IV. ÚS 494/98

08. 02. 1999, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

,
IV. ÚS 494/98
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Evy Zarembové a soudců JUDr. Pavla Varvařovského a JUDr. Vladimíra Čermáka o ústavní stížnosti P.L., zastoupeného JUDr. J.Š., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 12 To 101/98, ze dne 1. 9. 1998, za účasti Vrchního soudu v Praze, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění :

Stěžovatel se svou včas podanou ústavní stížností domáhá, s odvoláním na porušení čl. 36, čl. 37, čl. 38, čl. 39, čl. 40 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 83 a čl. 95 odst. 1 Ústavy ČR (dále jen "ústava") zrušení shora označeného rozsudku Vrchního soudu v Praze ve výroku, který se týká útoku uvedeného v bodě 5).
Rozsudkem Vrchního soudu v Praze došlo z podnětu odvolání stěžovatele ke zrušení rozsudku Krajského soudu v Praze, sp. zn. 2 T 81!97, ze dne 16. 2. 1998 a podle § 259 odst. 3 tr. řádu k novému rozhodnutí odvolacího soudu rozsudkem ve věci tak, že tento soud ve vztahu k předmětným útokům [v bodě 1) - 5)] uznal stěžovatele vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákona, a uložil mu trest odnětí svobody v trvání čtyř roků, se zařazením do věznice s dozorem.
Ústavní stížnost, jak je patrno z jejího obsahu, směřuje toliko do útoku uvedeného v bodě 5) rozsudku tohoto soudu, jímž byl stěžovatel uznán vinným za to, že v šatně sportovního areálu v hotelu C., na základě předchozí vzájemné dohody (s dalšími dvěma obžalovanými) odcizil dne 7. 9. 1992 ze skříňky č. 61 klíče od vozidla tov. zn. Mercedes Benz, v hodnotě nejméně 990 000,- Kč, ve kterém se nacházelo příslušenství v hodnotě 18A00,- Kč a další předměty v hodnotě 39 713,Kč, které předal obžalovaným D.R. a P.S., kteří vozidlo odvezli a prodali, a dále odcizil hodinky zn. Seiko v hodnotě nejméně 3 680,- Kč a peněženku s doklady, úvěrovými kartami a částkou 10 000,- Kč a 3 000,- DM, a tyto věci si ponechal.
Podle obsahu ústavní stížnosti směruje stížnost do té části, ve které je stěžovateli kladeno za vinu i odcizení předmětného osobního auta.

2 IV. ÚS 494/98

V odůvodnění ústavní stížnosti totiž stěžovatel uvedl, že v řízení před obecnými soudy (kromě dalších skutků, za něž byl uznán vinným, a proti nimž ústavní stížnost nesměřuje) doznal, že odcizil z šatní skříňky malé černé kožené pouzdro, z něhož si ponechal peněženku, a toto kožené pouzdro se zbytkem věcí bez prohlédnutí předal podle dohody spoluodsouzeným D.R. a P.S., kteří již sami zde nalezli klíče od osobního auta Mercedes Benz, a s tímto autem i odjeli. Stěžovatel popírá, že by předmětné auto odcizil ve spolupachatelství, o odcizení auta předem, ani v průběhu krádeže nevěděl a rozhodně nezněl v úmyslu auto zcizit. Z odcizeného a údajně prodaného auta neměl ani žádný profit.
Stěžovatel dále poukázal na to, že k věci byl celkem třikrát vyslechnut poškozený G.W., poprvé bezprostředně po krádeži, tj. dne 8. 9. 1992. U výslechu však nebyl v seznamu tlumočníků řádně zapsaný tlumočník, jelikož poškozený byl vyslechnut v přítomnosti překladatele, kterého si s sebou přivedl, a který byl stejně jako poškozený zaměstnán u poškozené firmy H. Při dalším výslechu dne 2. 5. 1994 a 27. 2. 1996 si poškozený již na skutek špatně vzpomínal a odkazoval na prvý výslech z 8. 9. 1992.
K hlavnímu líčení dne 29. 1. 1998 se tento poškozený nedostavil, a byla proto přečtena jeho výpověď, kterou učinil Policii ČR. Stěžovatel v této souvislosti poukazuje na to, že výslech poškozeného svědka ještě před sdělením obvinění nemá povahu neodkladného nebo neopakovatelného úkonu, a jde proto jen o záznam ve smyslu ust. § 158 odst. 4 tr. řádu, který nelze jako důkaz použít před soudem.
V souvislosti se čtením svědecké výpovědi G.W. u hlavního líčení ve smyslu § 211 odst. l tr. řádu stěžovatel namítá, že pokud by byl soudem nebo advokátem poučen, nikdy by nesouhlasil s pouhým přečtením této výpovědi, neboť vzájemné rozpory byly zásadního rázu a rozhodovaly o použité právní kvalifikace podle odst. 3 písm. b) § 247 tr. zákona. Stěžovatel je toho názoru, že přímá svědecká výpověď G.W. před soudem v přítomnosti pachatele je rozhodujícím důkazem zásadního významu pro přiznání viny i trestu podle odst. 3 písni. b) § 247 tr. zákona, přičemž podotýká, že řádné objasnění vyžadovalo spíše postup podle § 94 tr. řádu.
Stěžovatel z výše uvedených důvodů navrhuje, aby rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 9. 1998, sp. zn. 12 To 101/98, u útoku, který je uveden v bodě 5) byl Ústavním soudem zrušen, neboť jím došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv, zejména čl. 36 odst. l a čl. 38 odst. 2 Listiny.
Ústavní soud si v souvislosti s opatřením pokladů pro své rozhodnutí vyžádal vyjádření Vrchního soudu v Praze a připojil si spis Krajského soudu v Praze, sp. zn. 2 T 81/97.
Vrchní soud v Praze ve svém písemném vyjádření odkazuje na odůvodnění svého rozsudku ze dne 1. 9. 1998, sp. zn. 12 To 101/98, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 16. 2. 1998, sp. zn. 2 T 81/97. Ohledně procesních námitek k výslechu G.W. pak Vrchní soud v Praze uvádí, že v tomto směru neshledal v řízení před soudem [. stupně pochybení. Právo na obhajobu stěžovatele nebylo porušeno, u hlavního líčení před krajským soudem byl přítomen stěžovatel i jeho obhájce, a výpověď poškozeného byla přečtena po souhlasu stran, ve smyslu § 211 odst. 1 tr. řádu i obsah samotné výpovědi poškozeného odůvodňoval postup krajského soud podle § 211 odst. 1 tr. řádu.
Po seznámení se s obsahem ústavní stížnosti a připojeného spisu dospěl Ústavní soud k závěru, že stížnost není opodstatněná.

3 IV. ÚS 494/98
Z připojeného spisu Ústavní soud zjistil, že dne 7. 9. 1992 telefonicky oznámil poškozený G.W. na Policii ČR, OŘ odcizení osobních věcí ze šatní skříňky sportcentra hotelu C., a osobního auta tov. zn. Mercedes Benz. Následující den 8. 9. 1992 byl poškozený vyšetřovatelem vyslechnut a jeho výpověď byla zachycena v protokole o výpovědi svědka-poškozeného. K výslechu byl opatřením podle § 28 přibrán jako tlumočník ing. M.M., technik firmy Mercedes Benz-Ahzo,. V protokolu o výslechu svědka-poškozeného je uvedeno, že protokol byl G.W. diktován v německém jazyce a zapisován podle překladu tlumočníka, kterého si poškozený sám přivedl.
Stěžovateli bylo dne 10. 1. 1994 sděleno obvinění pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 4 tr. zákona spáchaný ve spolupachatelství ve smyslu § 9 odst. 2 tr. zákona, jehož se měl dopustit tím, že dne 7. 9. 1992 v přesně nezjištěné době od 20.50 do 22.00 hodin se vloupal do skříňky č. 61 v pánské šatně C., ze které odcizil ke škodě občana G.W. pánskou peněženku s různými kreditními kartami, 10 000,- Kč v hotovosti, 3 000,- DM v hotovosti, klíče od vozidla tov. zn. Mercedes Benz bílé barvy, s různými doplňky, radiomagnetofonem a dalšími věcmi nacházejícími se ve vozidle jako fotoaparát, sluneční brýle, diktafon, hodiny a další věci. Klíče poté předal P.S. a D.R., kteří s vozidlem odjeli do P. a následně vozidlo prodali neznámému muži.
K dalšímu výslechu G.W. bylo přistoupeno 2. 5. 1994. I tento výslech byl proveden za účasti tlumočníka, kterým byl ing. P.R., ekonom firmy M.
Z obsahu obou protokolů o výslechu G.W. je tedy patrno, že svědek byl v obou případech vyslechnut za účasti tlumočníka, kterého si s sebou k výslechu přivedl, a který byl poté ve smyslu § 28 tr. řádu přibrán k přetlumočení obsahu výpovědi. Vždy šlo o zaměstnance firmy H., které byla způsobena škoda odcizením motorového vozidla. Ústavní soud také zjistil, že opatření vyšetřovatele o ustanovení tlumočníka vykazují vady, zejména pokud se týká poučení tlumočníka ve smyslu zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
Tyto vady výslechů svědka G.W. byly však jedním z důvodů, pro které Krajský soud v Praze svým rozhodnutím ze dne 25. 7. 1995, sp. zn. 2 T 58/95, po přezkoumání spisu v rámci předběžného projednání obžaloby, vrátil věc podle § 188 odst. l písm. e) tr. řádu státnímu zástupci k došetření. Soud totiž shledal, že nebyl dodržen zákonem stanovený postup pro výslech osoby, která nevypovídá v českém jazyce. (Tento nedostatek byl taktéž shledán i u výslechů dalších poškozených cizinců).

Krajský soud tak považoval za nezbytné, aby výslechy všech poškozených byly zopakovány za účasti tlumočníka zapsaného do seznamu tlumočníků a řádně poučeného, neboť v případě nedostavení se těchto svědků k hlavnímu líčení nebude možné k takto provedeným výslechům přihlédnout jako k důkazu.
Rozhodnutí krajského soudu potvrdil Vrchní soud v Praze, který se věcí zabýval na základě stížnosti krajské státní zástupkyně. Ve svém usnesení ze dne 7. 9. 1995, sp. zn. 12 To 66/95, uvádí, že základní nedostatek spočívá v tom, jaké osoby byly k tlumočení vybrány.
Z obsahu spisu Ústavní soud dále zjistil, že výslech svědka G.W. byl pro uvedené procesní nedostatky opakován dne 27. 2. 1996 poté, co byl tlumočník řádně ustanoven podle § 28 tr. řádu, složil slib podle § 6 odst. 2 zákona č. 36/1967 Sb., a řádně poučen v souladu s uvedeným zákonem.

4 IV. ÚS 494/98
Stěžovatel ve své ústavní stížnosti poukazuje na to, že svědek G.W. se nedostavil k hlavnímu líčení, a proto byla čtena jeho výpověď, kterou učinil na Policii ČR. Namítá však, že výslech svědka ještě před sdělením obvinění nemá povahu neodkladného a neopakovatelného úkonu, a jde proto jen o záznam ve smyslu ust. § 158 odst. 4 tr. řádu, který nelze jako důkaz použít před soudem.
Ústavní soud však neshledal tuto námitku důvodnou. Z protokolu o hlavním líčení konaném dne 29. 1. 1998 vyplývá, že byla čtena svědecká výpověď G.W. ze dne 27. 2. 1996, která byla učiněna již v souladu s ustanoveními trestního řádu. Ústavní soud připomíná, že stěžovateli bylo sděleno obvinění již 10. 1. 1994. Krajský soud nebral tedy v úvahu ty důkazy, které by v přípravném řízení nebyly provedeny v souladu s trestním řádem.Výpověď uvedeného svědka byla pak ve smyslu § 211 odst. 1 tr. řádu čtena za souhlasu stran a po jejím přečtení, jak patrno z obsahu protokolu o hlavním líčení, neměl k tomuto důkazu stěžovatel žádné připomínky.
Stěžovatel v souvislosti s tímto postupem soudu činí další výtku, že soud při řádném dodržení "fair" procesu by se nemohl spokojit s pouhým přečtením svědecké výpovědi G.W., když řádné objasnění věci vyžadovalo spíše postup soudu podle § 94 tr. řádu, nebol' rozdílnost výpovědí o tak závažných skutečnostech takový postup vyžadovala. V této souvislosti Ústavní soud uvádí, že bylo především na soudu, který věc projednával, zvážit, zda osobní výslech poškozeného byl nutný. V daném konkrétním případě, přihlédnuto k celkové důkazní situaci, k tomu, že výpověď tohoto svědka, jak již výše uvedeno, byla přečtena u hlavního líčení za souhlasu stran, bez připomínek stěžovatele, jakož i k obsahu výpovědi poškozeného, který krádeži sám přítomen nebyl, a vypovídal v podstatě toliko o tom, co mu bylo odcizeno (přitom nepochybně bylo v jeho zájmu uvést všechny věci, které mu byly odcizeny), nelze hodnotit procesní postup zvolený obecným soudem jako postup vybočující z mezí ústavnosti.
Ústavní soud zároveň připomíná, že jak již uvedl v řadě svých dřívějších rozhodnutí, není soudem nadřízeným obecným soudům a v zásadě mu tedy nepřísluší "přehodnocovat" hodnocení důkazů provedené obecnými soudy. Touto otázkou se může zabývat pouze tehdy, pokud zjistí, že v řízení před obecnými soudy byly porušeny ústavní procesní principy. Tak tomu však v daném případě nebylo.
Ústavní soud tak nezjistil, že by v projednávané věci došlo k porušení ústavně zaručených práv stěžovatele, a za tohoto stavu byla proto ústavní stížnost z uvedených důvodů podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 1.82/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnuta.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. února 1999
JUDr. Eva Zarembová předsedkyně senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 2. 1999, sp. zn. IV. ÚS 494/98, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies