23 Cdo 4186/2014

31. 03. 2015, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Civilní, Civilní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • OSŘ - § 237

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. ve věci žalobce D. H., se sídlem v Kuřimi, Havlíčkova 441/2, PSČ 664 34, IČO 47437235, zastoupeného Mgr. Pavlem Šmídem, advokátem, se sídlem v Brně, Jaselská 940/23, PSČ 602 00, proti žalovanému V. J., sesídlem ve Vřesině, Nová 257/11, PSČ 747 20, IČO 48833941, zastoupenému Mgr. Ladislavem Myšákem, advokátem, se sídlem v Bílovci, Ostravská 314, PSČ 743 01, o zaplacení částky 262 971,20 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 21 Cm 33/2010, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. června 2013, č. j. 7 Cmo 43/2013-90, takto:

Dovolání se odmítá.


Odůvodnění:


Dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. června 2013, č. j. 7 Cmo 43/2013-90, není přípustné podle ustanovení § 237 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva ve smyslu § 237 o. s. ř.

Žalobce spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání v tom, že odvolací soud rozhodl v rozporu s konstantní judikaturou dovolacího soudu, představovanou rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) ze dne 28. března 2007, sp. zn. 32 Odo 1403/2005.

Tato rozhodnutí však rozporná nejsou, neboť na řešení otázky posuzované v uvedeném rozhodnutí sp. zn. 32 Odo 1403/2005 není rozhodnutí odvolacího soudu v nyní posuzované věci založeno.

V obou případech jde o posouzení toho, zda došlo k uzavření smlouvy o dílo, a to z hlediska ustanovení § 536 odst. 3 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), podle něhož cena musí být ve smlouvě dohodnuta nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení. Dohoda o ceně díla nebo způsobu jejího určení je ve smyslu § 269 odst. 1 obch. zák. podstatnou částí smlouvy o dílo a tudíž nezbytnou podmínkou pro vznik smlouvy o dílo, jak uvedl Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí sp. zn. 32 Odo 1403/2005.

V rozhodnutí sp. zn. 32 Odo 1403/2005 dospěl Nejvyšší soud k závěru, že cena nebyla ve smlouvě dohodnuta, jestliže měla být dohodnuta v dodatku ke smlouvě.

V nyní posuzované věci se jednalo o skutkově odlišný případ, v němž odvolací soud dospěl k závěru, že akceptovaná objednávka, jejíž součástí je i příloha č. 1, obsahuje dohodu o ceně díla.

Ze shora uvedeného vyplývá, že nebyly naplněny podmínky přípustnosti dovolání stanovené v § 237 o. s. ř.

Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného podle § 243c odst. 1 o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.

Protože tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§ 243b, § 151 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.


V Brně dne 31. března 2015

JUDr. Zdeněk Des

předseda senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2015, sp. zn. 23 Cdo 4186/2014, ECLI:CZ:NS:2015:23.CDO.4186.2014.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies