I. ÚS 196/98

31. 03. 1999, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

I. ÚS 196/98
ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojena Güttlera a soudců JUDr. Vladimíra Klokočky a JUDr. Vladimíra Paula k ústavní stížnosti stěžovatelů E., spol. s r.o., zastoupených JUDr. D. D., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 2. 1998, č.j. 18 Co 634/96-68, t a k t o
Ústavní stížnost se o d m í t á.
Odůvodnění:
Okresní soud v Náchodě rozsudkem ze dne 10. 7. 1996, č.j. 4C 236/95-50 určil, že smlouva uzavřená mezi žalobkyní B. T., na straně jedné a MV, spol. s no. Červený Kostelec, S. 51 (která byla právním předchůdcem prvního stěžovatele, tj. prvního žalovaného E., spol. s no. Červený Kostelec, S. 51) ze dne 17. 10 1994, na straně druhé, je neplatná. Týmž rozsudkem soud (ve výrokové části II.) rozhodl, že druhý žalovaný je povinen trpět žalobkyni užívání bytu 3 + 1 s přísl. I. kategorie č. 8 ve 3. podlaží domu čp. 987 v ulici P. v Náchodě do doby zajištění přiměřeného náhradního bytu, zamítl žalobu v této části vůči prvnímu žalovanému a dále (ve výrokové části III.) zamítl žalobu v té části, v níž žalobkyně žádala uvedení tohoto bytu do původního stavu, odpovídajícího bytu I. kategorie do deseti dnů od právní

1

I. ÚS 196/98
moci rozsudku. V souzené věci vzal Okresní soud v Náchodě na základě provedených důkazů za prokázáno, že žalobkyně byla dle dřívějšího rozsudku tamějšího soudu ze dne 1. 8. 1994, č.j. 6C 174/94 zavázána povinností vyklidit byt 3 + 1 s přísl. I. kategorie č. 8 ve 3. podlaží domu čp. 987 v ulici P. v Náchodě do 15 dnů po zajištění přiměřeného náhradního bytu. Tehdejší MV, spol. s r.o. získala od Vl. S. do nájmu na dobu určitou (na dobu 10 let) byt nacházející se v domě na K. ulici č. 40 v Náchodě. Z nájemní smlouvy uzavřené mezi Vl. S. a MV, spol. s r o. sice vyplývá pro tuto společnost oprávnění přenechat tento byt do nájmu třetí osobě - tedy v daném případě žalobkyni - avšak na dobu shodnou s tou, která byla sjednána v uvedené smlouvě a nikoli na dobu neurčitou. NIV, spol. s r. o. namísto podnájemní smlouvy uzavřela s žalobkyní nájemní smlouvu na dobu neurčitou. Pokud by žalobkyně tušila, že se jedná o podnájem a že - vzhledem k charakteru nájemní smlouvy mezi Vl. S. a NIV, spol. s r. o. nelze uzavřít nájemní vztah na dobu neurčitou - nikdy by nájemní smlouvu nepodepsala. Žalobkyně tak byla uvedena v omyl a v řízení nebylo prokázáno, že by ji tehdejší společnost NIV, s.r.o. upozorňovala na skutečnost, že je sjednána nájemní smlouva s Vl. S. na dobu 10 let. V důsledku tohoto právně významného omylu ve vůli na straně žalobkyně - o němž společnost MV, s.r.o. věděla a v podstatě jej vyvolala - nebyla smlouva [se zřetelem k ust. § 49 a) o.z.] platně uzavřena. Společnost NIV, s.r.o. nesplnila podmínku uloženou jí soudním rozhodnutím ve věci přivolení k výpovědi z nájmu bytu v domě čp. 987 v ulici P. v Náchodě žalobkyni a za této situace nadále existuje právo bydlení žalobkyně k tomuto bytu. Okresní soud v Náchodě měl za to, že žalobkyně prokázala omyl, v důsledku kterého podepsala nájemní smlouvu, a proto rozhodl, že nájemní smlouva ze dne 17. 10. 1994 je neplatná.
Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 2. 1998, č.j. 18 Co 634/96-68, byl citovaný rozsudek soudu prvního stupně potvrzen. Krajský soud v Hradci Králové sice přisvědčil žalovaným, že okresní soud určil, že nájemní smlouva ze dne 17. 10. 1984 je neplatná, aniž by v odůvodnění rozsudku vyložil, v čem spatřoval naléhavý právní zájem žalobkyně na tomto určení. Podle názoru odvolacího soudu se však jednalo jen o formální vadu, která nemohla výsledek řízení nijak ovlivnit, nebot' se zřetelem na ust. § 80 písm. c) o.s.ř. muselo v souzené věci existovat jednoznačné rozhodnutí, že náhradním bytem nemůže být byt v K.
2

I. ÚS 196/98
ulici č. 40, nebot' žalovaní v něm nejsou s to - vzhledem k jeho vlastnictví Vl. S. - zajistit žalobkyni (v odůvodnění rozsudku nesprávně uvedeno "žalované") práva, která jí jako nájemkyni příslušejí podle hlavy sedmé oddílu čtvrtého (§§ 685 až 716) o.z. Odvolací soud dále konstatoval, že Okresní soud v Náchodě správně dovodil, že smlouva z 17. 10. 1994 byla smlouvou nájemní a že ji žalobkyně uzavřela na základě omylu, který vyvolal právní předchůdce první žalované, společnost MV, s.r.o. Ve vztahu k právnímu charakteru smlouvy odvolací soud přitom poukázal jak na její označení jako "Nájemní smlouvy", tak zejména na obsah jejího oddílu I. bodu 2., v němž se výslovně hovoří o tom, že pronajímatel spol. MV, s.r.o. pronajímá nájemci Bl. T. byt v prvním patře domu čp. 40 v K. ulici v Náchodě s účinností od 31. 10. 1994 na dobu neurčitou. Žalovaným se nepodařilo prokázat, že by žalobkyně o právních vztazích k bytu věděla ještě před uzavřením smlouvy. Svědek Vl. S. to nepotvrdil a svědek M. V. (ředitel první žalované) zůstal ve své výpovědi o tom, že žalobkyně byla seznámena s podmínkami, za nichž se jí náhradní byt předává, osamocen. Na správnosti výroku soudu prvního stupně týkajícího se povinnosti druhého žalovaného trpět žalobkyni užívání bytu 3 + 1 s přísl. I. kategorie č. 8 ve 3. podlaží domu čp. 987 v ulici P. v Náchodě do doby zajištění přiměřeného náhradního bytu, nemohlo nic změnit ani tvrzení žalovaných, že byt v domě čp. 987 byl přestavěn. Žalovaní o tom nejen nepodali, ale ani nenabídli důkaz, zejména ne o tom, že byt zanikl i právně, tj. že přestavby byly provedeny na základě pravomocného stavebního povolení a rozhodnutí o kolaudaci. V souladu s ust. § 120 odst. 1 a 3 o.s.ř. - a o něj se opírající judikaturou - musí podle názoru odvolacího soudu "důsledky této nedostatečné iniciativy žalovaných stíhat je samotné".
Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 2. 1998, č.j. 18 Co 634/96-68, napadli stěžovatelé ústavní stížností. V ní především zdůrazňují, že se odvolací soud nevypořádal se skutečností, že byt č. 8 ve 3. podlaží domu čp. 987 v ulici P. v Náchodě byl natolik zásadně přestavěn, že přestal fakticky existovat a vzhledem ke kolaudaci této přestavby přestal existovat také právně. Stěžovatelé přitom zásadně nesouhlasí s tvrzením odvolacího soudu, "že z důvodu nepředložení patřičných důkazů uvedené skutečnosti nemohou nic měnit na správnosti rozhodnutí okresního soudu, kterým se vyhovuje žalobkyni". Stěžovatelé vycházejí z toho, že právní a faktický zánik předmětu sporu "byl tvrzen" po celou

I. ÚS 196/98
dobu řízení a druhou stranou "nesporován" - a není důvodu jej nepovažovat za shodné tvrzení účastníků ve smyslu ust. § 120 odst. 4 o.s.ř. Podle názoru stěžovatelů se jednalo o "situaci, ve které zákon počítá s tím, že skutková zjištění soudu mohou mít svůj původ v nesporných tvrzeních účastníků, kteří tím projevují vůli omezit dokazování jen na ty skutečnosti, které zůstávají mezi nimi spornými". Proto jsou stěžovatelé přesvědčeni, že soud by měl již od samého počátku dokazování vyloučit z dokazování ty rozhodné skutečnost, o nichž mezi účastníky není sporu, k čemuž v tomto případě nedošlo.
Stěžovatelé v ústavní stížnosti dále uvádějí, že odvolací soud pominul skutečnost, že určovací žaloba byla žalobkyní podána, aniž by prokázala naléhavý právní zájem na určení, zda nájemní smlouva ze dne 17. 10. 1994 je či není platná. Podle názoru stěžovatelů má určovací žaloba preventivní povahu a má poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve než dojde k porušení práva. Podle stěžovatelů však bylo právo na přiměřený náhradní byt, pokud by soud dal za pravdu tvrzením žalobkyně, již porušeno a žalobkyně se měla domáhat žalobou na plnění poskytnutí jiného přiměřeného náhradního bytu. O určení neplatnosti nájemní smlouvy by pak soud rozhodoval v rámci řízení o poskytnutí jiného přiměřeného náhradního bytu. Stěžovatelé konečně upozornili na to, že odvolací soud pominul důkaz výpovědí M. V., podle níž žalobkyně byla informována o přesném stavu náhradního bytu a nebyla tedy při uzavírání nájemní smlouvy uvedena v omyl.
V napadeném rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové stěžovatelé spatřují porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listiny") a navrhují, aby Ústavní soud v nálezu vyslovil, že tímto rozhodnutím bylo porušeno právo na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny a že se toto rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové zrušuje. Stěžovatelé konečně prohlásili, že na ústním jednání před Ústavním soudem netrvají.
Ústavní soud shledal, že včas podaná ústavní stížnost splňuje všechny zákonné náležitosti a že proto nic nebrání projednání a rozhodnutí ve věci samé.
K ústavní stížnosti se vyjádřil účastník řízení Krajský soud v Hradci Králové, dále Okresní soud v Náchodě a vedlejší účastnice řízení B. T..

I. ÚS 196/98
Krajský soud v Hradci Králové ve svém vyjádření uvedl, že k ústavní stížnosti nemá co dodat, odkázal na odůvodnění svého napadeného rozsudku ze dne 16. 2. 1998, č.j. 18 Co 634/96-68 a na ústním jednání před Ústavním soudem netrvá.
Okresní soud v Náchodě ve svém vyjádření odkázal na odůvodnění svého rozsudku a uvedl, že "nemá co k věci více dodat". Na ústním jednání před Ústavním soudem netrvá.
Vedlejší účastnice B. T. ve svém vyjádření poukázala na
zkreslovaní faktů v ústavní stížnosti a uvedla, že stěžovatelé "v průběhu celého předchozího řízení prokazovali, že sami zřejmě nehodlají respektovat ani zákon, ani dosavadní rozhodnutí soudu". V této souvislosti prohlásila, že Okresní soud v Náchodě - ještě před zahájením řízení ve věci - vydal dne 29. 12. 1994 předběžné opatření, č.j. Nc 471/94, kterým bylo původní žalované společnosti MV, s.r.o. uloženo snášet, aby žalobkyně užívala byt 3 + 1 s přísl. I. kategorie č. 8 ve 3. podlaží domu čp. 987 v ulici P. v Náchodě. Toto rozhodnutí bylo usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 6. 1995, č.j. 18 Co 125/95, potvrzeno. Soudní rozhodnutí však respektováno nebylo a byt byl přestavěn, leč vedlejší účastnice poukazuje na to, že obnova bytu do původní podoby je nadále technicky i právně možná, takže její původní byt trvale nezanikl. Vedlejší účastnice dále nesouhlasí s argumentem stěžovatelů, že v předmětné věci neměla postupovat žalobou určovací, ale žalobou na plnění. Postupovala prý tak, jak jí uložil soud výše uvedeným předběžným opatřením. Mimoto její povinnost vyklidit byt byla vázána na odpovídající povinnost ze strany žalovaných (stěžovatelů) zajistit jí přiměřený náhradní byt. Pokud by se v novém sporu znovu domáhala toho, aby byla žalovaným (stěžovatelům) uložena povinnost k plnění poskytnutím jiného přiměřeného náhradního bytu, pak by se domáhala uložení povinnosti, o které již jednou rozhodnuto bylo.
V další části svého vyjádření vedlejší účastnice poukázala na vlastní důvod sporu spočívající v tom, že jí "ze strany stěžovatelů" nebyl poskytnut přiměřený náhradní byt. Nájemní smlouva, která s ní byla uzavřena, byla ve skutečnosti jen smlouvou podnájemní, jež překračovala meze nájmu sjednaného mezi vlastníkem bytu p. S. a nájemci (stěžovateli), což znamená, že by se náhle mohla octnout bez možnosti bydlení. Z těchto důvodů považuje vedlejší účastnice nájemní smlouvu ze dne 17. 10. 1994 za neplatnou. Pokud jde o navrhovaný důkaz výslechem

5

I. ÚS 196/98
svědka V., vedlejší účastnice připomíná, že tento svědek v jejím původním bytě v domě č. 987 v ulici P. v Náchodě bydlí a je spolumajitelem - společníkem obou stěžovatelů.
Vedlejší účastnice navrhla, aby byla ústavní stížnost zcela zamítnuta a
prohlásila, že trvá na ústním jednání před Ústavním soudem. Ústavní soud dospěl k následujícím závěrům:
V prvé řadě stěžovatelům nelze přisvědčit, pokud tvrdí, že rozhodnutím Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 2. 1998, č.j. 18 Co 634/96-68, bylo porušeno jejich základní právo na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny. Z příslušného soudního spisu totiž plyne, že jim nebylo bráněno v tom, aby se v řízení před Okresním soudem v Náchodě a před Krajským soudem v Hradci Králové svého práva domáhali. V tomto základním směru se tedy dopouštějí omylu.
Stěžovatelé nesprávnost napadeného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové spatřují - jak již bylo dříve uvedeno - především v tom, že se soud nevypořádal se skutečností, že předmět sporu - byt 3 + 1 s přísl. I. kategorie č. 8 ve 3. podlaží domu čp. 987 v ulici P. v Náchodě - přestal existovat nejen fakticky, nýbrž i právně. To prý stěžovatelé tvrdili po celou dobu řízení, nikdo z účastníků řízeni to "nesporoval" a nebylo proto důvodu nepovažovat tento údaj za shodná tvrzení účastníků. Proto měl soud vzít toto tvrzení stěžovatelů za základ svého skutkového zjištění a podle toho rozhodnout.
Tuto námitku nelze akceptovat. Ustanovení § 120 odst. 4 o.s.ř., jehož se stěžovatelé dovolávají, negarantuje jimi uváděný postup soudu spočívající v tom, že "Soud měl ... vzít na vědomí tvrzení stěžovatelů o právním i faktickém zániku předmětu sporu, ... Jelikož o tomto tvrzení panovala mezi účastníky shoda, měl toto tvrzení vzít za své skutkové zjištění a podle toho rozhodnout". Podle citovaného ustanovení soud toliko "může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků"; nejde tedy o povinnost obligatorní. Soud naopak může učinit předmětem dokazování i skutečnosti, kterých se tato tvrzení týkají. Především "tam, kde rozhodnutí soudu má být v souladu s hmotným právem kogentní povahy, musí být soudu umožněno, aby prostřednictvím dokazování ověřil pravdivost těchto tvrzení, která ostatně mohou být účastníky odvolána v průběhu dalšího řízení." Vedle toho účastníci "mohou učinit nespornými skutkové okolnosti, nikoliv jejich právní

I. ÚS 196/98
hodnocení". V podrobnostech lze odkázat na obecně uznávanou právní literaturu (srov. Bureš, J. - Drápal, L. - Mazanec, M.: Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání. Praha, C. H. Beck 1997, str. 291).
Uvedenou námitku stěžovatelů nelze dále přijmout i proto, že podle spisového
materiálu o shodná tvrzení účastníků řízení před Okresním soudem v Náchodě a před Krajským soudem v Hradci Králové v podstatě nešlo. Žalobkyně (vedlejší účastnice) B. T. poukázala při jednání před Okresním soudem v Náchodě dne 6. 12. 1995 na to, že se již dříve - poté co ji v důsledku stavebních prací v bytě 3 + 1 s přísl. I. kategorie č. 8 ve 3. podlaží domu čp. 987 v ulici P. v Náchodě bylo zabráněno v návratu do něj - obrátila na soud, který vydal předběžné opatření, že je oprávněna užívat tento byt. Stejně tak poukazovala na uvedenou skutečnost (tj. na stavební práce a na důsledky pro ni z toho plynoucí), s níž nesouhlasila, později, v řízení ve věci před Okresním soudem v Náchodě dne 26. 2. 1996. V řízení před odvolacím soudem žádala potvrzení rozsudku soudu prvního stupně také ve výrokové části II., podle které je druhý žalovaný (stěžovatel) povinen trpět užívání bytu 3 + 1 s přísl. I. kategorie č. 8 ve 3. podlaží domu čp. 987 v ulici P. v Náchodě žalobkyní. Krajský soud v Hradci Králové v odůvodnění rozsudku v části týkající se správnosti rozsudku soudu prvního stupně ve výrokové části II. - vzhledem k tomu, že žalovaní nepodali, ale ani nenabídli důkaz především o právním zániku předmětného bytu - proto správně v souladu s ust. § 120 odst. 1 a 3 o.s.ř. a o něj se opírající judikatury konstatoval, že důsledky této nedostatečné iniciativy žalovaných musí stíhat je samotné.
Ústavní soud, který není součástí soustavy obecných soudů a zpravidla mu nepřísluší přehodnocovat jejich rozhodnutí, pokud jimi nedojde k porušení základních práv a svobod, zaručených ústavními zákony nebo mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR, proto neshledal, že by interpretací a aplikací citovaných ustanovení o.s.ř. Krajským soudem v Hradci Králové bylo porušeno právo stěžovatelů na soudní a jinou právní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.
Právě tak nelze považovat za opodstatněné tvrzení stěžovatelů, že žalobkyně podala určovací žalobu, aniž by prokázala naléhavý právní zájem na určení, zda je či není nájemní smlouva mezi stěžovateli a žalobkyní ze dne 17. 10. 1994 platná. Podle správného názoru odvolacího soudu naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není [§ 80 písm. c) o.s.ř.], je dán tam, kde by bez tohoto

I. ÚS 196/98
určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým (viz Bureš, J. - Drápal, L. - Mazanec, M.: Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání. Praha, C. H. Beck 1997 , str. 177; srov. také Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek, R 17/72). Krajský soud v souzené věci za tento naléhavý právní zájem považoval vytvoření pevného trávního základu pro vztahy mezi žalobkyní a žalovanými (viz také cit. Komentář, str. 177), který spočívá v jednoznačném rozhodnutí, že náhradním bytem nemůže být byt v K. ul. č. 40,
nebot' v něm žalovaní nejsou s to - vzhledem k jeho vlastnictví Vl. S. - zajistit žalobkyni práva, která jí jako nájemkyni podle hlavy sedmé oddílu čtvrtého (§§ 685 až 716) o.z. žalované příslušejí. S tím se plně ztotožňuje i Ústavní soud.
Pro úplnost lze poznamenat, že sama žalobkyně (vedlejší účastnice) podala uvedenou určovací žalobu v plném souladu s citovaným předběžným opatřením Okresního soudu v Náchodě ze dne 29. 12. 1994, č j. Nc 471/94, který jí to uložil.
Pokud stěžovatelé upozorňují na to, že odvolací soud pominul důkaz výpovědi M. V., jedná se o otázku volného hodnocení důkazů a Ústavnímu soudu - vzhledem k tomu, co bylo k jeho úloze uvedeno výše - nepřísluší tento postup
obecných soudů přehodnocovat.
Podle přesvědčení Ústavního soudu je tedy zřejmé, že napadeným rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové k zásahu do základních práv a svobod stěžovatelů, které jsou zaručeny ústavními zákony a mezinárodními smlouvami podle čů. 10 Ústavy, nedošlo.
Proto Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl [ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. března 1999
JUDr. Vojen Güttler
předseda senátu Ústavního soudu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Usnesení Ústavního soudu ze dne 31. 3. 1999, sp. zn. I. ÚS 196/98, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies