25 Cdo 4140/2014

18. 03. 2015, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Civilní, Civilní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • OSŘ - § 237

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Aleše Zezuly a JUDr. Petra Vojtka v právní věcižalobkyně Mgr. S. M., zastoupené JUDr. Rudolfem Skoupým, advokátem se sídlem ve Svitavách, nám. Míru 142/88, proti žalovanému Z. P., o 317.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 24 C 218/2013, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 10. června 2014, č. j. 69 Co 189/2014-143, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):


Nejvyšší soud (viz § 10a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.) odmítl dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 10. 6. 2014, č. j. 69 Co 189/2014-143, podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. (vždy ve znění účinném od 1. 1. 2013 s ohledem na den vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu – čl. II. bod 7 přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění o. s. ř. a některé další zákony), neboť dovolání neobsahuje procesním předpisem požadované vymezení, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř.). Přihlédl současně k tomu, že po uplynutí lhůty k dovolání (§ 240 o. s. ř.) nelze uvedenou vadu odstranit (§ 241b odst. 3 o. s. ř.) a že tato vada dovolání brání v dovolacím řízení pokračovat.

Námitka žalobkyně, že překážka zahájeného řízení (tzv. litispendence) ve smyslu ustanovení § 83 o. s. ř. nebyla v době zahájení řízení u Okresního soudu v Olomouci dána, sice směřuje proti závěru, na němž odvolací soud založil napadené rozhodnutí, dovolatelka však nespecifikuje - a to alespoň na úrovni citace judikatury Nejvyššího soudu -, od které konkrétní ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (nikoliv rozhodnutí Ústavního soudu, na něž žalobkyně odkazuje) se odvolací soud při řešení této právní otázky odchýlil, případně netvrdí, zda v rozhodovací praxi dovolacího soudu uvedená otázka doposud nebyla vyřešena, je rozhodována rozdílně anebo má být posouzena jinak. Jestliže dovolání lze připustit jen na základě taxativních hledisek obsažených v § 237 o. s. ř., je dovolatelka povinna v dovolání uvést, které ze zákonných kritérií považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace byť i jen části textu tohoto ustanovení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikované pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. března 2015



JUDr. Robert Waltr

předseda senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2015, sp. zn. 25 Cdo 4140/2014, ECLI:CZ:NS:2015:25.CDO.4140.2014.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies