33 Cdo 3969/2014

31. 03. 2015, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Civilní, Civilní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • OSŘ - § 237
  • OSŘ - § 241a odst. 2

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně CF FLOP s. r. o. se sídlem v Brně-Sever, Lesná, Nejedlého 383/11, identifikační číslo 64608565, proti žalované L. K., zastoupené JUDr. Marcelou Urbanovou, advokátkou se sídlem v Opavě, Nákladní 41, o 851.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 37 C 83/2011, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. března 2014, č. j. 71 Co 425/2013-82, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalovaná (dále též „dovolatelka“) podala dovolání proti shora uvedenému usnesení, jímž Krajský soud v Ostravě změnil usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 3. června 2013, č. j. 37 C 83/2011-52, tak, že se řízení o žalobě o zaplacení částky 851.000,- Kč s úrokem z prodlení nezastavuje.

Podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění do 31. 12. 2013 (srovnej čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb. - dále jen „o. s. ř.“) není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle § 241a odst. 1 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Podle § 241a odst. 2 o. s. ř. je dovolatel povinen v dovolání uvést, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř., musí dovolatel vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nestačí pouhá citace ustanovení § 237 o. s. ř. (či jeho části). Požadavek, aby dovolatel vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolaní, znamená, že je povinen uvést, od řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud a) odchýlil od „ustálené rozhodovací praxe“ dovolacího soudu nebo b) která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo c) která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, d), popř., která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena (opětovně, ale) jinak.

V dovolání žalovaná odvolacímu soudu vytkla nesprávný závěr o důvodnosti a včasnosti omluvy jednatele žalobkyně k nařízenému přípravnému jednání.

Kritiku právního posouzení věci však nepřípustně vystavěla na výhradách proti zjištěním odvolacího soudu (a potažmo soudu prvního stupně). Nesprávným právním posouzením věci podle § 241a odst. 1 o. s. ř. je omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav. Podstatou úvahy o správnosti právního posouzení věci je tedy prověření, zda zjištěný skutkový stav dovoloval učinit příslušný právní závěr. Z uvedeného vyplývá, že dovolací důvod nesprávného právního posouzení nevystihuje argumentace, že z lékařské zprávy ani z tvrzení jednatele žalobkyně nevyplývá, z jakého důvodu měl být Ing. L. M. dne 3. 6. 2013 zdravotně omezen, tak, že mu jeho stav bránil účasti u jednání soudu, že netvrdil takové skutečnosti, které byly způsobilé jeho neúčast u soudu omluvit, že o nutnosti podstoupit infuze věděl již od 21. 5. 2013 (a proto se nebude moci zúčastnit jednání dne 3. 6. 2013), že mohl již po první infuzí dne 22. 5. 2013 soud informovat o neúčasti u jednání, že mohl omluvu oznámit již podstatně dříve a že jeho zdravotní potíže nebyly tak závažné, aby mu znemožnily podat omluvu bezprostředně po poslední infuzi; z hlediska vymezení důvodu dovolání (§ 241a odst. 3 o. s. ř.) je bezcenná kritika právního posouzení založená na jiném skutkovém stavu, než ze kterého vyšel odvolací soud. Lze tedy uzavřít, že žalovaná neuplatnila dovolací důvod uvedený v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř.

Nejvyšší soud proto dovolání žalované odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1, věty první, o. s. ř.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. března 2015

JUDr. Václav Duda
předseda senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2015, sp. zn. 33 Cdo 3969/2014, ECLI:CZ:NS:2015:33.CDO.3969.2014.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies