30 Cdo 2202/2015

24. 06. 2015, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Civilní, Civilní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • OSŘ - § 243c odst. 1

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a Mgr. Víta Bičáka, v právní věci žalobce B. V., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody ve výši 1.000.000,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 12 C 40/2011, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. dubna 2014, č. j. 11 Co 460/2013-87, takto:

Dovolání se odmítá.


O d ů v o d n ě n í :


Napadeným rozhodnutím potvrdil Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 6. srpna 2013, č. j. 12 C 40/2011-78, kterým byl zamítnut návrh žalobce na ustanovení právního zástupce. Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, aniž by byl při jeho podání zastoupen advokátem a aniž by tvrdil a doložil, že má právnické vzdělání.

Žalobce byl usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17. března 2015, č. j. 12 C 40/2011-103, vyzván, aby si pro podání dovolání v dané věci ve lhůtě 15 dnů zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání proti napadenému usnesení. Žalobce nedostatek povinného zastoupení v soudem stanovené lhůtě (a ani po jejím uplynutí) neodstranil.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále již „o. s. ř.“). Podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. platí, že: „Není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem.“ Podle § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.

V posuzované věci dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým nebylo vyhověno žádosti žalobce o ustanovení zástupce podle § 30 o. s. ř. V případě, že předmětem dovolacího řízení je přezkum splnění podmínek pro ustanovení zástupce účastníku řízení podle § 30 o. s. ř., by trvání na podmínce povinného zastoupení pro dovolací řízení vedlo k popření smyslu a cíle podaného dovolání a ve svém důsledku k popření práva žalobce na přístup k soudu. Povaha rozhodnutí, proti němuž dovolání směřuje, tak vylučuje, aby bylo možno dovolací řízení zastavit pro nedostatek podmínky povinného zastoupení dle § 241b odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 104 odst. 2 o. s. ř. Obdobně Nejvyšší soud rozhodl např. v usnesení ze dne 26. listopadu 2013, sp. zn. 30 Cdo 3465/2013, a ze dne 28. dubna 1997, sp. zn. 2 Cdon 609/97 (všechna zde označená rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou veřejnosti přístupná na webových stránkách Nejvyššího soudu http://www.nsoud.cz).

Podle § 237 o. s. ř. je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle § 241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Podle § 241a odst. 2 o. s. ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Posuzované dovolání neobsahuje zákonem vyžadované náležitosti, jelikož dovolatel nevymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání a neuvedl, v čem by mělo spočívat nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem.

Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, neboť trpí vadami, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat (§ 243b o. s. ř.).

Námitkou podjatosti soudců a soudkyň „Šrobanové, Vlacha, Hrehové, Jiráskové, Douděry‚ a spol.‘, jakož i jejich sekundantů jako je Kliková a spol.“ se Nejvyšší soud před rozhodnutím o dovolání nezabýval, neboť tato se netýkala soudců Nejvyššího soudu, kteří měli podle rozvrhu práce rozhodnout o dovolání.

Proti tomuto usnesení nenípřípustný opravný prostředek.


V Brně dne 24. června 2015

JUDr. Pavel Vrcha
předseda senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2015, sp. zn. 30 Cdo 2202/2015, ECLI:CZ:NS:2015:30.CDO.2202.2015.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies