7 Td 35/2015

02. 07. 2015, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Trestní, Kompetenční
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • TrŘ - § 24 odst. 1

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Nejvyšší soud rozhodl dne 2. července 2015 v neveřejném zasedání ve věci podezřelého R. S., vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 7 T 94/2015, o návrhu soudu na určení místní příslušnosti t a k t o :

Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci p ř í s l u š n ý Městský soud v Brně.

O d ů v o d n ě n í :



Státní zástupce Městského státního zastupitelství v Brně podal dne 15. 5. 2015 k Městskému soudu v Brně návrh na potrestání podezřelého R. S. pro přečin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 4 tr. zákoníku.

Přečinu se měl podezřelý dopustit tím, že (zkráceně uvedeno) po předchozí domluvě se svou známou K. S. a J. B., která byla externí spolupracovnice Českomoravské stavební spořitelny, a. s., s kanceláří na ulici S. v Brně, a které jsou prověřovány samostatně, dne 5. 4. 2014 v obchodním centru Palladium na N. R. v Praze podepsal žádost o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření na částku 500 000 Kč, kterou předtím J. B. připravila ve své kanceláři v Brně, a k této žádosti o úvěr společně s J. B. doložil nepravdivé potvrzení o příjmu, ve kterém bylo uvedeno, že R. S. je zaměstnancem společnosti Retol-Agro, s. r. o., se sídlem v Brně, jako vedoucí provozovny s čistým měsíčním příjmem 28 882 Kč, ačkoli v této společnosti nepracoval a v předmětné době podnikal jako OSVČ, a dále k žádosti o úvěr doložil kalkulaci nákladů a souhlas vlastníka s rekonstrukcí bytu, kdy tyto listiny měly prokazovat účelovost úvěru k rekonstrukci bytu, ačkoli žádná rekonstrukce bytu dosud neproběhla, přičemž mu byla jeho žádost o úvěr schválena a dne 17. 5. 2014 v kanceláři Českomoravské stavební spořitelny, a. s., v Praze, opět prostřednictvím J. B., uzavřel smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření na částku 500 000 Kč, kdy finanční prostředky načerpal na různé účty, a to tak, že částku 305 000 Kč načerpal na svůj bankovní účet, částku 130 000 Kč načerpal na účet M. M., který je přítelem K. S., částku 60 000 Kč načerpal na účet L. Š., kdy finanční prostředky v rozporu se smluvními podmínkami úvěrové smlouvy použil na úhradu svých závazků z minulosti a na výplatu provizí za obstarání listin s nepravdivými údaji, přičemž R. S. ke dni 4. 5. 2015 na splátkách úvěru ve výši 3 291,70 Kč měsíčně uhradil celkem 38 406 Kč, čímž společnosti Českomoravská stavební spořitelna, a. s., způsobil přímou škodu ve výši 461 594 Kč.

Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 26. 5. 2015, sp. zn. 7 T 94/2015, byla podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř., za použití § 24 odst. 1 tr. ř., věc předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti s tím, že Městský soud v Brně není příslušný k projednání věci, neboť veškeré jednání, jež představuje objektivní stránku skutkové podstaty žalovaného trestného činu, proběhlo v Praze. Trestný čin ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř. byl tedy podle Městského soudu v Brně spáchán v Praze.

Podle § 18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu.

Podle návrhu na potrestání se podezřelý měl dopustit přečinu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 4 tr. zákoníku, když při sjednávání úvěrové smlouvy uvedl nepravdivé údaje a způsobil větší škodu. Objektivní stránka v této skutkové podstatě spočívá v tom, že pachatel uvede nepravdivé údaje při sjednávání úvěrové smlouvy. Za sjednávání úvěrové smlouvy je přitom třeba považovat postup při uzavírání úvěrové smlouvy, včetně všech souvisejících jednání, která uzavírání úvěrové smlouvy provázejí. Sjednávání úvěrové smlouvy nelze totiž chápat zúženě a považovat za ně jen vlastní uzavření úvěrové smlouvy, neboť za její sjednávání je třeba považovat i jednání, které uzavření takové smlouvy předchází (srov. Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. § 140 až 421. Komentář. 2. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, 2104 s.).

Ze skutkové věty uvedené v návrhu na potrestání (citované výše), jakož i z obsahu trestního spisu je zřejmé, že podpisu žádosti i uzavření samotné úvěrové smlouvy v Praze, měly předcházet schůzky a dohoda podezřelého s jeho známou K. S., bytem v Brně (č. l. 15 tr. spisu), a J. B., externí spolupracovnicí Českomoravské stavební spořitelny, a. s., se sídlem kanceláře v Brně a trvalým pobytem také v Brně (č. l. 17 tr. spisu). Jednání podezřelého a těchto osob v návrhu na potrestání, s nimiž měl jednat podle popisu skutku „po předchozí domluvě“, se ale jeví jako jednání spolupachatelů. Ze spisového materiálu také vyplývá, že trestní věc podezřelého R. S. a J. B. byla zpočátku vedena oddělením hospodářské kriminality v Brně pod společným č. j. KRPB-11251/TČ-2014-060282, přičemž trestní věc R. S. byla z důvodu urychlení trestního řízení vyloučena k samostatnému řízení (č. l. 1 tr. spisu). Dohody podezřelého se jmenovanými osobami měly být především telefonické, přičemž je zřejmé, že ačkoli se podezřelý měl již pohybovat v Praze, resp. měl mít bydliště v Praze, K. S. a J. B. měly své bydliště v B. (J. B. také sídlo své kanceláře), kde uskutečňovaly telefonáty s podezřelým. Ze samotné skutkové věty je zřejmé, že J. B. měla připravovat žádost o meziúvěr a úvěr, resp. podklady pro úvěrovou smlouvu, ve své kanceláři v Brně (č. l. 20 a násl. tr. spisu). I kdyby se nejednalo o společné jednání spolupachatelů, Městský soud v Brně pominul skutečnost, že je z výpovědi podezřelého na č. l. 7 tr. spisu jednoznačně zřejmé, že tento se s K. S. na počátku domlouval na osobních jednáních v Brně, kde proběhla všechna tato jednání s ní. Toto přímé jednání podezřelého uskutečněné v Brně, pak nepochybně předcházelo uzavření uvedené úvěrové smlouvy, souviselo s ní a jako takové je ho třeba považovat za součást sjednávání úvěrové smlouvy. Ke spáchání uvedeného přečinu úvěrového podvodu tak došlo také v obvodu působnosti Městského soudu v Brně.

Byl-li návrh na potrestání podán u Městského soudu v Brně, tedy u soudu, v jehož obvodu byl přečin také spáchán, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by mohl být i jiný soud (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 1994, sp. zn. Ntd 52/94, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod č. R 53/1994). Podle § 22 tr. ř. tedy koná řízení tento soud.

Z uvedených důvodů bylo o příslušnosti soudu podle § 24 tr. ř. rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 2. července 2015




JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 7. 2015, sp. zn. 7 Td 35/2015, ECLI:CZ:NS:2015:7.TD.35.2015.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies