IV. ÚS 65/99

07. 04. 1999, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti P. P., zastoupeného 1) L. E., advokátem a 2) N. T., proti usnesení Krajského soudu v Liberci č.j. 28 To 8/99-14, ze dne 8. ledna 1999, ve spojení s usnesením Okresního soudu v České Lípě č. j. Nt 1005/98-13, ze dne 11. prosince 1998,
takto:
Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stížnost byly Ústavnímu soudu doručena 5. února 1999, tedy ve lhůtě dle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"). V ústavní stížnosti napadá stěžovatel usnesení krajského soudu, jímž byla zamítnuta stížnost proti rozhodnutí okresního soudu o vzetí stěžovatele do vazby. Popisuje okolnosti případu, aniž by však uvedl, čeho se domáhá.
Ústavní soud vyzval stěžovatele dopisem ze dne 11. února 1999, doručeným 15. února t.r., k odstranění vad podání, které nesplňovalo náležitosti ústavní stížnosti. K tomu mu byla stanovena lhůta do 31. března 1999.
Dopisem ze dne 16. února 1999, doručeným 22. února t.r., bylo Ústavnímu soudu sděleno zastoupení stěžovatele advokáty, uvedenými ve znělce tohoto usnesení, kteří byli následně dopisem ze 24. února 1999 vyzváni k odstranění dalších vad podání. 1. právní zástupce stěžovatele dopisem ze dne 24. února 1999 zhojil některé vady podání, nikoliv však veškeré. Proto mu byla další výzva k odstranění vad podání zaslána 3. března 1999. Dne 3. března 1999 zaslal 2. právní zástupce doklady doplňující ústavní stížnost, ale ani v tomto případě nebyly vady zhojeny. 1. právní zástupce dopisem ze dne 5. března 1999 reagoval na dopis Ústavního soudu ze dne 24. února 1999 a zaslal doklady doplňující ústavní stížnost, čímž ovšem nadále nebyly odstraněny vady podání, a dopisem ze dne 24. března 1999 reagoval na výzvu ze dne 3. března 1999, kdy doplnil plnou moc.
Zákon o Ústavním soudu stanovuje povinné zastoupení stěžovatelů z toho důvodu, aby byly odstraněny průtahy, nesrovnalosti a možné omyly, před případným jednáním a při jednání samotném. Povinnost stěžovatelů být zastoupen advokátem nebo notářem předpokládá kvalifikovaného zástupce s právním vzděláním, jehož přítomnost povede ke zvýšení efektivnosti jednání. V uvedeném případě však přes několikeré výzvy nebyly, a to ani za pomoci dokonce dvou právních zástupců, odstraněny vady podání. Jedná se o speciální plnou moc s vyloučením substituční doložky dle ustanovení § 31 odst. 1 a 2 zákona, možnost být zastoupen toliko jedním zástupcem dle ustanovení § 29 poslední věta zákona, z podání musí být patrno, které věci se návrh týká a co sleduje (§ 34 odst. 1 zákona).
V dané věci je zřejmě napadena oprávněnost vazby, avšak průtahy, které právní zástupci působí neodstraněním vad podání výrazně snižují možnost Ústavního soudu jednat v čase, kdy tvrzené neústavní omezení osobní svobody bude ještě vůbec založeno napadeným rozhodnutím a nikoliv rozhodnutími navazujícími.
Z uvedených důvodů proto Ústavní soud stížnost odmítl dle ustanovení § 43 odst. 1 lit. a) zákona.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. dubna 1999

JUDr. Pavel Varvařovský

soudce zpravodaj

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 4. 1999, sp. zn. IV. ÚS 65/99, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies