30 Cdo 1374/2014

18. 03. 2015, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Civilní, Civilní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • OSŘ - § 43 odst. 1, 2
  • OSŘ - § 241b odst. 3
  • OSŘ - § 243c odst. 1

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Pavla Vlacha a JUDr. Pavla Simona ve věci žalobkyně B. D., zastoupené Mgr. Lucií Stachovou, advokátkou se sídlem v Ostravě, Škroupova 4, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 21 C 632/95, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 2. 2013, č. j. 8 Co 663/2012-424, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


O d ů v o d n ě n í :


Nejvyšší soud České republiky podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 (viz čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl dovolání žalobkyně, neboť neobsahuje zákonem předepsané náležitosti (§ 241a odst. 2 o. s. ř.), a to vymezení důvodu dovolání a v čem žalobkyně spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.

V záhlaví uvedený rozsudek odvolacího soudu byl žalobkyni doručen dne 22. 3. 2013. Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 17. 5. 2013 podala žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu (včas) dovolání, aniž by byla zastoupena podle § 241 o. s. ř.

Usnesením ze dne 3. 10. 2013, č. j. 21 C 632/95 – 498, ustanovil soud prvního stupně dovolatelce k její žádosti zástupce z řad advokátů. Usnesení bylo dovolatelce a ustanovenému zástupci doručeno dne 8. 10. 2013, nabylo právní moci dne 24. 10. 2013.

Usnesením ze dne 4. 11. 2013, č. j. 21 C 632/95 – 504, doručeným ustanovenému zástupci dne 7. 11. 2013, vyzval soud prvního stupně dovolatelku k odstranění vad dovolání (mj. ve směru doplnění absentujícího vymezení důvodu dovolání) ve lhůtě patnácti dnů od doručení usnesení. Doplnění dovolání bylo po opětovných žádostech dovolatelky o prodloužení soudem stanovené lhůty, kterým soud prvního stupně vyhověl (dle záznamů na č. l. 506 a 511 spisu), odesláno a doručeno soudu prvního stupně dne 14. 2. 2014.

Podle § 240 odst. 1 o. s. ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení nelze zmeškání lhůty pro podání dovolání prominout.

Podle § 241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.

Podle § 243c odst. 1 o. s. ř. dovolání, které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§ 241b odst. 3) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne.

Dovolatelka podala dovolání, neobsahující (mj.) vymezení jeho důvodu a okolností, v nichž spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti, ve lhůtě pro jeho podání (§ 240 odst. 1 o. s. ř.). Tato lhůta začala běžet znovu dne 24. 10. 2013, kdy nabylo právní moci usnesení, kterým soud prvního stupně vyhověl žádosti dovolatelky o ustanovení zástupce (§ 241b odst. 3 část věty druhé za středníkem o. s. ř.) a uplynula marně dne 27. 12. 2013 (§ 57 odst. 1, 2 o. s. ř.), neboť doplnění dovolání došlo soudu prvního stupně až dne 14. 2. 2014.

Nejvyšší soud proto uzavřel, že dovolání trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě odstraněny. Z uvedeného důvodu dovolání odmítl.

Na uvedeném závěru nemůže nic změnit skutečnost, že soud prvního stupně dovolatelku usnesením podle § 43 odst. 1 o. s. ř. vyzval k odstranění vad dovolání v jím určené (soudcovské) lhůtě. Podle § 243b o. s. ř. totiž pro dovolací řízení ustanovení § 43 o. s. ř. neplatí.

Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu se marným uplynutím propadné (zákonné) lhůty stanovené § 241b odst. 3 o. s. ř. původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými. Dovolací soud proto k opožděnému (z pohledu zmíněné zákonné lhůty) doplnění dovolání nemůže přihlížet, byť by toto doplnění bylo učiněno v otevřené lhůtě soudcovské; výzva k odstranění vad dovolání se totiž po uplynutí lhůty stanovené § 241b odst. 3 o. s. ř. stává bezpředmětnou.

Protože v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, nutno dovolání, které z vyložených důvodů není způsobilé zahájit dovolací řízení, za přiměřeného použití § 43 odst. 2 věty první o. s. ř odmítnout (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 10. 2003, sp. zn. 22 Cdo 280/2003, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 21/2004).

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.



V Brně dne 18. března 2015



JUDr. František Ištvánek
předseda senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1374/2014, ECLI:CZ:NS:2015:30.CDO.1374.2014.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies