32 Nd 199/2015

14. 07. 2015, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Kompetenční, Ostatní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • OSŘ - § 12 odst. 2

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně DNA Energie spol. s r. o., se sídlem v Nehvizdech, Podolí 30, PSČ 250 81, identifikační číslo osoby 25 09 20 65, zastoupené Mgr. Martinem Buřičem, advokátem se sídlem v Praze 1, Štěpánská 643/39, proti žalované Siemens, s. r. o., se sídlem v Praze 13, Siemensova 1, PSČ 155 00, identifikační číslo osoby 00 26 85 77, zastoupené JUDr. Vladimírou Marešovou, advokátkou se sídlem v Brně, Tučkova 780/9, o zaplacení částky 3 991 633 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 8 C 496/2014, o návrhu žalované na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:

Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 8 C 496/2014 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně.


O d ů v o d n ě n í :


Žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 5 se žalobkyně domáhá zaplacení částky 3 991 633 Kč s příslušenstvím.

Podáním ze dne 2. dubna 2015 žalovaná navrhla, aby věc byla přikázána Městskému soudu v Brně s odůvodněním, že spor se týká její organizační složky - odštěpného závodu sídlícího v Brně a ustanovení § 87 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) umožňuje, aby žalobce zvolil buď soud obecný, nebo soud, v jehož obvodu je umístěna organizační složka právnické osoby, která je žalována. Žalobkyně zvolila soud obecný, žalovaná však z důvodu vhodnosti navrhuje přikázání věci Městskému soudu v Brně, neboť její odštěpný závod v této věci dosud „činil“ právní úkony za žalovanou a má k dispozici veškeré písemné doklady. Případné další důkazní prostředky, např. výslech zaměstnanců žalované, by z hlediska hospodárnosti bylo rovněž vhodné provádět u navrhovaného soudu.

Žalobkyně se k návrhu na přikázání věci Městskému soudu v Brně nevyjádřila.

Podle ustanovení § 12 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušenému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Obvodnímu soudu pro Prahu 5 a Městskému soudu v Brně návrh na přikázání věci projednal a dospěl k závěru, že není důvodný.

K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by mělo docházet pouze v ojedinělých případech, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudů a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro přikázání věci jinému než příslušnému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně opodstatňovaly průlom do tohoto ústavního principu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).

V situaci, kdy sídlo žalované je v obvodu místně příslušného soudu, není adekvátním důvodem delegace podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. skutečnost, že sídlo jejího odštěpného závodu, u nějž jsou údajně uloženy potřebné listiny, se nachází v obvodu soudu, jemuž má být věc delegována. Důvody uváděné žalovanou pro delegaci vhodnou nepovažuje Nejvyšší soud za natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Skutečnosti uváděné žalovanou nejsou nikterak výjimečné, aby v nich bylo možno bez dalšího spatřovat důvod k přikázání věci. Zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení musí překonat mezi místem bydliště a sídlem soudu větší vzdálenost, či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. Stejně tak skutečnost, že listiny týkající se sporu jsou uloženy na odštěpném závodě žalované a že v úvahu přicházející svědci, jejichž případný výslech by žalovaná mohla navrhnout k prokázání svých tvrzení, pracují v obvodu soudu, jemuž žalovaná navrhuje věc z důvodu vhodnosti přikázat, takovou závažnou okolnost nepředstavují.

Při úvaze, do jaké míry je vhodné vyhovět návrhu na delegaci, je totiž třeba stejně pečlivě posuzovat, zda delegováním věci jinému soudu nedojde pouze k tomu, že se obdobným způsobem ztíží postavení druhého účastníka (srov. shodně Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, s. 72), což je právě situace, která by nastala v posuzovaném případě.

Nejvyšší soud proto návrhu žalované nevyhověl a věc Městskému soudu v Brně k projednání a rozhodnutí nepřikázal.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 14. července 2015

JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu



Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2015, sp. zn. 32 Nd 199/2015, ECLI:CZ:NS:2015:32.ND.199.2015.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies