12 Ksz 2/2011 - 136

14. 06. 2011, Nejvyšší správní soud

Možnosti
Typ řízení: Kárné
Doplňující informace

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

  • 12 Ksz 1/2008 - 97

Právní věta

Text judikátu

ROZHODNUTÍ

Nejvyšší správní soud jako soud kárný projednal v ústním jednání konaném dne 14. 6. 2011 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Milady Tomkové, zástupce předsedkyně senátu JUDr. Jana Engelmanna a přísedících JUDr. Bohuslava Vacaty, JUDr. Mileny Čečotkové, JUDr. Zory Krejčí a JUDr. Gabriely Halířové, Ph.D. návrh okresního státního zástupce ve Frýdku-Místku na zahájení kárného řízení proti JUDr. I. W., nar. X, státní zástupkyni Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku, a rozhodl 

takto :

Podle ustanovení § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění zákona č. 314/2008 Sb., JUDr. I. W., nar. X, státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku, je vinna , že v rozporu s povinností stanovenou § 106 odst. 4 písm. e) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, nepožívat alkoholické nápoje na pracovištích zaměstnavatele a nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště, a v rozporu s povinností stanovenou v § 24 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, vystříhat se při výkonu funkce všeho, co by mohlo ohrozit vážnost funkce státního zástupce, dne 16. 2. 2011 v budově Okresního soudu ve Frýdku Místku ve své kanceláři v odpoledních hodinách v pracovní době požila alkohol a po jeho požití se zdržovala na pracovišti až do 14.40 hod., kdy byla z tohoto důvodu vykázána z pracoviště, 

tedy jednak zaviněně porušila povinnosti státního zástupce, jednak se chovala tak, že snížila vážnost a důstojnost funkce státního zástupce, m spáchala kárné provinění podle § 28 zákona č. 283/19993 Sb., o státním zastupitelství. Za to se jí ukládá podle § 30 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 314/2008 Sb., kárné opatření snížení platu o 30 % na dobu dvou let

Odůvodnění: 

Nejvyššímu správnímu soudu byl dne 2. 3. 2011 doručen návrh okresního státního zástupce ve Frýdku-Místku na zahájení kárného řízení proti státní zástupkyni tohoto státního zastupitelství JUDr. I. W., v němž jí bylo kladeno za vinu spáchání kárného provinění podle § 28 zákona č. 283/1991 Sb., o státním zastupitelství. Kárného provinění se měla jmenovaná státní zástupkyně dopustit tím, že „dne 16. 2. 2011 ve Frýdku-Místku v budově okresního soudu ve své kanceláři v odpoledních hodinách v pracovní době se zdržovala podnapilá, kdy opakovanou dechovou zkouškou pomocí digitálního  detektoru alkoholu AL 2500 provedenou u ní okresním státním zástupcem JUDr. Jiřím Jarnotem v rozpětí od 14.18 hod. do 14.25 hod. bylo u ní zjištěno 1,2 promile, 1,00 promile, 1,1 promile alkoholu, proto byla vykázána z pracoviště, které opustila ve 14.40 hod.“

Ústní jednání se konalo  dne 14. 6. 2011 za osobní účasti kárně obviněné a jejího obhájce.

Navrhovatel u ústního jednání setrval na svém návrhu, přičemž v rámci závěrečného návrhu žádal o uložení kárného opatření odvolání z funkce.

Kárný návrh byl podán osobou k tomu oprávněnou (§ 8 odst. 5 písm. d) zákona č. 7/2002 Sb.), přičemž byly zachovány lhůty, jež má na mysli ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., neboť byl podán do šesti měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o kárném provinění, jakož i do tří (dvou - podle § 29 zákona č. 283/1993 Sb.) let ode dne spáchání kárného provinění.

Kárně obviněná ve své výpovědi před kárným soudem přiznala, že 16. 2. 2011 pod tíhou zdravotních problémů (předchozí noci měla astmatický záchvat, potýkala se delší dobu s opakovanou léčbou antibiotiky), osobních problémů spojených s odchodem syna ze společné domácnosti a poměrně značným objemem práce, v poledne tohoto dne zakoupila láhev Staré myslivecké a asi třikrát se z ní napila. Předchozí ambulantní protialkoholní léčbu, která probíhala do ledna 2010, považovala za úspěšnou, ale je si vědoma, že tento exces věrohodnost léčby popírá. Obdobně je postoj kárně obviněné zachycen v úředním záznamu na č. l. 8 soudního spisu: přiznává požití alkoholu dne 16. 2. 2011: „možná jsem vypila 2 maximálně 3 štamprle alkoholu…“, podle tohoto záznamu se dále odvolávala na účinky léku Berodual užívaného při astmatických záchvatech, což při ústním jednání ve své výpovědi neučinila a třebaže se soud při ústním jednání pro úplnost vrátil ke znaleckému posudku pořízenému pro účely předchozího kárného řízení proti JUDr. I. W. (sp. zn. 12 Ksz 1/2008), pro posuzovanou věc již účinky léků na hladinu alkoholu nemají význam, neboť obhajoba takovýto argument výslovně nevznesla. Od února do května t. r. roku absolvovala ústavní protialkoholní léčbu v Psychiatrické léčebně v Kroměříži, jejíž výsledky považuje za velmi potřebné, léčba jí pomohla získat náhled na věc, psychoterapeutické postupy jí velmi pomohly, také jí byla nasazena antidepresiva, jejichž účinek velmi výrazně zlepšil její zdravotní stav. Příčiny svého selhání vidí ve svém nepříznivém zdravotním stavu, trpí plicní fibrózou a astmatem, byla léčena velkými dávkami kortikosteroidů, přitom se soustředila na výchovu a zajištění syna, o něhož se starala sama a od nikoho nemohla očekávat pomoc, žila ve značném napětí. K užívání alkoholu ji vedla primárně její plicní nemoc, neboť i zdravotníci jí v minulosti doporučili při dechových obtížích jeho užití jako prostředku, který napomůže uvolnění dýchacích cest. K její práci nikdy nebyly zásadní výhrady, svou práci považuje za náročnou, ale dělá ji ráda, spisy si nosila domů. V současné době je objednaná na rekondiční pobyt v Psychiatrické léčebně Kroměříž. Nepopřela, že přes plicní obtíže je silnou kuřačkou. Po excesu 16. 2. 2011 se pokusila o sebevraždu požitím léků a alkoholu, protože při představě, že přijde o zaměstnání, neviděla ve svém životě žádné východisko, má také ještě určité finanční závazky.

Pro alkoholový exces dne 16. 2. 2011 nepřímo svědčí i zpráva lékaře psychiatra ze dne 17. 2. 2011 podaná okresnímu státnímu zástupci (č. l. 7 soudního spisu), a podrobení se ústavnímu protialkoholnímu léčení v délce tří měsíců, (únor - květen 2011), podle zprávy Psychiatrické léčebny v Kroměříži, kterou předložila kárně obviněná pro účely námitek proti rozhodnutí o  dočasném zproštění ze dne 24. 5. 2011 (č. l. 51 soudního spisu) byl průběh léčby bezkonfliktní a předpokládá se doléčování formou rekondičních pobytů a ambulantního psychiatra. Své jednání kárně obviněná opakovaně (například i v námitkách, které směřovala proti rozhodnutí ministra spravedlnosti o  dočasném zproštění výkonu funkce státní zástupkyně – č. l. 63 soudního spisu) přiznala a litovala ho.

Ze svědecké výpovědi Mgr. R. K. soud zjistil, že kárně obviněná odpoledne v pracovní době 16. 2. 2011 jevila známky podnapilosti, což zjistil, když doprovázel okresního státního zástupce do její kanceláře; její chování bylo obvyklé jako jindy v situacích, kdy něco vypila, svědek kárně obviněnou zná od roku 1992, tj. projevovala se u ní určitá verbální agresivita (při dýchání do testeru mu odsekávala, ať ji nepoučuje apod.), při dechové zkoušce po 14.15 hod. nezjišťovali, co předtím jedla a pila a zda kouřila; k testeru uvedl, že neví, zda byl kalibrován, jde o přístroj, který byl používán k dechovým zkouškám kárně obviněné po celé období roku 2009, byl zakoupen asi někdy v roce 2008. K pracovní výkonnosti a kvalitě práce kárně obviněné nikdy žádné výhrady neměl (až na detaily, které není třeba řešit).

Mgr. P. V., státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku jako svědek vypověděl, že s kárně obviněnou hovořil pracovně chvíli před tím, než do její kanceláře vstoupil navrhovatel s náměstkem a známky podnapilosti na ní nepozoroval; snad jen to, že mluvila dosti hlasitě. Kárně obviněná byla jeho školitelkou, stýkají se pracovně, zastupují se a několikrát se s kárně obviněnou sešel i mimo práci, byl také tím, kdo zasahoval v jejím bytě při pokusu o sebevraždu 16. 2. 2011 večer.

Listinné důkazy předložené navrhovatelem (úřední záznamy o události dne 16. 2. 2011) podporují skutečnosti zjištěné z výpovědí svědků a výpovědi kárně obviněné. Dále dokazují, že kárně obviněná byla v období před posledním výrokem tohoto soudu z 15. září 2009 (č. j. 12 Ksz 1/2008 - 97) opakovaně postihována výtkami za požití alkoholu v pracovní době (což bylo obsahem již zjištění v řízení sp. zn. 2 Ksz 1/2008 vedeného před tímto soudem). Kárné opatření uložené tímto soudem bylo vykonáno v období říjen 2009 - březen 2010 (tato skutečnost plyne ze sdělení Krajského státního zastupitelství v Ostravě ze dne 8. 3. 2011 na č. l. 98 soudního spisu).

Obhajoba předložila popis detektoru AL 2500 včetně doporučení ke kalibraci a podmínek pro jeho použití. Navrhovatel k tomu soudu sdělil, že přístroj nebyl kalibrován, neví kolikrát byl do současné doby použit. Z výslechu svědka K. plyne, že při dechové zkoušce nebylo zjišťováno, co kárně obviněná před dechovou zkouškou jedla, jaké léky požila, zda kouřila; přístroj byl pravděpodobně zakoupen někdy v roce 2008.

Z pracovního hodnocení podaného za období od září 2009 do současnosti zpracovaného náměstkem okresního státního zástupce Mgr. K. a okresním státním zástupcem JUDr. Jiřím Jarnotem za období od jeho nástupu do funkce soud zjistil, že kárně obviněná je hodnocena kladně, k její práci větší výhrady nejsou; jako problematické je uvedeno neudělení prověrky pro příslušné stupně utajení ze strany Národního bezpečnostního úřadu, okresní státní zástupce také kárně obviněné vytýká některé povahové rysy a určité problémy v kolektivu zaměstnanců. Soud se seznámil s přehledem pracovního zatížení všech státních zástupců Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku a konstatuje, že zatížení kárně obviněné se nevymyká průměru ostatních jejích kolegů.

Za této situace v dokazování skutku, který se v návrhu klade za vinu, kárný soud zamítl návrhy na rozšíření dokazování podané ze strany kárně obviněné (jejím obhájcem), a to na další zjišťování okolností proběhnuvší dechové zkoušky, a dále na ustanovení znalce z oboru plicního lékařství a toxikologie, případně farmakologie a klinické psychologie; posudkem (posudky) měly být zjištěny odpovědi na otázky, jaký vliv na psychický stav kárně obviněné mělo základní onemocnění plicní fibrózou a astma bronchiale léčené kortikosteroidy, zda kortikosteroidy ovlivnily psychiku ve vztahu k užívání alkoholu, a to i na pracovišti, a zda má alkohol vazodilatační účinky na respirační systém a zda je známo, že alkohol je u některých pacientů metodou volby pro zmírnění akutní dušnosti. Navrhovatel pro případ, že bude těmto návrhům vyhověno, doplnil své návrhy na dokazování o výslechy několika dalších svědků z řad zaměstnanců či státních zástupců okresního státního zastupitelství, kteří měli uvést, jaké bylo chování a jednání kárně obviněné dne 16. 2. 2011, dále výslech bývalého okresního státního zástupce JUDr. Švarného k průběhu protialkoholní ambulantní léčby v minulosti (v roce 2009), rovněž žádal, aby soud obstaral od NBÚ stejnopis rozhodnutí ve věci oprávnění kárně obviněné seznamovat se s utajovanými informacemi. Přitom kárný soud posuzoval, zda tvrzená skutečnost, k jejímuž ověření či vyvrácení je důkaz navrhován, má souvislost s předmětem řízení, případně zda navržené důkazy mají vypovídací schopnost.

V projednávané věci bylo třeba dokazovat, zda se v určenou dobu na pracovišti kárně obviněná zdržovala po požití alkoholu, popř. jaká byla úroveň alkoholu zjištěná dechovou zkouškou. Skutková podstata kárného deliktu (zaviněné porušení povinnosti státního zástupce dle § 28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství) ani znění povinností uložených státnímu zástupci nevyžadují, aby byla prokázána určitá, například hraniční úroveň alkoholu v krvi (dechu). Pro zachování totožnosti skutku, jak byl navrhovatelem formulován v kárném návrhu postačí, že bude prokázáno, že kárně obviněná požila v pracovní době a na pracovišti alkohol a že v tomto stavu se zdržovala na pracovišti. Naproti tomu zpochybnění měřících schopností digitálního  detektoru alkoholu AL 2500 nebylo možné ani účelné nahrazovat řadou svědeckých výslechů zaměstnanců státního zastupitelství za situace, kdy kárně obviněná nikdy nepopřela, že alkohol požila, naopak sama a spontánně uvedla, kdy a kolik ho koupila a kolik ho vypila, což se stalo impulsem pro ústavní protialkoholní léčbu, kterou nastoupila vzápětí. Zjišťování vlivu léků na psychiku kárně obviněné a zjišťování dalších skutečností, které požadovala obhajoba, kárný soud považoval dílem za nesouvisející s předmětem řízení, dílem za nadbytečné. Kárný soud je seznámen se zdravotním stavem kárně obviněné; i kdyby znalec potvrdil, že alkohol je zázračným lékem zejména na plicní obtíže určitého typu, pak takový prostředek nebude moci nikdy užívat ten nemocný, jenž chce vykonávat funkci státního zástupce. To, že kárně obviněná trpěla i psychickými potížemi, kárný soud nezpochybňuje, ale obhajobou zdůrazňované chybné léčení těchto potíží, jež mohly ústit až v požívání alkoholu, nepovažuje soud za okolnost, jež by mohla jakkoli ovlivnit jeho úvahu o vině a kárném opatření.

Provedené dokazování kárný soud považoval za dostatečné pro závěry o skutkové stránce kárného provinění, jakož i pro výrok o kárném opatření.

Obhajobě se podařilo zpochybnit způsobilost testeru na alkohol AL 2500, kterým byla prováděna dechová zkouška: nepodařilo se totiž prokázat, že přístroj byl kalibrován a jak často byl používán, ani jak je vlastně starý (kdy byl pořízen). Pochybnosti o přesnosti měření jím vykonaného tedy existují a nelze je vyvrátit. Kárný soud proto upravil znění skutkové věty výroku o vině tak, aby tato zjištění ve výroku vyjádřil, aniž se dotkl totožnosti skutku.

Na druhé straně skutková podstata kárného deliktu podle § 28 zákona č. 293/1993 Sb., o státním zastupitelství, jak již shora vyloženo, nevyžaduje určitou hranici alkoholu důkazně podloženou příslušnou dechovou zkouškou například stanoveným měřidlem (i když by taková zkouška jako důkaz návrh procesně podpořila). Skutečnost požití alkoholu dne 16. 2. 2011 v pracovní době na pracovišti kárně obviněnou je prokazována svědeckou výpovědí svědka K., vyjádřením kárné obviněné zachycené v záznamu ze dne 21. 2. 2011, potvrzením lékaře psychiatra ze dne 17. 2. 2011 („Pro recidivu byla při kontrole 22. 2. 2011 objednána k hospitalisaci“), sdělením kárně obviněné v námitkách ze dne 24. 5. 2011 („souhlasím s konstatováním, že požitím alkoholických nápojů na pracovišti a v pracovní době jsem se dopustila závažného a neetického jednání…až do 16. 2. 2011 se mi dařilo abstinovat…změny, ke kterým došlo…se odrazily v narůstajících depresivních stavech, které vyústily v požití alkoholu na pracovišti a v pracovní době dne 16. 2. 2011… Jelikož však jsem porušila abstinenci…;…jsou reakcí na mé napití se dne 16. 2. 2011…do 16. 2. 2011 jsem alkohol nepožila…“ a výpovědí kárně obviněné v ústním jednání. Na tom nic nemůže změnit výpověď svědka Mgr. V., že na kárně obviněné kromě hlasité mluvy ničeho nepozoroval (senát je toho názoru, že i hlasitá mluva mohla být odrazem vypitého alkoholu).

Kárný senát proto uzavřel svá skutková zjištění nepochybným přesvědčením, že kárně obviněná na pracovišti dne 16. 2. 2011 požila alkohol a setrvala v zaměstnání i poté až do  doby, než ji navrhovatel vykázal.

Z připojeného kárného spisu sp. zn. 12 Ksz 1/2008 kárný soud zjišťuje, že dne 15. 9. 2009 uložil kárně obviněné kárné opatření v po době snížení platu o 20 % na dobu 6 měsíců, neboť ji shledal vinnou tím, že 12. 11. 2008 okolo 13.00 hodiny u Okresního soudu ve Frýdku-Místku při zastupování obžaloby v trestní věci 6 T 62/2008 vykazovala známky podnapilosti, což bylo jedním z důvodů pro odročení hlavního líčení, přičemž dechovou zkouškou provedenou u ní v 15.15 hod. téhož dne digitálním detektorem alkoholu AL 2500 na pracovišti Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku bylo zjištěno 0,9 promile alkoholu. Rozhodnutí nabylo právní moci 15. 9. 2009. Poněvadž již bylo vykonáno (v březnu 2010), hledí se na státního zástupce jako by nebyl pro kárné provinění stíhán po uplynutí 5 let od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření (§ 24 zákona č. 7/2002 Sb.); k zahlazení tohoto kárného opatření tedy doposud nedošlo.

Na základě zhodnocení takto provedeného  dokazování dospěl kárný soud k následujícím skutkovým závěrům: Nejsou pochybnosti o tom, že dne 16. 11. 2011 na pracovišti v pracovní době (po poledni) JUDr. I. W. požila asi tři odlivky alkoholu Stará myslivecká a poté setrvala na pracovišti. Tím porušila povinnost uvedenou v ustanovení § 106 odst. 4 písm. e) zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.), totiž zákaz požívat alkoholické nápoje na pracovišti a v pracovní době i mimo pracoviště a nevstupovat pod vlivem na pracoviště a také obecnou povinnost uvedenou v § 24 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, vystříhat se všeho, co by mohlo ohrozit vážnost funkce státního zástupce. Na tom nic nemění ani fakt, že se tak tentokrát nestalo na veřejnosti, nýbrž na pracovišti, kde se kárně obviněná setkávala pouze s kolegy či zaměstnanci.

Podle § 28 zákona č. 283/1993 Sb., je kárným proviněním zaviněné porušení povinnosti státního zástupce, zaviněné chování nebo jednání státního zástupce, jímž ohrožuje důvěru v činnost státního zastupitelství nebo v odbornost jeho postupu anebo snižuje vážnost a důstojnost funkce státního zástupce.

Kárně obviněná tímto zaviněným jednáním (ve formě nepřímého úmyslu, neboť věděla, že svým jednáním může takové ohrožení nebo porušení způsobit a pro případ, že je způsobí, byla s tím srozuměna: alkohol požívala nepochybně vědomě, přičemž účinky nepochybně znala – v důsledku toho pro případ, že bude u ní požití alkoholu zjištěno, byla s tím nepochybně srozuměna) rovněž nepochybně snížila vážnost a důstojnost funkce státního zástupce, neboť výkon této funkce vyžaduje nejen značný objem odborné zdatnosti a teoretických vědomostí, jakož i vědomostí praktických, ale rovněž nezpochybnitelnou morální integritu - funkce státního zástupce je obecně spojena s velkou prestiží ve společnosti, přičemž vážnost a důstojnost výkonu funkce státního zástupce konkrétní osobou je nepochybně povědomím veřejnosti (laické i odborné) o tom, že tato osoba vstupuje na pracoviště pod vlivem alkoholu, degradována. V tomto ohledu kárný soud proto shledává, že došlo naplnění skutkové podstaty kárného deliktu podle § 28 zákona č. 283/1993 Sb.

V rámci úvah o uložení druhu kárného opatření, jakož i jeho výše, byly zváženy všechny skutečnosti, které mají vliv na povahu a závažnost kárného provinění, především forma zavinění kárně stíhané, intenzita jejího jednání, jakož i dopad jejího jednání na okolí; všechny skutečnosti (opakované výtky, dřívější výrok tohoto soudu) nasvědčují tomu, že kárně stíhaná požívala alkoholické nápoje, a to i při výkonu funkce, po  delší dobu. Ani ambulantní protialkoholní léčení, ani předchozí přísné kárné opatření nevedlo k nápravě a kárně obviněná se dopustila excesu dne 16. 2. 2011.

Kárný senát byl postaven před velmi složitou úvahu, totiž zda kárně obviněná již není schopna korektivní zkušenosti, jak uvedl v závěrečném návrhu navrhovatel, anebo zda její snaha o nápravu bude nyní úspěšná. To, kam převáží názor kárného senátu, rozhodne o dalším profesním osudu kárně obviněné, neboť volbou bylo pouze odvolání z funkce, anebo nejbližší nejpřísnější kárné opatření, tj. snížení platu o 30 % na dva roky (pro uložení tohoto kárného opatření jsou splněny zákonné podmínky upravené v § 30 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/1992 Sb., o státním zastupitelství, tj., že se kárně obviněná dopustila dalšího kárného provinění v době před zahlazením předchozího kárného postihu).

Pro nejpřísnější kárné opatření vůbec hovoří jasná výstraha, kterou udělil kárný senát kárně obviněné již v předchozí její kárné věci, když uvedl: „Kárný senát spatřuje v této věci hraniční případ, jehož okolnosti by formálně vzato mohly vést i k uložení nejpřísnějšího opatření – odvolání z funkce. S ohledem na význam funkce státního zástupce pro řádné fungování demokratického právního státu je nezbytné, aby tuto funkci vykonávaly osoby s vysokou morální integritou, vědomé si vysoké míry své osobní odpovědnosti, jež je s jejich postavením spjata a odhodlané vykonávat své povinnosti výhradně v souladu s principy právního státu a svým svědomím .“.

Na straně druhé kárný senát uvážil, jak samotnou kárně obviněnou její exces zasáhl; uvědomuje si, že je ohrožena její profesionální existence a volí cestu okamžitého protialkoholního léčení ústavní formou, v němž ambulantně pokračuje a je připravena k dalším rekondičním pobytům na toxirehabilitačním oddělení příslušné léčebny. Jednalo se o jediný exces v období od září 2009, kdy tento soud vydal své předchozí rozhodnutí, pod silným tlakem okolností a nepříznivého zdravotního stavu.

Svou roli v úvaze kárného soudu také hraje skutečnost, že kárně obviněná stále pracuje výkonně a v zásadě dobře. Neudělení bezpečnostní prověrky může mít řadu příčin a kárný senát neshledal důvody, pro které by měl po těchto příčinách v rámci tohoto řízení pátrat.

Kárný senát připomíná, co již uvedl v předchozím svém rozhodnutí, v němž se ke kárně obviněné obracel těmito slovy:„Státní zástupci si musejí být vědomi výjimečnosti svého postavení v demokratickém právním státě a tedy i vysokých nároků, které na ně jejich povolání klade – proto míra tolerance nemůže být obecně vysoká.“.

Kárný senát proto s přihlédnutím ke všem  uvedeným okolnostem zvolil jako kárné opatření snížení platu pro období dvou let o 30 %; půjde o postih převyšující významně sto tisíc Kč. Poskytl tak kárně obviněné poslední možnost jak zůstat součástí státního zastupitelství, ovšem za podmínky, že jeho obraz již nikdy nepoškodí.

Poučení : Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. června 2011

JUDr. Milada Tomková předsedkyně senátu pro věci státních zástupců.


Zdroj: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 6. 2011, sp. zn. 12 Ksz 2/2011 - 136, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies