26 Cdo 1093/2015

30. 03. 2015, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Civilní, Civilní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • OSŘ - § 241a odst. 2

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Zbyňka Poledny ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného L. B., P., zastoupeného D. B. P., jako obecnou zmocněnkyní, proti povinnému O. B., P., zastoupenému JUDr. Mgr. Karlem Horákem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na poříčí 12, pro běžné a dlužné výživné srážkami ze mzdy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 33 E 28/2014, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 9. 2014, č. j. 23 Co 436/2014-16, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.


Odůvodnění:



Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 22. 8. 2014, č. j. 33 E 28/2014-5, kterým Obvodní soud pro Prahu 3 nařídil podle rozsudku téhož soudu ze dne 11. 1. 2008, sp. zn. 10 P 72/2004, 10 P a Nc 400/2007, k uspokojení přednostní pohledávky výživného oprávněného na dlužném výživném od 1. 5. 2013 do 20. 8. 2014 ve výši 48.500,- Kč a pro výživné po dobu od 1. 9. 2014 ve výši 5.000,- Kč do každého 20. dne v měsíci předem, výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, platu či jiného příjmu, který přísluší povinnému od plátce dávek nemocenského pojištění Pražské správy sociálního zabezpečení.Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání. Namítá, že odvolací soud nezkoumal, zda oprávněný není tzv. „věčným“ či „formálním matrikovým“ studentem. K projednání odvolání mělo být nařízeno jednání. Nebyly dány žádné důvody, proč rozhodnout bez nařízení jednání a odvolací soud nesprávně aplikoval procesní ustanovení § 214 o. s. ř.. Tímto postupem odvolací soud odňal povinnému právo jednat před soudem. Povinný navrhl, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. část první, čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.).

Z § 241a odst. 2 o. s. ř. vyplývá, že v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle § 237 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle § 241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání.

Nejvyšší soud již dříve uzavřel, že může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. či jeho části (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSCR 55/2013).

Dovolatel v dovolání neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu § 237 až § 238a o. s. ř. a tuto skutečnost ani nebylo možné dovodit z obsahu dovolání. Protože dovolání má vady, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a tyto vady nebyly odstraněny v průběhu trvání lhůty k dovolání, Nejvyšší soud dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. března 2015


JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1093/2015, ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.1093.2015.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies