III. ÚS 495/98

21. 04. 1999, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

III. ÚS 495/98

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky M.K., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 9. 1998, sp. zn. 30 Ca 173/96, mimo ústní jednání dne 21. 4. 1999 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění :

Formálně vadnou ústavní stížností napadla stěžovatelka rozhodnutí Krajského soudu v Brně a tvrdila, že toto rozhodnutí porušuje její základní práva a svobody plynoucí mimo jiné z čl. 2, 11 a 36 Listiny základních práv a svobod a s odkazem na to navrhla, aby Ústavní soud svým nálezem rozhodnutí obecného soudu, totiž rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne
18. září 1998 (30 Ca 173/96-25) zrušil, stejně tak aby zrušil předchozí rozhodnutí Městské části Brno-střed ze dne 25. 3. 1996 (čj. OS/96/01005/Kra).

Formální vady podání, spočívající zejména v absenci obligatorního právního zastoupení, byly stěžovatelce přípisem Ústavního soudu ze dne 10. 2. 1999 vytknuty a současně jí byla stanovena lhůta k jejich odstranění; výzvu k odstranění vytčených vad se nepodařilo stěžovatelce doručit, když podle relace poštovního úřadu ze dne 12. 2. 1999 nebyla stěžovatelka v místě označeného bydliště zastižena a zásilka jí adresovaná byla tímtéž dnem na poštovním úřadě uložena; přesto však Ústavní soud učinil druhý pokus o doručení zmíněné výzvy na adresu sdělenou poštovním úřadem, avšak ani v tomto případě nebyla stěžovatelka zastižena. Poštovní zásilka s výzvou byla jí proto poštovním doručovatelem oznámena a posléze byla dne 4. 3. 1999 na poštovním úřadě uložena.

Pokud jde o doručování písemností a o důsledky s ním spojené, zákon o Ústavním soudu nemá zvláštní ustanovení, a proto je třeba použít přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (§ 63 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona).

Doručení písemností do vlastních rukou, je-li nařízeno předsedou senátu, pokud adresát není v místě doručení zastižen, provádí se tak, že stane-li se i nový pokus o doručení bezvýsledný, doručovatel písemnost uloží na poště a vhodným způsobem o tom adresáta uvědomí. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do 3 dnů od uložení, má se za to, že zásilka byla doručena posledního dne této lhůty, a to i tehdy, když se adresát o uložení zásilky nedozvěděl (§ 47 odst. 1, 2 o. s. ř.).

S ohledem na tato obecná procesní ustanovení je míti za to, že výzva k odstranění formálních vad jejího podání byla stěžovatelce doručena dne 7. 3. 1999, a protože ve stanovené lhůtě 30 dnů formální vady nebyly odstraněny, bylo třeba o její ústavní stížnosti rozhodnout odmítavým výrokem, jak ze znělky tohoto usnesení je patrno [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 21. dubna 1999

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 21. 4. 1999, sp. zn. III. ÚS 495/98, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies