Na 215/2011 - 10

22. 09. 2011, Nejvyšší správní soud

Možnosti
Typ řízení: Správní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Jana Vyklického, o žalobě na zrušení usnesení exekutora, o zamítnutí návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu, podané J. K.,

takto :

I. Návrh se odmítá .

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění :

Podáním ze dne 2. 9. 2011, nazvaným „žaloba na exekutorské usnesení“, se domáhá žalobkyně u Nejvyššího správního soudu zrušení usnesení soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány ze dne 28. 7. 2011, č. j. 103 Ex 39161/10-30, kterým byl zamítnut její návrh na vyškrtnutí konkrétně specifikovaných věcí ze soupisu movitých věci. Soupis byl pořízen pro účel exekuce, nařízené usnesením Okresního soudu v Chrudimi ze dne 29. 10. 2010, č. j. 22 EXE 1758/2010- 10), a žalobkyně tvrdí, že věci patří jí a nikoli dlužníkovi.

Soudy, jednající ve správním soudnictví, tedy ani Nejvyšší správní soud, nemají v dané věci pravomoc jednat a rozhodovat. Rozhodování podle části šesté občanského soudního řádu (dále o. s. ř.), upravující problematiku výkonu rozhodnutí, případně exekuce a také související řízení, například ta, která vedou soudní exekutoři podle zákona č. 120/2001 Sb. (dále exekuční řád), nespadá pod vymezení pravomoci soudů ve správním soudnictví ve smyslu § 4 odst. 1 soudního řádu správního (dále s. ř. s.). Pro řízení ve věcech výkonu rozhodnutí (exekucí) je založena věcná příslušnost soudů obecného soudnictví dle § 7 odst. 1, 2 o. s. ř. Právní úprava výkonu (exekuce) pravomocných rozhodnutí představuje specifickou oblast procesního zákona, upravujícího řízení ve věcech občanskoprávních a ve své funkci nemá s veřejným právem nic společného.

Návrh na zrušení rozhodnutí soudního exekutora, vydaného v průběhu nařízené exekuce, nelze tedy podřadit pod ta ustanovení procesního předpisu, upravujícího věcné projednání a rozhodnutí soudů ve správním soudnictví.

Na případy zahájení občanskoprávního řízení podáním žaloby před správním soudem pamatuje § 46 odst. 2 s. ř. s.: „Soud návrh odmítne … domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení…“. Jak bylo shora vysvětleno, právě o takový případ se jedná a Nejvyšší správní soud proto podaný návrh odmítl.

O nákladech řízení Nejvyšší správní soud rozhodl dle § 60 odst. 3 s. ř. s.

Nad rámec odůvodnění věci Nejvyšší správní soud dodává: ust. § 267 o. s. ř. nepochybně vyjadřuje právo  domáhat se vůči oprávněnému (zde CREDIT CARDS INVEST, a. s.) návrhem u exekučního soudu, (v daném případě Okresní soud v Chrudimi, kde byla předmětná exekuce nařízena), vyloučení majetku, vůči kterému nelze vést výkon rozhodnutí (exekuci). Může se jednat o majetek, který nepatří dlužníkovi ani osobě, vůči které lze případně právo výkonem rozhodnutí (exekucí) vymáhat. Podle tvrzení žalobkyně se jedná právě o takový případ. Rozsah majetku je patrný ze seznamu věcí, obsažených ve výroku napadeného usnesení soudního exekutora.

Nejvyšší správní soud také připomíná, že pro podání žaloby na vyloučení věcí z exekuce je zákonem určena lhůta 30 dnů. Jde o lhůtu dle § 68 odst. 4 exekučního řádu, zatímco pro samotnou žalobu na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí (exekuce) dle § 267 odst. 1 o. s. ř. taková lhůta stanovená není. Žalobu lze tedy sice podat i později, pro případ její absence je ovšem exekutor oprávněn pokračovat ve vymáhání dluhu dle nařízené exekuce po uplynutí 30 dnů od doručení usnesení, kterým byl zamítnut návrh na vyškrtnutí specifikovaných věcí ze soupisu evidovaného majetku, a to až do okamžiku případného podání vylučovací žaloby u exekučního soudu.

Pokud si je žalobkyně jistá svým tvrzením (které musí nejen tvrdit, nýbrž také v řízení před obecným soudem prokázat), pak bez ohledu na toto řízení před Nejvyšším správním soudem je rozumné v co nejkratší lhůtě podat žalobu na vyloučení z exekuce všech věcí, o kterých tvrdí, že proti nim nelze ze zákonných důvodů exekuci vést. Případná ochota dlužníka splácet dluh nemá v daném kontextu žádný význam.

Poučení: Proti tomuto usnesení nelze podat opravný prostředek.

V Brně dne 22. září 2011

JUDr. Marie Žišková předsedkyně senátu


Zdroj: Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 9. 2011, sp. zn. Na 215/2011 - 10, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies