32 Cdo 4607/2014

13. 04. 2015, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Civilní, Civilní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • OSŘ - § 241a odst. 2

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně TECHMONT MOCHOVCE, spol. s r.o., se sídlem v Levicích, Bernolákova 16, PSČ 934 01, identifikační číslo osoby 36529354, Slovenská republika, zastoupené JUDr. Gabrielem Turzou, hostujícím evropským advokátem se sídlem v Želiezovcích, Schubertova 12, Slovenská republika, proti žalovanému J. P., zastoupenému JUDr. Vladimírem Císařem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, B. Němcové 583/33, o zaplacení 458 951 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 1088/2007, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. června 2014, č. j. 1 Cmo 318/2013-245, takto:

Dovolání se odmítá.


O d ů v o d n ě n í :


Žalovaný podal dovolání proti v záhlaví označenému usnesení, jímž Vrchní soud v Praze změnil usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. října 2013, č. j. 13 Cm 1088/2007-236, tak, že zpětvzetí žaloby učiněné podáním žalobkyně ze dne 15. července 2013 není neúčinné.

Nejvyšší soud projednal dovolání a rozhodl o něm – v souladu s bodem 7. čl. II přechodných ustanovení části první zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s bodem 2. čl. II přechodných ustanovení části první zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (dále jen „o. s. ř.“).

Dovolání trpí vadou, neboť dovolatel v dovolání oproti požadavkům vymezeným pro obsah dovolání v ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. ustanovení § 237 o. s. ř.).

Požadavek, aby dovolatel v dovolání konkrétně popsal, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 1983/2013, jež je – stejně jako níže uvedená rozhodnutí – veřejnosti k dispozici in www.nsoud.cz), přičemž musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Uvedený nedostatek nelze již odstranit, neboť lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. ustanovení § 241b odst. 3 větu první o. s. ř.), dovolateli uplynula dne 25. září 2014 (srov. § 57 odst. 2 větu první o. s. ř.). Jde přitom o takovou vadu, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedené náležitosti nelze posoudit přípustnost dovolání.

Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

Dovolání by však nebylo přípustné ani v případě, kdy by zákonné náležitosti obsahovalo, neboť odvolací soud posoudil otázku vážných důvodů nesouhlasu se zpětvzetím žaloby (§ 96 odst. 3 o. s. ř.) v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. září 1999, sp. zn. 25 Cdo 1792/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2000, pod číslem 54, podle jehož právního závěru žalovaný nemá vážné důvody k nesouhlasu se zpětvzetím žaloby, vzal-li žalobce žalobu zpět proto, že uplatněná pohledávka zanikla splněním ze strany žalovaného, byť by šlo o plnění poskytnuté na základě pravomocného rozsudku odvolacího soudu, jenž byl později zrušen v dovolacím řízení, nebo rozsudek ze dne 29. října 2003, sp. zn. 33 Odo 809/2002, či usnesení ze dne 26. března 2009, sp. zn. 23 Cdo 5108/2008, a ze dne 16. května 2013, sp. zn. 22 Cdo 932/2013).

O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo v řízení rozhodováno, protože rozhodnutím o dovolání řízení ve věci nekončí (srov. § 151 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. dubna 2015


JUDr. Miroslav G a l l u s
předseda senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2015, sp. zn. 32 Cdo 4607/2014, ECLI:CZ:NS:2015:32.CDO.4607.2014.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies