IV. ÚS 516/98

22. 03. 1999, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti A.S., zastoupené JUDr. R.S., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 9. 1998, č.j. 16 Co 274/98-118, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 27. 4. 1998, č.j. 15 C 154/96-98, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění :

Stěžovatelka se domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 9. 1998, č.j. 16 Co 274/98-118, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 27. 4. 1998, č.j. 15 C 154/96-98.
V odůvodnění stěžovatelka mimo jiné uvedla, že ústavní stížnost podává za situace, kdy proti napadenému rozhodnutí podala dovolání, neboť využila možnosti podle § 239 odst. 2 o.s.ř., ale dovolací soud o tomto dovolání prozatím nerozhodl. Stěžovatelka takto postupovala z opatrnosti, ve snaze zabránit zmeškání lhůty pro podání ústavní stížnosti.
Ústavní soud konstatuje, že nelze odhlédnout od novely o.s.ř., která nabyla účinnosti od 1. 1. 1996, a kterou bylo doplněno ustanovení § 239 odst. 2, zakládající podmíněně přípustné dovolání. Proto již např. v usnesení I. ÚS 171/96 ze dne 11. 9. 1996 Ústavní soud vyslovil, že i když otázku, zda dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam, posoudí dovolací soud, není pochyb o tom, že teprve poté, co bude vydáno rozhodnutí dovolacího soudu, vyčerpá navrhovatelka všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejích práv poskytuje. Do té doby je třeba pokládat ústavní stížnost za nepřípustnou. Z téhož názoru vychází i usnesení IV. ÚS 93/98 publikované pod č. 36, sv. 10 Sbírky nálezů a usnesení ÚS ČR. Podle tohoto rozhodnutí o nevyčerpání všech prostředků může jít zpravidla i tam, kde ústavněprávní argumentace je obsahově shodná s argumentací, kterou stěžovatelka uplatnila před obecnými soudy, a kterou cíleně předkládá i soudu dovolacímu. V takovém případě, jak vyplývá z cit. usnesení, je povinna tento svůj postup "dotáhnout do konce" - tedy dovolání podat.
Každý jiný přístup by zakládal zcela nežádoucí stav, kdy vedle sebe probíhají dvě řízení, přičemž je to nikoli Ústavní soud, ale Nejvyšší soud ČR, kterému přísluší sjednocovat judikaturu, mimo jiné tím, že rozhoduje o dovoláních. Lhůta pro podání ústavní stížnosti v takové věci, jako je věc stěžovatelky, tedy může začít plynout až po doručení rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, pokud k ní budou ústavněprávní důvody.

Z výše uvedených důvodů byl proto soudce zpravodaj nucen stížnost jako nepřípustnou odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. března 1999

JUDr. Pavel Varvařovský
soudce zpravodaj

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 22. 3. 1999, sp. zn. IV. ÚS 516/98, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies