26 Cdo 216/2015

10. 06. 2015, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Civilní, Civilní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • OSŘ - § 238 odst. 1 písm. d)

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobce města Varnsdorf, se sídlem Varnsdorf, Náměstí Dr. E. Beneše 470, IČO 00261718, zastoupeného JUDr. Evou Ruthovou, advokátkou se sídlem Varnsdorf, Říční 1774, proti žalované Z. V., o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 13 C 32/2011, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. ledna 2013, č. j. 10 Co 585/2012-24, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Děčíně (soud prvního stupně) usnesením ze dne 23. 6. 2011, č. j. 13 C 32/2011-8, výrokem I. řízení zastavil (v důsledku zpětvzetí žaloby) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 6.000,- Kč (výrok II.); současně rozhodl o vrácení soudního poplatku žalobci (výrok III.).

Krajský soud v Ústí nad Labem (odvolací soud) usnesením ze dne 29. 1. 2013, č. j. 10 Co 585/2012-24, potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně v napadeném výroku II. o nákladech řízení a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 800,- Kč.

Proti nákladovým výrokům citovaného usnesení odvolacího soudu podala žalovaná (nezastoupena advokátem) včasné dovolání, které Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 o. s. ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 /viz čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb./ – dále opět jen „o. s. ř.“), odmítl pro nepřípustnost (§ 238 odst. 1 písm. d/ o. s. ř.), aniž se zabýval nedostatkem povinného advokátního zastoupení dovolatelky (§ 241b odst. 2 věta za středníkem o. s. ř.). Napadenými výroky usnesení odvolacího soudu bylo totiž rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím

50.000,- Kč, které nelze označit pro účely posouzení přípustnosti dovolání za plnění ze vztahu ze spotřebitelské smlouvy, z pracovněprávního vztahu nebo z věci uvedené v § 120 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod č. 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutích a stanovisek).

Pro úplnost lze dodat, že přípustnost dovolání nezakládá nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání může být – v případě splnění v poučení uvedených podmínek – přípustné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod č. 51/2003 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. § 243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. června 2015

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.
předsedkyně senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2015, sp. zn. 26 Cdo 216/2015, ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.216.2015.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies