15 Kse 5/2011 - 24

19. 09. 2011, Nejvyšší správní soud

Možnosti
Typ řízení: Kárné
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Nezaslal-li soudní exekutor Exekutorské komoře ČR požadované statistické údaje o činnosti za rok 2010, nesplnil povinnost, která je mu stanovena stavovským předpisem v § 5 písm. d) organizačního řádu; toto porušení povinnosti však samo o sobě není natolik závažné, aby v něm bylo spatřováno kárné provinění ve smyslu § 116 odst. 2 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19.09.2011, čj. 15 Kse 5/2011 - 24)

Text judikátu

ROZHODNUTÍ

Kárný senát Nejvyššího správního soudu ve složení: JUDr. Lenka Matyášová, JUDr. Vladimír Veselý, Mgr. MUDr. Radan Kuča, JUDr. Jindřich Psutka, JUDr. Gabriela Vilímková a Mgr. Martina Douchová, projednal v ústním jednání dne 19. 9. 2011 kárnou žalobu předsedy Kontrolní komise Exekutorské komory ČR ze dne 10. 5. 2011, proti JUDr. O. S., a rozhodl

takto :

Podle § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb. o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů, se kárně obviněný soudní exekutor JUDr. O. S., Exekutorský úřad Hradec Králové, se sídlem Průmyslová 1200/4a, Hradec Králové

zprošťuje návrhu předsedy Kontrolní komise Exekutorské komory ČR na zahájení kárného řízení ze dne 10. 5. 2011 pro skutek, že jako člen Exekutorské komory ČR nesplnil svoji povinnost včas ani řádně oznámit statistické údaje týkající se jeho exekuční a další činnosti, která je mu uložena řádně schváleným stavovským předpisem, přičemž tuto povinnost nesplnil ani částečně, a to ani po opakovaných urgencích ze strany Exekutorské komory ČR,

tedy měl porušit závažně povinnosti stanovené v ust. § 5 písm. d) stavovského předpisu Exekutorské komory České republiky ze dne 6. 12. 2001, organizační řád, ve znění změn ze dne 15. 4. 2005 a 11. 6. 2010, čímž se měl dopustit kárného provinění podle § 116 odst. 2 exekučního řádu, protože uvedený skutek není kárným proviněním.

Odůvodnění :

Kárnou žalobu ze dne 10. 5. 2011, která byla Nejvyššímu správnímu soudu doručena dne 24. 5. 2011, podal předseda Kontrolní komise Exekutorské komory ČR Mgr. Michal Rudý na základě šetření provedeného Kontrolní komisí v rámci výkonu dohledu nad exekuční činností, a to v souvislosti s vyřizováním podnětu k prošetření postupu jmenovaného ze strany tajemníka Exekutorské komory ČR podaného  dne 6. 4. 2011, pověřeného k jeho podání usnesením prezidia Exekutorské komory ČR č. 4/11/P36.

Kárný žalobce v návrhu uvádí, že Exekutorská komora ČR dne 10. 1. 2011 rozeslala všem soudním exekutorům elektronickou poštou v souladu s § 5 písm. d) organizačního řádu a usnesením prezidia Exekutorské komory ČR č. PR/2011/02 žádost o vypracování a zaslání statistických údajů za rok 2010. Současně je vyzvala, aby tak učinili stanoveným způsobem do 31. 1. 2011. Kárně obviněný exekutor byl dle vyjádření kárného žalobce spolu s ostatními exekutory informován o tom, že shromažďované údaje slouží k popularizaci práce exekutorských úřadů a jako věcný podklad k aktivním výstupům v médiích. Statistiky a z nich zpracované výstupy mají za cíl kultivovat prezentaci a napomoci rehabilitovat důstojnost exekutorského povolání v očích odborné a laické veřejnosti.

Kárně obviněný exekutor této výzvě nevyhověl, a proto jej Exekutorská komora ČR vyzvala k předložení statistických údajů individuální výzvou, ta byla do datové schránky jeho exekutorského úřadu doručena dne 4. 2. 2011. V této výzvě byl exekutor poučen o právní úpravě zakládající povinnost statistické údaje poskytnout; přesto jako jediný z exekutorů na opakovanou žádost nereagoval. Dne 2. 4. 2011 byl exekutor telefonicky vyzván ke splnění své povinnosti, do dne 10. 5. 2011 (tj. den sepsání kárné žaloby) exekutor nesplnil svoji povinnost a požadované údaje za rok 2010 neposkytl. Dle názoru kárného žalobce se obviněný exekutor dopustil svým úmyslným chováním, resp. hrubou nedbalostí kárného provinění, neboť závažně porušil povinnost stanovenou stavovským předpisem. Kárný žalobce současně podotýká, že se nejedná o první případ, kdy obviněný exekutor s Exekutorskou komorou nekomunikuje a neplní povinnosti stanovené právními či stavovskými předpisy.

Ke kárné žalobě byla doložena žádost odeslaná Exekutorskou komorou ČR z adresy seznamu soudních exekutorů vč. kárně obviněného exekutora, výzva adresovaná obviněnému soudnímu exekutorovi ze dne 4. 2. 2011, č. j. Taj 20110204 s přiloženým dokladem o dodání zprávy do datové schránky obviněného soudního exekutora s datem 4. 2. 2011, 13:25:50 a s údajem o přihlášení oprávněné osoby, tedy doručení zprávy 4. 2. 2011, 14:03:50; dále byl přiložen úřední záznam sepsaný dne 2. 3. 2011 v 12:30 hod o telefonickém hovoru mezi zaměstnankyní EK Bc. M. Z. a zaměstnankyní exekutorského úřadu.

Kárně obviněný exekutor se k návrhu na zahájení kárného řízení písemně nevyjádřil.

Při ústním jednání dne 19. 9. 2011 kárný žalobce setrval na podaném návrhu v plném rozsahu.

Kárně obviněný soudní exekutor na svoji obhajobu uvedl, že než byla Centrální evidence exekucí zprovozněná, doručoval v souladu s exekučním řádem Exekutorské komoře všechna nařizující usnesení tak, jak to stanovil exekuční řád. Z prostředků soudních exekutorů byla zaplacena a vybudována Centrální evidence exekucí, kam jsou ze zákona automaticky posílány všechny exekuce. Poukázal na to, že je věcí Exekutorské komory, zda z této evidence je schopna získat statistické údaje, které potřebuje, nikoli požadovat zasílání potřebných údajů duplicitně od soudního exekutora.

Kárný žalobce k obhajobě obviněného poukázal na to, že statistická data předložili všichni ostatní soudní exekutoři, tzn. přibližně 150 soudních exekutorů, aniž by se zabývali takovým způsobem úvahami o tom, jestli je to potřeba či nikoli. Za podstatné považuje, že byl schválen Exekutorskou komorou stavovský předpis, který je třeba všemi členy dodržovat a respektovat vlastní pravidla. Uvedl rovněž, že rozsah těch údajů, jejichž poskytnutí bylo vyžadováno, je jiný, resp. není úplně shodný s těmi, které obsahuje evidence exekucí. Rovněž poukázal na setrvalé nerespektování stavovských předpisů a trvalou nesoučinnost ze strany obviněného soudního exekutora a navrhl uložení pokuty za kárné provinění ve výši 40 000 Kč.

Kárný senát konstatuje, že v projednávané věci není sporu o stavu skutkovém, obviněný soudní exekutor své jednání, resp. svoji nečinnost stran zaslání statistických údajů za rok 2010, tak jak předestřel kárný žalobce, nepopírá.

Otázkou je, zda skutek exekutora výše popsaný v návrhu kárného žalobce, je kárným proviněním ve smyslu ust. § 116 exekučního řádu, či tomu tak není.

Dle ustanovení § 5 písm. d) Stavovského předpisu EK ČR ze dne 6. 12. 2001, organizační řád, ve znění změn ze dne 15. 4. 2005 a 11. 6. 2010 má exekutor jako člen Komory zejména tyto povinnosti: a) platit členské příspěvky .. b) dbát na důstojnost a čest exekutorského stavu .. c) oznamovat Komoře včas a řádně všechny změny týkající se jeho osoby, .. d) oznamovat Komoře včas a řádně statistické údaje týkající se jeho exekuční a další činnosti v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů v rámci její působnosti.

Podle § 116 odst. 2 písm. a) exekučního řádu je kárným proviněním exekutora závažné nebo opětovné porušení jeho povinností stanovených právním předpisem anebo usnesením Komory, nebo narušení důstojnosti exekutorského povolání jejich chováním.

Kárným proviněním je tedy jednání popsané intenzity - závažné či opětovné, které je buď protiprávní (porušuje povinnosti stanovené právními nebo stavovskými předpisy či usneseními Komory) nebo samo o sobě ještě nemusí být protiprávní, ale nevhodností chování narušuje důstojnost exekutorského povolání. Při hodnocení závažnosti (opětovnosti) porušení povinnosti je proto třeba vycházet ze všech okolností konkrétního případu. Závažnost porušení povinnosti se určuje významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za nichž byl čin spáchán, osobou kárně obviněného, mírou zavinění a jeho pohnutkou. Při hodnocení opětovnosti porušení povinnosti či narušení důstojnosti exekutorského povolání je třeba rozlišovat mezi opakovaným porušením povinnosti nebo narušením důstojnosti exekutorského povolání, aniž ještě došlo k pravomocnému posouzení a opakovaným porušením uvedené povinnosti či narušením důstojnosti povolání, k nimž došlo po pravomocném rozhodnutí kárného soudu obdobných jednání kárným soudem.

Z výše uvedeného se podává, že ne každé porušení povinností stanovených právním předpisem anebo usnesením Exekutorské komory bude a priori kárným proviněním. Stěžejní otázkou je posouzení závažnosti (opětovnosti) porušení povinností, resp. nedovoleného jednání, přitom takové hodnocení závisí na všech okolnostech konkrétního případu.

Je-li podán návrh na zahájení kárného řízení proti soudnímu exekutorovi, je kárný soud povinen posoudit, zda skutky, v nichž je kárné obvinění spatřováno, zakládají kárnou odpovědnost, či nikoli. Kárný senát může rozhodovat pouze o skutku, který je uveden v návrhu na zahájení kárného řízení (srov. § 220 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád per ust. § 25 zákona č. 7/2002 Sb., ust. § 19 odst. 2 cit. zákona). Naopak kárný senát není vázán právní kvalifikací skutku vymezeného v návrhu (srovn. § 220 odst. 3 trestního řádu), jakož není vázán ani návrhem na uložení kárného opatření (§ 9 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb.).

Kárný senát především uvádí, že kárně obviněný je stíhán pro jeden skutek, který měl spočívat v tom, že nezaslal Exekutorské komoře ČR statistické údaje v požadovaném rozsahu za rok 2010, a to ani po urgencích; v tomto jednání kárný žalobce spatřuje závažné porušení povinnosti exekutora uložené mu stavovským předpisem.

V projednávané věci obviněný soudní exekutor prokazatelně nedostál povinnosti, která je mu stanovena stavovským předpisem. Lze tedy přisvědčit kárnému žalobci ve věci porušení stavovského předpisu, nicméně kárný senát neshledal toto porušení natolik závažné, aby v něm bylo spatřováno kárné provinění a byla založena kárná odpovědnost ve smyslu ust. § 116 exekučního řádu. Kárný senát neshledal v jednání kárně obviněného exekutora potřebnou míru závažnosti, přihlížel rovněž i absenci nepříznivých nebo škodlivých následků jeho jednání; kárný žalobce přitom žádné takové následky nespecifikoval ani při ústním jednání.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl kárně obviněný podle § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., § 226 písm. b) zákona č. 141/1961 S., o trestním řízení soudním (trestní řád), za použití § 25 zákona č. 7/2002 Sb., návrhu na zahájení kárného řízení zproštěn, neboť v něm popsaný skutek není kárným proviněním.

Poučení : Odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení není přípustné (§ 21 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů).

V Brně dne 19. září 2011

JUDr. Lenka Matyášová předsedkyně kárného senátu


Zdroj: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 9. 2011, sp. zn. 15 Kse 5/2011 - 24, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies