29 Cdo 4437/2014

31. 03. 2015, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Civilní, Civilní (dovolací)
Doplňující informace

Vztahy k předpisům:

  • 328/1991 Sb. - § 8 odst. 3

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobkyně MK audit, s. r. o., se sídlem v Praze 4, Dolnojirčanská 1, identifikační číslo osoby 25 61 10 71, zastoupené JUDr. Tomášem Hlaváčkem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Kořenského 1107/15, PSČ 150 00, proti žalovanému Mgr. Adamu Sigmundovi, advokátu, se sídlem v Praze 1, Široká 36/5, PSČ 110 00, jako správci konkursní podstaty úpadkyně UNO - CENTER, s. r. o., identifikační číslo osoby 61 85 51 97, o zaplacení částky 59.500,- Kč s příslušenstvím a o zaplacení smluvní pokuty, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 65 C 102/2010, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. září 2013, č. j. 55 Co 181/2013-146, takto:

I. Dovolání se odmítá. />II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 9.873,60 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.


O d ů v o d n ě n í :


Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 25. září 2013, č. j. 55 Co 181/2013-146, (mimo jiné) potvrdil rozsudek ze dne 3. května 2012, č. j. 65 C 102/2010-98, jímž Obvodní soud pro Prahu 1 uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 59.500,- Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení od 25. srpna 2006 do zaplacení) a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky 59.500,- Kč za každý den prodlení za období od 25. srpna 2006 do zaplacení.Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně uzavřel, že objednal-li správce konkursní podstaty úpadkyně plnění, k němuž nebyl povinen sám (nebyl oprávněn či povinen je provést), „jde takto vzniklá pohledávka na vrub podstaty bez ohledu na to, zda byla schválena věřitelským výborem (zástupcem věřitelů)“.

Právě o takovou pohledávku jde v projednávané věci, neboť předchozí správce konkursní podstaty úpadkyně nebyl sám oprávněn provádět auditorskou činnost. Přitom žalobkyní uplatněná pohledávka je pohledávkou ze smlouvy ze dne 16. listopadu 2005, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně „zajistit“ podle zákona č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb., ověření řádné účetní uzávěrky úpadce za rok 2005.

Dovolání žalovaného proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, které mohlo být přípustné jen podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), Nejvyšší soud podle ustanovení § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř. odmítl.

Učinil tak proto, že závěr, podle něhož činnosti, k nimž není sám povinen, může správce konkursní podstaty zadat třetím osobám na účet podstaty i bez souhlasu věřitelského výboru a podle něhož mimo režim ustanovení § 8 odst. 3 věty poslední zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. prosince 2007 (dále jen „ZKV“), má průběžné schvalování výše a správnosti hotových výdajů správce konkursní podstaty a nákladů spojených s udržováním a správou podstaty věřitelským výborem (§ 11 odst. 5) svůj význam v tom, že konkursní soud již v pozdějších fázích řízení nemá důvod zkoumat (bez dalšího) detailně podklady, na jejichž základě věřitelský výbor schválil hotový výdaj správce konkursní podstaty nebo náklad spojený s udržováním a správou podstaty, plyne jednak z výslovného znění ustanovení § 8 odst. 3 věty poslední ZKV (a contrario), jednak z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. ledna 2015, sp. zn. 29 Cdo 289/2013. K povinnostem správce konkursní podstaty ve smyslu ustanovení § 8 odst. 3 věty poslední ZKV, srov. dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. listopadu 2013, sp. zn. 29 Cdo 2865/2011, uveřejněný pod číslem 22/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. října 2014, sp. zn. 29 Cdo 2631/2012.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243c odst. 3, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř, když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobkyni vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Ty v dané věci sestávají z mimosmluvní odměny za zastoupení advokátem za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 4. března 2014), která podle ustanovení § 7 bodu 5, § 8 odst. 1 a 2 a § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), činí (z tarifní hodnoty 168.087,50 Kč, sestávající z částky 59.500,- Kč a pětinásobku ročního plnění ve výši 0,1 % denně z této částky) částku 7.860,- Kč, dále z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu) a s připočtením náhrady za 21% daň z přidané hodnoty (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.) celkem činí 9.873,60 Kč.

K určení výše odměny za zastupování advokátem podle advokátního tarifu srov. důvody rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněného pod číslem 73/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., části první, článku II. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 31. března 2015


JUDr. Petr G e m m e l
předseda senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4437/2014, ECLI:CZ:NS:2015:29.CDO.4437.2014.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies