21 Cdo 1470/2015

18. 05. 2015, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Civilní, Civilní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • OSŘ - § 243c odst. 1

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Mojmírem Putnou v právní věci žalobce F. H., zastoupeného JUDr. Štefánií Fajmonovou, advokátkou se sídlem ve Žďáře nad Sázavou, V Lískách č. 1065/31, proti žalovanému DIAMO, státní podnik se sídlem ve Stráži pod Ralskem, Máchova č. 201, IČO 00002739, o odškodnění nemoci z povolání, vedené u Okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou pod sp. zn. 10 C 108/98, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. října 2014, č. j. 49 Co 5/2013-483, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):



Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 10. 2014, č. j. 49 Co 5/2013-483, Nejvyšší soud České republikypodle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť neobsahuje způsobilé vymezení předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. (dovolatel toliko odkázal na ustanovení § 241a o. s. ř. s tím, že „rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci“, aniž by vůbec vylíčil, proč považuje dovolání za přípustné z hledisek uvedených v ustanovení § 237 o. s. ř.), a v dovolacím řízení proto nelze pro uvedený nedostatek pokračovat. Podle ustálené judikatury dovolacího soudu musí být z dovolání zřejmé, který z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených alternativně v ustanovení § 237 o. s. ř. je podle mínění dovolatele splněn (srov. například odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. 29 NSČR 55/2013, uveřejněné pod č. 116 v časopise Soudní judikatura, ročník 2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2014).

Kromě toho byl v dovolání uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. [dovolatel zpochybňuje pouze skutková zjištění, na nichž odvolací soud založil svůj závěr o tom, že žalobci nenáleží náhrada škody na zdraví (náhrada za ztrátu na výdělku), neboť neexistuje příčinná souvislost mezi nemocí z povolání žalobce (oboustrannou artrózou loketních kloubů s datem zjištění ke dni 7. 8. 1996) a žalobcem tvrzenou škodou (při řešení otázky příčinné souvislosti mezi nemocí z povolání a vzniklou škodou totiž nejde o otázku právní, ale o otázku skutkovou, která nemůže být řešena obecně, ale pouze v konkrétních souvislostech – srov. např. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2002, sp. zn. 21 Cdo 300/2001); žalobce dále v dovolání předestírá vlastní skutkové závěry, zpochybňuje hodnocení důkazů odvolacím soudem (zejména revizního znaleckého posudku znalce MUDr. Evžena Hrnčíře, CSc., MBA) a vytýká soudům, že „dokazování zůstalo kusé a nebylo provedeno v rozsahu, jak daný případ vyžaduje“]; také pro tento nedostatek nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. května 2015



JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu



Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 2015, sp. zn. 21 Cdo 1470/2015, ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.1470.2015.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies