III. ÚS 512/98

11. 03. 1999, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

III. ÚS 512/98
Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 11. března 1999 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci ústavní stížnosti MUDr. M.K., zastoupené JUDr. V.S., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. září 1998, č. j. 12 Co 392/98-24, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Návrhem, podaným k doručení Ústavnímu soudu dne 7. prosince 1998, se stěžovatelka domáhala zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. září 1998, č. j. 12 Co 392/98-24, kterým se cítí dotčena na právu, zaručeném čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Uvedla, že podle jejího přesvědčení soud rozhodl bez dostatečného skutkového zjištění, jednostranně hodnotil důkazy a zejména věc nesprávně právně posoudil. Poukázala na to, že jí bylo vlastnictví odňato protiprávně, a proto by měl být zákon č. 87/1991 Sb. aplikován tak, aby se spáchané křivdy napravily.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. září 1998, č.j. 12 Co 392/98-24, jakož i rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 7. ledna 1998, č. j. 20 C 79/97-14, nebyl zjištěn zásah do práv stěžovatelky, jichž se v ústavní stížnosti dovolává. Městský soud v Praze, jako soud odvolací, se vypořádal se všemi námitkami navrhovatelky a v odůvodnění svého rozhodnutí vyčerpávajícím způsobem vyložil délku a běh lhůt k uplatnění restitučního nároku při aplikaci zák. č. 87/1991 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 164/1994 Sb., a č. 2/1997 Sb. S ohledem na zjištění, že nárok nebyl uplatněn včas, nelze soudům vytýkat, že neprováděl důkazy, na základě nichž by zkoumal podmínky pro případnou povinnost na straně žalovaných nemovitost - její část - žalobkyni vydat.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. března 1999

JUDr. Vladimír Jurka
předseda III. senátu Ústavního soudu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 11. 3. 1999, sp. zn. III. ÚS 512/98, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies