6 Tdo 995/2016

13. 12. 2016, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Trestní, Trestní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • TrŘ - § 265l odst. 4

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 13. prosince 2016 v trestní věci obviněného A. J.,podle § 265l odst. 4 tr. ř. per analogiam t a k t o :

Obviněný A. J. s e n e b e r e d o v a z b y .


O d ů v o d n ě n í :



Na podkladě dovolání, která podali obviněný A. J. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 11. 2015, sp. zn. 5 To 72/2015, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 40 T 13/2014 a nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněného P. Š. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 9. 2015, sp. zn. 5 To 31/2015, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 40 T 13/2014, rozhodl Nejvyšší soud dne 13. 12. 2016 pod sp. zn. 6 Tdo 995/2016 tak, že
I. podle § 265k odst. 1 tr. ř. k dovolání nejvyššího státního zástupce zrušilusnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 9. 2015, sp. zn. 5 To 31/2015, a podle § 265k odst. 2 tr. ř. současně zrušil také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu,
II. podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. k dovolání obviněného A. J. zrušilusnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 11. 2015, sp. zn. 5 To 72/2015 a jemu předcházející rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 12. 2014, sp. zn. 40 T 13/2014, v části týkající se tohoto obviněného. Současně také zrušil další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle § 261 tr. ř. zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 12. 2014, sp. zn. 40 T 13/2014, v části týkající se obviněného P. Š.
III. podle § 265l odst. 1 tr. ř. Městskému soudu v Praze přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud ze spisu zjistil, že obviněný A. J. v současné době vykonává souhrnný trest odnětí svobody, který mu byl uložen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 8. 12. 2014, sp. zn. 40 T 13/2014, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 11. 2015, sp. zn. 5 To 72/2015.

Ustanovení § 265l odst. 4 tr. ř. uvádí, že vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě.

Nejvyšší soud ze spisu Městského soudu v Praze ze dne 8. 12. 2014, sp. zn. 40 T 13/2014, zjistil, že v předmětné trestní věci byl obviněný stíhán a následně odsouzen, a to v souvislosti s dovoláním napadeným rozhodnutím. Obviněný A. J. byl rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 8. 12. 2014, sp. zn. 40 T 13/2014, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 11. 2015, sp. zn. 5 To 72/2015, odsouzen za zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku z tohoto rozsudku a za s ním se sbíhající pokus zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 21 tr. zákoníku k § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 7. 12. 2010, č. j. 7 T 84/2009-1472, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 12. 2011, č. j. 1 To 31/2011-1560, podle § 209 odst. 5 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pěti a půl roku, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce člena statutárního orgánu v obchodních společnostech na dobu deseti let. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku soud zároveň zrušil výrok o trestu uložený obviněnému rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 12. 2011, č. j. 1 To 31/2011-1560, ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 7 T 84/2009, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 228 odst. 1 a § 229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody.

Z vyžádaných zpráv Nejvyšší soud zjistil, že obviněný byl usnesením Okresního soudu v Pardubicích ze dne 15. 7. 2015, sp. zn. 0 PP 126/2015, podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody, který mu byl uložen rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 7. 12. 2010, sp. zn. 7 T 84/2009, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 12. 2011, č. j. 3 To 31/2011, z Věznice Pardubice. Zkušební doba byla podle § 89 odst. 1 tr. zákoníku stanovena v trvání dvou let. Ve výkonu trestu odnětí svobody ve věci vedené u Krajského soudu v Praze ze dne 7. 12. 2010, č. j. 7 T 84/2009-1472, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 12. 2011, č. j. 3 To 31/2011-1560, byl obviněný od 27. 5. 2013 (se započtením vazby) do 15. 7. 2015. Do výkonu trestu v předmětné trestní věci obviněný nastoupil dne 26. 1. 2016. S ohledem na shora uvedené skutečnosti dospěl Nejvyšší soud k závěru, že nejsou dány důvody, aby byl obviněný brán Nejvyšším soudem do vazby ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 40 T 13/2014.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.


V Brně dne 13. prosince 2016




JUDr. Jan Engelmann

předseda senátu








Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2016, sp. zn. 6 Tdo 995/2016, ECLI:CZ:NS:2016:6.TDO.995.2016.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies