26 Cdo 1477/2015

29. 04. 2015, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Civilní, Civilní (dovolací)
Doplňující informace

Vztahy k předpisům:

  • OSŘ - § 241a odst. 2
  • OSŘ - § 237

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné H. R., proti povinnému J. M., zastoupenému JUDr. Pavlem Ryšem, advokátem se sídlem v Blansku, Mahenova 1220/13, pro 1 118 090,09 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 1 NcE 1343/2004, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 10. 2013, č. j. 12 Co 653/2012-120, takto:

Dovolání se odmítá.


Odůvodnění:



Okresní soud v Blansku usnesením ze dne 17. 8. 2012, č. j. 1 NcE 1343/2004-76, částečně zastavil exekuci, nařízenou usnesením ze dne 26. 8. 2004, č. j. 1 NcE 1343/2004-5, a to v části požadovaného úroku z prodlení ve výši 25 % p. a. z částky 1 118 190,09 Kč od 30. 11. 1994 do zaplacení v částce 650 000 Kč a zamítl návrh povinného na úplné zastavení exekuce, nařízené usnesením ze dne 26. 8. 2004, č. j. 1 NcE 1343/2004-5.Krajský soud v Brně v záhlaví označeným rozhodnutím odmítl odvolání povinného do výroku o částečném zastavení exekuce a potvrdil usnesení soudu prvního stupně v zamítavém výroku. Uzavřel, že povinný výrokem o částečném zastavení exekuce nebyl dotčen na svých subjektivních právech, neboť soud prvního stupně rozhodl v souladu s jeho požadavkem; povinný tak není oprávněn k podání odvolání do tohoto výroku. Výrok, jímž byl zamítnut návrh na úplné zastavení exekuce, odvolací soud zhodnotil jako správný, neboť způsob zohlednění plateb ve věcech, na něž se vztahuje obchodní zákoník, vyplývá z § 330 obchodního zákoníku a plnění se v obecné rovině na prvním místě započítává na úroky a teprve poté na jistinu. V daném případě se jednalo o úhradu části pohledávky z výtěžku dražby, kdy došlo k prodeji zástavním právem dotčených nemovitých věcí, a ve světle této skutečnosti nemůže obstát dodatečné tvrzení povinného v odvolání. O požadavku povinného na úplné zastavení exekuce z důvodu prodeje zastavených nemovitých věcí v dražbě již soud prvního stupně dříve pravomocně rozhodl, navíc zánikem zástavního práva nedochází k zániku zástavní právem dříve zajištěné pohledávky

Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání. Uvádí, že v dané věci je namístě aplikovat § 330 odst. 1 obchodního zákoníku, nicméně výběr, zda bude plněno na jistinu nebo na příslušenství, náleží dlužníku. Povinný přitom svou vůli, aby peněžité plnění bylo započítáno na jistinu, vyjádřil vůči původnímu věřiteli i vůči jeho nástupci. Jestliže věřitel nereaguje na dotaz soudu, zda bylo plněno na jistinu či příslušenství, nemůže jít jeho nečinnost k tíži dlužníka a je namístě výtěžek získaný dražbou započítat přímo na jistinu. Postup soudů „odporuje hmotněprávní a procesněprávní judikatuře soudů v této zemi“ a nebyl dostatečně objasněn stav řízení. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a vrátil mu věc k novému rozhodnutí.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první, čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. a část první, čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.

Z § 241a odst. 2 o. s. ř. vyplývá, že v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle § 237 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle § 241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.

Nejvyšší soud již dříve uzavřel, že může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. či jeho části (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSCR 55/2013).

Dovolatel v dovolání neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu § 237 až § 238a o. s. ř. a tuto skutečnost ani nebylo možné dovodit z obsahu dovolání. Protože dovolání má vady, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a tyto vady nebyly odstraněny v průběhu trvání lhůty k dovolání, Nejvyšší soud dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. dubna 2015


JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.



předsedkyně senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1477/2015, ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.1477.2015.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies