IV. ÚS 247/98 - Posuzování průtahů v soudním řízení

30. 03. 1999, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Listina základních práv a svobod v čl. 36 poskytuje každému možnost domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod má každý právo na projednání věci bez zbytečných průtahů, tedy v přiměřené lhůtě. Při posuzování tvrzeného porušení základního práva na projednání věci bez zbytečných průtahů vyjadřujícího stěžejní zásadu spravedlivého procesu Ústavní soud vždy poskytuje v každé věci samostatně a zvažuje, zda s ohledem na okolnosti případu se jedná o průtahy neodůvodněné, či nikoliv. Toto posouzení však může vycházet pouze ze skutečného průběhu řízení a jednotlivých úkonů učiněných obecným soudem, nikoliv z předpokladu budoucího průběhu soudního řízení, i kdyby tento předpoklad vycházel z vyžádaného sdělení obecného soudu. Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 1 82/1993 Sb. , o Ústavním soudu, je fyzická nebo právnická osoba oprávněna podat ústavní stížnost, jestliže tvrdí, že zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda. Nelze tak ústavní stížností brojit proti předpokládanému, tedy budoucímu, eventuálnímu porušení základního práva.

(Podle usnesení Ústavního soudu ze dne 30.03.1999 sp. zn. IV. ÚS 247/98)

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Zarembové a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Pavla Varvařovského o ústavní stížnosti P., zastoupené JUDr. M.J., proti dlouhodobé nečinnosti Okresního soudu v Chomutově ve věci, čj. Ro 2041/97 - 10, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatelka se svou včas podanou ústavní stížností domáhá s odvoláním na porušení čl. 38 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") vydání nálezu, kterým by Ústavní soud nařídil Okresnímu soudu v Chomutově, aby ve lhůtě 14 dnů od vykonatelnosti nálezu ve věci jednal a bez zbytečných průtahů rozhodl.

Ve své ústavní stížnosti stěžovatelka uvádí, že dne 3. 6. 1997 podala k Okresnímu soudu v Chomutově návrh na vydání platebního rozkazu proti podnikatelce M.O. (odpůrci) o zaplacení částky 2.572.380 Kč,- . Okresní soud vydal platební rozkaz dne 16. 10. 1997 pod čj. Ro 204/97 - 10, přičemž odpůrčí strana proti němu podala včas odpor ze dne 10. 2. 1998. Stěžovatelka se proto návazně svým dopisem ze dne 16. 3. 1998 obrátila na Okresní soud v Chomutově se žádostí o nařízení jednání, sdělením okresního soudu jí však bylo oznámeno, že jednání bude nařízeno přibližně za dva roky. Stěžovatelka se proto dopisem ze dne 25. 3. 1998 obrátila na předsedu Krajského soudu v Hradci Králové se žádostí o urychlení projednání věci, na který však doposud neobdržela odpověď. Stěžovatelka je toho názoru, že avizovanou dlouhodobou nečinností obecného soudu bylo zasaženo do jejího ústavně zaručeného práva na projednání věci soudem bez zbytečných průtahů podle čl. 38 Listiny, a proto navrhuje vydání nálezu jak výše uvedeno.

Stěžovatelka koncipuje svoji ústavní stížnost jako stížnost směřující proti zásahu orgánu veřejné moci podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přičemž tento zásah spatřuje v avizované nečinnosti a z ní vyplývajících průtahů v projednání její věci, na něž usuzuje ze sdělení Okresního soudu v Chomutově. Ústavní soud v této souvislosti konstatuje, že Listina ve svém čl. 36 odst. 1 poskytuje každému možnost domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a podle čl. 38 odst. 2 Listiny má každý právo na projednání věci bez zbytečných průtahů, tedy v přiměřené lhůtě. Při posouzení namítaného dotčení základního práva na projednání věci bez zbytečných průtahů, vyjadřujícího stěžejní zásadu spravedlivého procesu, pak Ústavní soud vždy postupuje případ od případu a zvažuje, zda s ohledem na okolnosti případu se jedná o průtahy neodůvodněné, či nikoliv. Toto posouzení však může vycházet pouze ze skutečného průběhu řízení a jednotlivých úkonů učiněných obecným soudem, nikoliv z předpokladu budoucího průběhu soudního řízení, i kdyby se tento předpoklad opíral o vyžádané sdělení obecného soudu.

Stěžovatelka svoji ústavní stížnost podala bezprostředně v návaznosti na vyrozumění okresního soudu o podání odporu proti vydanému platebnímu rozkazu a odkázala na soudem avizovaný předpokládaný vývoj řízení. Podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) je však fyzická osoba oprávněna podat ústavní stížnost, jestliže tvrdí, že zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda. Nelze tak ústavní stížností brojit proti předpokládanému, tedy budoucímu, eventuálnímu dotčení základního práva, jak činí ve své ústavní stížnosti stěžovatelka. Návrh tak nesplňuje stanovené zákonné podmínky pro podání ústavní stížnosti, a ze shora uvedených důvodů proto Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost jako neopodstatněnou podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. března 1999
JUDr. Eva Zarembová
předsedkyně senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 30. 3. 1999, sp. zn. IV. ÚS 247/98, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies