33 Cdo 2700/2015

16. 07. 2015, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Civilní, Civilní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • OSŘ - § 241
  • OSŘ - § 241b odst. 2

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Zlatohlávkovou ve věci žalobce M. T., proti žalovaným 1) Magistrátu města Hradec Králové se sídlem v Hradci Králové, Ulrichovo nám. 810, a 2) Městské policii Hradec Králové se sídlem v Hradci Králové, Dlouhá 211, o odškodnění, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 0 Nc 9569/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. dubna 2015, č. j. 21 Co 147/2015-24, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.


O d ů v o d n ě n í:


Okresní soud v Hradci Králové usnesením ze dne 26. 2. 2015, č. j. 0 Nc 9569/2014-19, zamítl návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 5. 2014, č. j. 17 Co 116/2014-24. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 30. 4. 2015, č. j. 21 Co 147/2015-24, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že řízení zastavil. Dospěl k závěru, že o stejném návrhu žalobce bylo již soudem prvního stupně rozhodnuto, a to usnesením ze dne 20. 11. 2014, č. j. 11 C 321/2013-37, které nabylo právní moci dne 28. 1. 2015; rozhodnutí tudíž bránila překážka věci rozsouzené.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce blanketní (nezdůvodněné) dovolání obsahující toliko žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.

Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud rozhodl o odvolání proti usnesení, kterým nebylo žadateli soudem prvního stupně přiznáno právo na ustanovení zástupce z řad advokátů, pak zhodnotí přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014 a usnesení ze dne 8. dubna 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015). Ten dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny předpoklady pro to, aby byl dovolateli ustanoven zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, neboť jde o zřejmě bezúspěšné uplatnění práva.

Účastník řízení zřejmě bezúspěšně uplatňuje právo zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů účastníkem tvrzených nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že jeho požadavku nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování opravného prostředku se pak jedná mimo jiné tehdy, jestliže s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo, je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný. Je-li již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím podané žalobě nemůže být vyhověno, jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v odvolacím a v dovolacím řízení, aniž by bylo významné, co je vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu. Uvedený závěr vyplývá již ze samotné povahy věci; je-li bez dalšího nepochybné, že samotné žalobě nemůže být vyhověno, pak ani v dovolacím řízení (v nemeritorních otázkách) se nejedná o řádně uplatněné právo žalobce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 67/2014, též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. května 2015, sp. zn. 25 Cdo 995/2015).

Žalobce v dovolání proti rozhodnutí, kterým odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně odmítající pro vady (nejasnost a nesrozumitelnost) jeho žalobu podanou dne 29. 8. 2013, neuvedl žádné své výhrady či námitky zpochybňující jeho správnost. V dovolání, kterým napadl rozhodnutí, jímž odvolací soud z důvodu překážky věci rozsouzené zastavil řízení o jeho návrhu na ustanovení zástupce pro zmiňované dovolací řízení, pouze znovu opakuje, že „není osobou zákona znalou a z důvodu finanční tísně má právo na právní zastoupení, které má povinnost soud přidělit“; ani toto jeho podání neobsahuje žádné relevantní námitky či výhrady proti dovoláním napadenému rozhodnutí odvolacího soudu. Ze strany žalobce tak jde pouze o přetrvávající snahu zajistit si, aby mu soudy ustanovily zástupce z řad advokátů při uplatňování zcela nezdůvodněných požadavků, a nelze než dovodit, že vyhovění jeho žádosti o ustanovení zástupce by představovalo marné vynakládání prostředků státu na zajištění povinného zastoupení dovolatele při zřejmě bezúspěšném uplatnění práva.

V situaci, kdy není splněna podmínka povinného zastoupení dovolatele podle § 241 o. s. ř. a není ani důvod ustanovit dovolateli advokáta pro řízení o dovolání, Nejvyšší soud podle § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. dovolací řízení zastavil.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.


V Brně dne 16. července 2015



JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á
předsedkyně senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2015, sp. zn. 33 Cdo 2700/2015, ECLI:CZ:NS:2015:33.CDO.2700.2015.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies