I. ÚS 458/99

07. 12. 1999, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu ústavní stížnosti stěžovatele J. Z., zastoupeného Mgr. Z. F., advokátkou, v níž navrhuje zrušení rozhodnutí ministra spravedlnosti České republiky ze dne 3. 8. 1999, čj. Mil. 1404/99-Ja-Z, a navrhuje dále, aby Ústavní soud zakázal ministru spravedlnosti a prezidentu republiky, aby pokračovali v porušování práva a svobod a navrhuje zrušení § 366 odst. 2 a § 367 trestního řádu a rozhodnutí prezidenta republiky ze dne 1. února 1994, o přenesení pravomoci v řízení o udělení milosti,

takto:

Návrh ústavní stížnosti se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel ve svém návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem ze dne 7. 9. 1999 uvádí, že mu bylo odepřeno právo na soudní a jinou právní ochranu, zaručenou čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Vyslovuje i pochybnosti o průběhu řízení, které provádělo ministerstvo spravedlnosti při přezkoumání jeho žádosti. Pochybuje současně o tom, že lze přenášet pravomoci v řízení o udělení milosti, provedené prezidentem republiky dne 1. února 1994 (č. 33/1994 Sb.), resp. i v § 366 odst. 2 a § 367 trestního řádu.
Z toho odvozuje nesprávnost postupu při řízení o jeho žádosti o milost. Věcné důvody však v této souvislosti ve svém návrhu neuvádí, ale požaduje zrušit všechna tři výše uvedená právní ustanovení, která pokládá za protiústavní.

Soudce zpravodaj musel vyjít z toho, že pokud jde o udělování milosti v trestním řízení, jedná se o originální pravomoc prezidenta republiky, náležející mu podle čl. 62 odst. g) Ústavy ČR, kterou vykonává osobně ve vlastní pravomoci, přičemž jeho rozhodnutí nevyžadují ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Jeho pravomoc i odpovědnost je dána postavením hlavy státu, jejímž právem je milost udělit nebo neudělit, resp. i neudělovat.

Právě v tomto posledním bodě stěžovatel činí nesprávný závěr, že bylo zasaženo do jeho práv, protože v tomto směru se o žádné jeho právo nejedná. Práva na soudní a jinou ochranu v soudním řízení se mu nepochybně podle platných předpisů dostalo a tím byl požadavek čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod naplněn. Pokud jde o milost, jíž se dožadoval a i touto ústavní stížností dožaduje, nejde o právní nárok občana či jiné fyzické či právnické osoby, nýbrž o akt skutečného omilostnění jako výjimečného kroku v oblasti trestního řízení, jak to vyplývá z výše citovaného článku Ústavy ČR: "Prezident republiky odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo, a zahlazuje odsouzení". Tato situace také na druhé straně nevyžaduje, aby právním předpisem byla upravována procedurální stránka věci, protože prováděcí řízení o žádostech o milost záleží na prezidentu republiky a je na jeho rozhodnutí, zda a v jakém rozsahu si svou působnost v tomto směru zachová nebo do jaké míry ji přenese na některého člena vlády apod., zejména s přihlédnutím k rozsahu činnosti a administrativní náročnosti, když za poslední léta se počet žádostí o milost zdvojnásobil a nyní se pohybuje okolo 3 500 žádostí ročně.

Pro rozhodnutí prezidenta republiky, a obdobně pro zamítavé rozhodnutí ministra spravedlnosti o udělení milosti, není tedy stanovena žádná forma a nelze proti němu ani podat jakýkoliv opravný prostředek. Prezidenta republiky a ministra spravedlnosti nelze považovat za orgány činné v trestním řízení, na které by se vztahovala jiná ustanovení trestního řádu o rozhodnutí.

Vzhledem k uvedeným skutečnostem a právnímu stavu věci musel soudce zpravodaj dospět k závěru, že návrh ústavní stížnosti byl podán někým zjevně neoprávněným a ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení návrh odmítnout.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. prosince 1999 JUDr. Vladimír Paul
soudce Ústavního soudu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 7. 12. 1999, sp. zn. I. ÚS 458/99, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies