III. ÚS 42/99

28. 04. 1999, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

III. ÚS 42/99-9

Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatelky V. s. r. o., zastoupené JUDr. F.S., advokátem, o návrhu ze dne 23. ledna 1999, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Návrhem, podaným k doručení Ústavnímu soudu dne 25. ledna 1999, se stěžovatel domáhal přezkoumání postupu Finančního ředitelství pro hl. m. Prahu, které do dne podání ústavní stížnosti nerozhodlo o jeho odvolání proti platebnímu výměru ve věci daně z přidané hodnoty za 2. čtvrtletí 1997. Uvedl, že výměr z 19. června 1998 napadl odvoláním, které bylo správci daně doručeno 15. července 1998. Toto dne 24. srpna 1998 po obdržení výzvy doplnil, odvolací orgán je obdržel v září 1988, dosud však nebylo rozhodnuto. Průtahy v odvolacím řízení mu působí potíže, když je nadále zachováván napadený výrok platebního výměru a když se stěžovatel nemůže obrátit na soud. Proto navrhl, aby Ústavní soud vyslovil, že postup Finančního ředitelství pro hl. m. Prahu v řízení o odvolání daňového subjektu proti platebnímu výměru Finančního úřadu pro Prahu 4, č. j. 133858/98/004915/5831, je zásahem orgánu veřejné moci, kterým bylo porušeno základní právo na projednání věci bez zbytečných průtahů, zaručené čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a uložil tomuto úřadu, aby v označeném zásahu nepokračoval.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení [§ 72 odst. l písm. a), § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu návrhu bylo nepochybně zjištěno, že stěžovatel podal ústavní stížnost na průtahy v řízení před odvolacím orgánem - Finančním ředitelstvím pro hl. m. Prahu, aniž by se domáhal odstranění tvrzených průtahů prostřednictvím stížnosti u příslušného státního orgánu, v souladu s dosud platnou vládní vyhláškou č. 150/1958 Ú. l. Jakkoli si Ústavní soud

III. ÚS 42/99-10

uvědomuje, že citovaná vyhláška je v současnosti překonána, je stále součástí právního řádu a představuje procesní prostředek, směřující i proti možným průtahům v řízení správního orgánu, a tedy prostředek, jehož nevyčerpání má za následek nepřípustnost ústavní stížnosti (75 odst. 1 cit. zákona).
S ohledem na výše uvedené byl návrh, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dle § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. dubna 1999

JUDr. Pavel Holländer
soudce zpravodaj

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 28. 4. 1999, sp. zn. III. ÚS 42/99, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies