti místopředsedy Městského soudu v Praze JUDr. B. H. dne 20. 4. 2011 (ke Spr 970/2011).

Na žádost předsedy Městského soudu v Praze se k věci vyjádřila písemností ze dne 21. 4. 2011 Ing. J. Ž., ředitelka Finančního úřadu pro Prahu 3. Uvedla, že ji dne 21 3. 2011 navštívil JUDr. P. N., se kterým jednala za přítomnosti Ing. I. T., vedoucí oddělení vyměřovacího právnických osob. Jednání bylo velmi krátké a obsahovalo pouze dvě základní věci. Jednak možnost nahlédnout do knihy docházky zaměstnanců úřadu z roku 1996 a jednak upozornění, že při očekávané svědecké výpovědi bývalé pracovnice úřadu Z. C. ve věci odsouzeného T. P. musí paní C. vypovídat pravdivě. Docházkové knihy z devadesátých let byly již skartovány. Výstrahu o pravdivé výpovědi slíbily paní C. tlumočit. O ničem jiném jednáno nebylo. Z uvedeného krátkého jednání nebyl na úřadu pořízen zápis, neboť projednávané skutečnosti neměly vztah ke správě daní.

Z čestného prohlášení D. D., vedoucí trestní kanceláře ze dne 27. 5. 2011, kárný senát zjistil, že v měsíci březnu 2011 na počátku týdne, ve kterém se mělo konat veřejné zasedání o návrhu na povolení obnovy řízení v trestní věci odsouzeného T. P., ji informoval předseda senátu JUDr. P. N., že odchází na Finanční úřad pro Prahu 3 opatřit písemný důkaz ve věci.

Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že skutek popsaný kárným žalobcem v kárné žalobě se udál tak, jak byl popsán. Poté, co bylo dne 17. 3. 2011 městskému soudu doručeno do spisu Nt 201/2010 podání odsouzeného s návrhem na provedení dalších důkazů mimo jiné výslech znalce PhDr. V. ve věci pravosti podpisu JUDr. J. na protokolu o místním šetření dne 14. 2. 1996 Finančním úřadem pro Prahu 3, o čemž dříve byla vyslechnuta svědkyně, jejíž věrohodnost jako svědkyně chtěl tímto navrženým důkazem zpochybnit (citovaný znalecký posudek byl ze dne 11. 1. 2011), kárně obviněný soudce jako předseda senátu, který věc projednával, chtěl k nařízenému veřejnému zasedání na den 25. 3. 2011 zajistit všechny potřebné důkazy, a za jeden z těch důkazů považoval i Knihu docházky, respektive jiné listiny Finančního úřadu pro Prahu 3 z roku 1996, prokazující, že bývalá pracovnice tohoto úřadu Z. C. opustila dne 14. 2. 1996 pracoviště, z čehož by bylo možné dovodit, že odešla k firmě Centrum a.s. provést místní šetření. Pro nedostatek času, podání odsouzeného bylo doručeno do spisu dne 17. 3. 2011 a veřejné zasedání bylo nařízeno na 25. 3. 2011, zvolil kárně obviněný osobní návštěvu Finančního úřadu pro Prahu 3, kterou odůvodnil také tím, že přesně nevěděl, jaké další listiny vedle Knihy docházky by mohl na uvedeném úřadu získat, což chtěl řešit na místě samém. O tom, že jde 21. 3. 2011 na Finanční úřad pro Prahu 3 opatřit písemný důkaz ve věci Nt 201/2010 informoval vedoucí kanceláře D. D. Obsah jednání na Finančním úřadu pro Prahu 3 dne 21. 3. 2011 mezi kárně obviněným soudcem a ředitelkou tohoto úřadu za přítomnosti další pracovnice tohoto úřadu Ing. I. T., je prokázán. Kárně obviněný požadoval Knihu docházky zaměstnanců uvedeného úřadu z roku 1996, bylo mu však sděleno, že docházková kniha z uvedeného roku byla již skartovaná. Poté kárně obviněný obě přítomné ženy upozornil (opakovaně) na to, že svědkyně Z. C. musí u soudu vypovídat pravdu. Kárně obviněný soudce se dne 21. 3. 2010 na Finančním úřadu pro Prahu 3 se svědkyní Z. C. nesetkal, ani ji tam nehledal, protože věděl, že pracuje na jiném pracovišti.

Kárný žalobce má pochybnosti o tom, zda shora uvedeným postupem kárně obviněný soudce neporušil ustanovení § 80 odst. 1, 2 písm. b), f) zákona č. 6/2002 Sb., a základní zásady trestního řízení, především zásadu oficiality a zásadu vyhledávací, a proto podal kárnou žalobu.

Kárně obviněný soudce však namítal, že postupoval v souladu s trestním řádem a proto nemohl narušit důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů.

Podle § 80 zákona č. 6/2002 Sb. odst. 1 soudce a přísedící je povinen vykonávat svědomitě svou funkci a při výkonu funkce a v občanském životě se zdržet všeho, co by mohlo narušit důstojnost soudcovské funkce nebo ohrozit důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů. odst. 2 v zájmu záruk nezávislosti a nestrannosti výkonu soudcovské funkce soudce zejména b) je povinen chovat se tak, aby nezavdal příčinu ke snížení důvěry v soudnictví a důstojnosti soudcovské funkce, f) dbá svým chováním o to, aby jeho nestrannost nebyla důvodně zpochybňována.

Ve věci je nutné vycházet z toho, že kárně obviněný soudce v daném případě postupoval jako předseda senátu v řízení o povolení obnovy řízení podle trestního řádu. Podle § 282 odst. 1 trestního řádu je-li pro rozhodnutí o návrhu na povolení obnovy k prověření jeho důvodnosti třeba některou okolnost předem objasnit, provede potřebné šetření předseda senátu nebo na jeho žádost některý jiný orgán činný v trestním řízení, popřípadě i policejní orgán. Pro takové šetření platí ustanovení hlavy páté. Podle 78 odst. 1 trestního řádu kdo má u sebe věc důležitou pro trestní řízení, je povinen ji na vyzvání předložit soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu; je-li ji nutno pro účely trestního řízení zajistit, je povinen věc na vyzvání těmto orgánům vydat. Při vyzvání je třeba ho upozornit na to, že nevyhoví-li výzvě, může mu být věc odňata, jakož i na jiné následky nevyhovění (§ 66). Podle odst. 3 téhož ustanovení vyzvat k vydání věci je oprávněn předseda senátu, v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán.

Pokud kárný žalobce zpochybňuje postup kárně obviněného soudce spočívající v jeho osobní návštěvě Finančního úřadu pro Prahu 3 dne 21. 3. 2011 uskutečněné za účelem vyžádání věci – Knihy docházky za rok 1996, respektive i dalších listin, pak kárný senát dochází k závěru, že tímto postupem kárně obviněný neporušil trestní řád, podle kterého v řízení postupoval. Naopak postupoval v souladu s výše uvedenými ustanoveními trestního řádu. V řízení o povolení obnovy řízení k prověření jeho důvodnosti provede potřebné šetření předseda senátu (nebo na jeho žádost některý jiný orgán činný v trestním řízení, popřípadě i policejní orgán). Vyzvat k vydání věci je oprávněn předseda senátu. Kárně obviněný soudce navštívil za uvedeným účelem státní úřad - Finanční úřad v Praze 3 jako soudce – předseda senátu Městského soudu v Praze, v pracovní době, přičemž odchod z pracoviště a jeho důvod ohlásil vedoucí trestní kanceláře, což prokazuje, že návštěvu uvedeného úřadu netajil. O tom, že chce na Finančním úřadu pro Prahu 3 žádat o vydání věci ve smyslu § 78 odst. 1, 3 trestního řádu, nebyl povinen informovat strany řízení, neboť jejich přítomnost zákon nevyžaduje. To, že se rozhodl vyžádat věc při osobní návštěvě uvedeného úřadu je možná nestandardní, ale nikoliv nezákonné.

Kárně obviněný soudce postupující podle trestního řádu prováděl úkon trestního řízení a o každém úkonu provedeném podle trestního řádu musí být v příslušném spisu doklad, jímž je i záznam a to i v případě negativního zjištění. Jestliže se tedy kárně obviněný soudce rozhodl pro úkon trestního řízení – požádat o vydání věci – Knihy docházky, přičemž pro věc šel osobně, pak o tomto provedeném úkonu trestního řízení, žádosti o vydání věci a osobní návštěvě Finančního úřadu pro Prahu 3, musel učinit do spisu záznam, a to i v případě, že mu požadovaná věc nebyla vydána. Kárně obviněný soudce takový záznam do spisu neučinil s vysvětlením, že měl zato, že by měl takový záznam do spisu učinit jen, pokud by mu Kniha docházky byla vydána a protože mu vydána pro skartování nebyla, nebyl důvod do spisu žádný záznam činit. S tímto jeho názorem kárný senát nesouhlasí z důvodů výše uvedených. Ostatně sám kárně obviněný soudce v průběhu ústního jednání připustil, že o provedeném úkonu trestního řízení měl učinit do spisu záznam i když mu požadovaná věc nebyla vydána.

Základní otázkou je tedy posouzení, zda absence tohoto záznamu o provedení úkonu trestního řízení je kárným proviněním.

Podle § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., kárným proviněním soudce je zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů.

Kárné provinění musí vykazovat určitou míru společenské škodlivosti. Tato míra v daném případě nebyla naplněna. Skutečnost, že kárně obviněný soudce neučinil záznam do spisu o provedeném úkonu trestního řízení je jeho pochybením, ale toto pochybení je možno hodnotit jako drobné a ojedinělé při projednávání uvedené právní věci, které nemohlo  důvodně (reakce odsouzeného a jeho obhájce jsou kárnému senátu známy a jsou uvedeny i v tomto rozhodnutí, ty však vyplývají z jejich subjektivního postoje k věci a jejich zájmu na věci) vzbudit pochybnosti o objektivitě a nestrannosti soudce rozhodujícího právní věc. O tom ostatně svědčí i usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 4. 2011, sp. zn. 3To 23/2011, kterým byla zamítnuta stížnost odsouzeného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2001, sp. zn. Nt 201/2010, jímž bylo rozhodnuto, že předseda senátu JUDr. P. N. a přísedící v této věci nejsou vyloučeni z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci Nt 201/2010. Navíc nad rámec potřebného hodnocení věci kárný senát uvádí, že kárně obviněný soudce podle pracovního hodnocení ze dne 14. 7. 2011 vypracovaného místopředsedou Městského soudu v Praze pro věci trestní vzhledem ke svému poctivému přístupu k plnění pracovních povinností, věcnosti, argumentační přesvědčivosti svých rozhodnutí, připravenosti na každé jednání jím řízené, požívá přirozené autority svých kolegů a patří k nejlepším soudcům trestního úseku Městského soudu v Praze. Na tomto soudu pracuje od 1. 3. 2002 jako předseda senátu I. stupně. Po celou dobu působení v justici (soudcem je od 1. 1. 1993) je hodnocen kladně, k jeho práci nebyly žádné výhrady, dodržuje všechny zákonné lhůty, řízení vedené před jeho senátem je vždy koncentrované, v jím vyřizovaných věcech nebyly zjištěny průtahy, procento věcí zrušených a vrácených k novému projednání a rozhodnutí odvolacím soudem je v jeho věcech stabilně velmi nízké. Ze strany účastníků řízení v podstatě nejsou na práci jím řízeného senátu stížnosti, a v minulosti nebyla na práci tohoto soudce zjištěna byť i jen zčásti důvodná stížnost.

Z důvodů v tomto rozhodnutí uvedených kárný senát podle § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., vynesl zprošťující rozhodnutí, neboť dospěl k závěru, že kárnou žalobou vytýkaný skutek není kárným proviněním.

Poučení : Proti rozhodnutí v kárném řízení není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. října 2011

JUDr. Ludmila Valentová předsedkyně kárného senátu


Zdroj: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2011, sp. zn. 13 Kss 6/2011 - 54, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies