7 Tdo 849/2015

15. 07. 2015, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Trestní, Trestní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • TrZ - § 205 odst. 1,3 písm. b)

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 15. 7. 2015 o dovolání obviněného P. P. , proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 10. 2014, sp. zn. 6 To 337/2014, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 21 T 68/2014 t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného P. P. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :


Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 2. 7. 2014, sp. zn. 21 T 68/2014, byl obviněný P. P. uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku a odsouzen za tento trestný čin a dále za trestné činy, jimiž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 7 T 212/2013, a rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 18. 12. 2013, sp. zn. 20 T 258/2013, podle § 205 odst. 3 tr. zákoníku, § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody na dvě léta, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou, a podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku k trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu řízení motorových vozidel na tři léta, přičemž podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byly zrušeny výrok o trestu v rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 7 T 212/2013, výrok o trestu v rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 18. 12. 2013, sp. zn. 20 T 258/2013, a další obsahově navazující rozhodnutí. Výrokem podle § 228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody.

Jako přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Novém Jičíně spočíval v podstatě v tom, že obviněný P. P. dne 7. 8. 2013 v době od 8:30 hodin do 10:00 hodin v M. , okr. N. J. , v podnikatelském areálu společně s J. P. nezjištěným způsobem vnikli do zaparkovaného uzamčeného motorového vozidla zn. Volkswagen Passat registrační značky ........ v hodnotě 95 790 Kč, se kterým odjeli do O. a v němž byli téhož dne kolem 20:20 hodin zadrženi policií, a takto jednali ke škodě poškozené L. Š.

Odvolání obviněného, podané proti všem výrokům, bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 10. 2014, sp. zn. 6 To 337/2014, podle § 256 tr. ř. zamítnuto.

Obviněný podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě. Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvody dovolání uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Vytkl, že popis skutku uvedený ve výroku o vině neodpovídá znakům přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku po objektivní ani subjektivní stránce. Poukázal na to, že k spáchání přečinu krádeže se vyžaduje úmysl pachatele získat věc nikoli jen na přechodnou dobu, přičemž úmysl přisvojit si věc musí pachatel mít již v době, kdy se jí zmocnil. Uvedl, že pokud měl podle výroku o vině vniknout do vozidla a odjet s ním, nejsou tím vyjádřeny znaky krádeže. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Krajskému soudu v Ostravě věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání je zjevně neopodstatněné.

Přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, čin spáchá vloupáním a způsobí uvedeným činem větší škodu.

Vloupáním se podle § 121 tr. zákoníku rozumí vniknutí do uzamčeného prostoru lstí, nedovoleným překonáním uzamčení nebo překonáním jiné jistící překážky s použitím síly.

Větší škodou se podle § 138 odst. 1 tr. zákoníku rozumí škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč.

Posuzovaným skutkem obviněný evidentně naplnil znaky přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku. Námitky obviněného, tak jak byly uplatněny v dovolání, směřovaly k tomu, aby skutek byl posouzen jako přečin neoprávněného užívání cizí věci podle § 207 odst. 1 tr. zákoníku, a to ve variantě podle které pachatel se zmocní cizího motorového vozidla v úmyslu je přechodně užívat.

Společným znakem obou uvažovaných trestných činů je to, že pachatel se cizí věci zmocní, což znamená, že ji odejme z dispozice vlastníka či jiného oprávněného držitele. Rozdíl mezi oběma trestnými činy pak je v tom, že pachatel trestného činu krádeže takto jedná proto, aby si věc přisvojil, tj. trvale či dlouhodobě s ní nakládal jako vlastník, zatímco pachatel trestného činu neoprávněného užívání cizí věci jedná se záměrem jen relativně krátkodobě s věcí nakládat, což v sobě zahrnuje i to, že vlastníku či jinému oprávněnému držiteli umožní obnovit možnost jeho dispozice s věcí.

Aplikují-li se tyto zásady na posuzovaný případ, je zřejmé, že skutek nelze posoudit jako přečin neoprávněného užívání cizí věci podle § 207 odst. 1 tr. zákoníku. Brání tomu zjištění, že obviněný nevykonal s vozidlem jen určitou jízdu, po dosažení jejíhož účelu by vozidlo odstavil na místě, kde mohlo být snadno nalezeno a vráceno poškozené L. Š. Obviněný měl vozidlo ve své dispozici nepřetržitě až do zadržení policií, používal ho k jízdám v O. , okolí a Polsku, přičemž na vozidle vyměnil registrační značku. Zvláště tento akt, který směřoval k znemožnění či alespoň ke ztížení identifikace vozidla pro případ, že by bylo hledáno, jasně svědčí o tom, že obviněný si chtěl zajistit trvalou dispozici s vozidlem a tedy si ho přisvojit. K tomu přistupuje zjištění, že obviněný byl s vozidlem zadržen u své garáže, v níž se nacházelo jiné vozidlo, které obviněný se svým společníkem rozebíral na náhradní díly. Za tohoto stavu je právní posouzení skutku jako přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku v souladu se zákonem.

Obviněný zvláště namítal, že závěr o jeho úmyslu přisvojit si vozidlo soudy vyvodily z výměny registrační značky na vozidle, tedy z okolnosti, která nastala až poté, co se vozidla zmocnil. Pokud tím obviněný měl na mysli to, že úmysl lze vyvozovat pouze z okolností, které tu jsou v době provedení činu, pak je tento názor mylný. Je běžné, že skutečný úmysl, jímž je neseno jednání pachatele, se navenek projeví teprve prostřednictvím okolností, které nastanou až po dokonání činu. Nastane-li nějaká okolnost až v tomto stádiu, nemá to samo o sobě žádný vliv na možnost soudu přihlížet k takové okolnosti při hodnocení subjektivní stránky posuzovaného činu.

Rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně není rozhodnutím, které by spočívalo na nesprávném právním posouzení skutku ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě není rozhodnutím, které by bylo vadné ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.

Nejvyšší soud proto zjevně neopodstatněné dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl.

Obviněný podal dovolání u Okresního soudu v Novém Jičíně dne 2. 2. 2015, avšak věc byla předložena Nejvyššímu soudu až dne 2. 7. 2015. V řízení před Nejvyšším soudem tedy nedošlo k žádným průtahům.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. července 2015



JUDr. Petr Hrachovec
předseda senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2015, sp. zn. 7 Tdo 849/2015, ECLI:CZ:NS:2015:7.TDO.849.2015.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies