7 Tdo 795/2015

15. 07. 2015, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Trestní, Trestní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • TrZ - § 21 odst. 1
  • TrZ - § 209 odst. 1,4 písm. d)

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 15. 7. 2015 dovolání obviněného M. D. proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. 14 To 377/2014, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 8 T 16/2014 a rozhodl takto:

Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušují rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. 14 To 377/2014, a rozsudek Okresního soudu v Písku ze dne 29. 9. 2014, sp. zn. 8 T 16/2014.

Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené rozsudky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Písku přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. />

O d ů v o d n ě n í


Rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 29. 9. 2014, sp. zn. 8 T 16/2014, byl obviněný M. D. uznán vinným pokusem zločinu podvodu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku a odsouzen podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na dva a půl roku s tím, že výkon trestu byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen a zkušební doba byla podle § 82 odst. 1 tr. zákoníku stanovena na čtyři a půl roku.

O odvoláních, která podali státní zástupkyně v neprospěch obviněného proti výroku o vině a obviněný rovněž proti výroku o vině, bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. 14 To 377/2014. Z podnětu odvolání státní zástupkyně byl rozsudek Okresního soudu v Písku podle § 258 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. (odst. 2 – část věty za středníkem) zrušen v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. byl obviněný nově uznán vinným pokusem zločinu podvodu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku a odsouzen podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na dva a půl roku s tím, že výkon trestu byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen a zkušební doba byla podle § 82 odst. 1 tr. zákoníku stanovena na čtyři a půl roku. Odvolání obviněného bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto.

Skutek spočíval podle zjištění Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře v podstatě v tom, že obviněný M. D. dne 8. 9. 2013 telefonicky poskytl M. B. úmyslně nepravdivé údaje o průběhu dopravní nehody, kterou šetřila policie a které měl být jako řidič osobního motorového vozidla zn. Porsche Cayenne registrační značky ... účasten dne 6. 9. 2013 ve 12,30 hodin na silnici č. ... u obce H., okr. P., a to s vědomím, že dle těchto údajů bude M. B. žádat pojistné plnění z titulu pojistné události, přičemž M. B. jako jednatel obchodní společnosti ABUS CR, s.r.o., která byla držitelem vozidla, dne 9. 9. 2013 oznámil vzhledem k existenci pojistné smlouvy Allianz pojišťovně, a.s., poškození vozidla jako důsledek dané dopravní nehody, nicméně v rámci prováděného šetření bylo zjištěno, že všechna uplatněná a dokumentovaná poškození vozidla nemohla vzniknout jako celek v místě a čase uvedené nehody, a proto k vyplacení uplatňované částky 1 197 000 Kč ke škodě Allianz pojišťovny, a.s., nedošlo.

Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře vycházel ze skutkových zjištění, která předtím učinil již Okresní soud v Písku, a doplnil tato zjištění jen v tom směru, že pokud by bylo pojistné plnění vyplaceno, stalo by se tak ke škodě Allianz pojišťovny, a.s.

Obviněný podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře. Napadl výrok o vině a odkázal na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl nesprávnost výroku o vině, protože k nehodě skutečně došlo, a to způsobem, který sám popsal a který sdělil M. B. Projevil nesouhlas se závěrem, podle kterého takto k nehodě nedošlo, a vytkl soudům vadné hodnocení důkazů, jímž k takovému závěru dospěly. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí a aby přikázal nové projednání a rozhodnutí věci.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 265i odst. 3, 4 tr. ř. napadený rozsudek i předcházející řízení a shledal, že dovolání je důvodné.

Zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku se dopustí mimo jiné ten, kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, a způsobí tak na cizím majetku značnou škodu. Podle § 138 odst. 1 tr. zákoníku se značnou škodou rozumí škoda dosahující částky nejméně 500 000 Kč.

Pokusem je podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku jednání, které bezprostředně směřuje k dokonání trestného činu a jehož se pachatel dopustil v úmyslu trestný čin spáchat, jestliže k dokonání trestného činu nedošlo.

Základním problémem posuzované kauzy je již samotná skutková konstrukce výroku o vině. Jednání obviněného by mělo povahu podvodu (§ 209 tr. zákoníku), resp. pojistného podvodu (§ 210 tr. zákoníku), jestliže by bylo zjištěno, že nárok na pojistné plnění byl uplatněn, ačkoli se dopravní nehoda jako pojistná událost vůbec nestala či byla záměrně jen zinscenována, nebo jestliže by bylo zjištěno, že k nehodě jako pojistné události sice došlo, ale při uplatnění nároku na pojistné plnění byla požadována náhrada škody, která nevznikla v příčinné souvislosti s pojistnou událostí. Soudy neučinily žádné z naznačených zjištění a vybudovaly výrok o vině na podkladě zjištění, že obviněný uvedl nepravdivé údaje „o průběhu dopravní nehody“. Z toho lze usuzovat, že soudy vycházely z toho, že šlo o skutečnou dopravní nehodu jako nahodilou nechtěnou událost, a nikoli o pouhé předstírání dopravní nehody či její zinscenování. Z odůvodnění rozsudků vyplývá, že nepravdivé údaje „o průběhu dopravní nehody“ soudy spatřovaly v údajích obviněného o rychlosti jízdy při vyjetí z vozovky a v okamžiku nárazu do stromu, o reakci obviněného při manipulaci s volantem, o okolnostech a způsobu vystoupení obviněného z vozidla po nárazu do stromu, o rozsahu znečištění vnitřku vozidla rozlitou malířskou barvou apod. Nepravdivost těchto údajů obviněného se nijak nedotýká zjištění, že k vyjetí vozidla z vozovky a k nárazu do stromu skutečně došlo.

Verzi spočívající v tom, že k vyjetí vozidla mimo vozovku a k nárazu do stromu vůbec nedošlo, je možno vyloučit. Z výpovědi svědka P. Š. vyplývá, že obviněný k němu do jeho bydliště přijel s vozidlem kritického dne kolem poledne a odjel po deseti až dvaceti minutách, přičemž svědek si vozidlo prohlížel a nic z jeho výpovědi nenaznačuje, že by již bylo nějak poškozené či dokonce havarované. Bydliště svědka se nachází nedaleko místa, kde podle zjištění soudů došlo k nehodě ve 12,30 hodin. Podle dalších zjištění soudů obviněný telefonicky oznámil nehodu policii ve 12,31 hodin, policie konala šetření na místě od 13,30 hodin do 14,15 hodin a svědek M. K. viděl havarované vozidlo, o čemž se asi ve 13,00 hodin zmínil svědku J. M., zároveň popsal polohu vozidla tak, že „bylo nakloněné ve stoce mezi stromy“, a uvedl, že pomáhal obviněnému dostat se z vozidla. Z uvedených souvislostí je jasné, že na daném místě se až dosud nehavarované vozidlo ocitlo mimo vozovku mezi stromy. Vozidlo přitom bylo nepojízdné a muselo být odtaženo asistenční službou.

Za tohoto stavu by jednání obviněného bylo podvodem, a to pojistným podvodem podle § 210 odst. 2 tr. zákoníku, jestliže by obviněný z vozovky vyjel a do stromu narazil záměrně, aby tak pojistnou událost vyvolal nebo předstíral se záměrem opatřit sobě nebo jinému prospěch. Škodou způsobenou trestným činem by pak byla celá částka pojistného plnění, pokud by došlo k jejímu vyplacení. Soudy neučinily žádné konkrétní zjištění, z něhož by se dalo usuzovat na tuto verzi.

V případě, že by šlo o nahodilé a nechtěné vyjetí z vozovky s nárazem do stromu, tedy o skutečnou pojistnou událost (tj. nikoli úmyslně vyvolanou nebo předstíranou), bylo by jednání obviněného podvodem, jestliže by uvedl nepravdivé údaje o takových skutečnostech, které ovlivňovaly výši pojistného plnění v tom smyslu, že v důsledku těchto údajů by do pojistného plnění byla náhrada nějaké škody zahrnuta neoprávněně, typicky náhrada škody vzniklé mimo příčinnou souvislost s nehodou. Škodou způsobenou trestným činem by pak byla pouze částka odpovídající rozdílu mezi částkou celého pojistného plnění, pokud by došlo k jeho vyplacení, a částkou rovnající se náhradě škody vzniklé při nehodě jako pojistné události. Soudy neučinily žádné konkrétní zjištění, které by umožňovalo konstruovat výrok o vině podle této verze. Možnost této verze se nepřímo naznačuje pouze z toho, že podle výroku o vině „všechna uplatněná a dokumentovaná poškození vozidla nemohla vzniknout jako celek v místě a čase dopravní nehody“. Citovaná část výroku o vině totiž evokuje představu, že při uvedené nehodě některá z uplatněných a dokumentovaných poškození skutečně vznikla a některá nikoli.

Těžištěm výroku o vině se stalo zjištění soudů, podle něhož obviněný nepravdivé údaje o průběhu dopravní nehody „telefonicky poskytl M. B., jednateli společnosti ABUS CR, s.r.o.“. Podle zjištění soudů byla uvedená obchodní společnost držitelem vozidla, avšak jeho vlastníkem byla obchodní společnost Credium, a.s., a M. B. vozidlo půjčil obviněnému. Obviněný tedy havaroval s půjčeným vozidlem. Ze zjištění soudů není patrno, jaké konkrétní „nepravdivé údaje o průběhu dopravní nehody“ obviněný sdělil M. B. Z výpovědi svědka M. B., jak ji ostatně reprodukoval Okresní soud v Písku v odůvodnění svého rozsudku, vyplývá pouze to, že o dopravní nehodě se dozvěděl, když mu volal obviněný od vedoucího dopravy a „popsal mu, co se stalo“. Zůstává nejasné, co konkrétně mohly soudy zjistit z této výpovědi svědka o tom, jaké údaje mu obviněný poskytl, čeho se týkaly, co bylo jejich obsahem, v čem se rozcházely se skutečností apod. a co z těchto údajů svědek uplatnil vůči pojišťovně. Svědek M. B. podle své výpovědi volal na pojišťovnu, nahlásil telefonicky poškození vozidla, sešel se asi za dva dny u vozidla s likvidátorem, který zadokumentoval poškození vozidla, a posléze obdržel od pojišťovny sdělení, že s ohledem na znalecký posudek nebude plnit. Z obsahového kontextu odůvodnění rozsudků vyplývá, že závěry o technické nepřijatelnosti a tedy nepravdivosti údajů obviněného soudy vyvozovaly spíše z konfrontace znaleckých posudků, jimiž byl objasňován vznik škody na vozidle, s tím, co o nehodě obviněný uvedl ve své výpovědi před orgány činnými v trestním řízení, a nikoli s tím, co obviněný sdělil M. B. Jestliže se měl obviněný dopustit trestného činu (resp. jeho pokusu) tím, co sdělil M. B., pak bylo nutné vycházet ze zjištění, co konkrétně obviněný sdělil M. B., bez ohledu na to, jak se k věci vyjadřoval později v rámci výpovědi v procesním postavení obviněného. Zjištění soudů, co obviněný sdělil M. B., je tak neurčité a nejasné, že z něho nelze vyvozovat žádné závěry ve vztahu k otázce, zda a jak tyto údaje ovlivnily uplatněný nárok na pojistné plnění.

Ze všech těchto důvodů nemohl být skutek posouzen jako pokus zločinu podvodu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku. Napadený rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře je, stejně jako rozsudek Okresního soudu v Písku, rozhodnutím, které spočívá na nesprávném právním posouzení skutku ve smyslu § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Nejvyšší soud proto z podnětu dovolání obviněného zrušil rozsudky obou soudů, zrušil také všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad, a přikázal Okresnímu soudu v Písku, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Okresní soud v Písku odstraní vady vytknuté tímto usnesením Nejvyššího soudu a znovu ve věci rozhodne.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. července 2015


JUDr. Petr Hrachovec
předseda senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2015, sp. zn. 7 Tdo 795/2015, ECLI:CZ:NS:2015:7.TDO.795.2015.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies