6 Tdo 1593/2016

14. 12. 2016, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Trestní, Trestní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • TrŘ - § 30 odst. 1

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. 12. 2016 v řízení o dovolání, které podal obviněný P. K. proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 1. 6. 2016, sp. zn. 5 To 20/2016, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 50 T 5/2015, t a k t o :


Podle § 30 odst. 1 tr. ř. je soudce JUDr. Vladimír Veselý vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci obviněného P. K., a to v řízení o dovolání vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 6 Tdo 1593/2016 v trestní věci Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 50 T 5/2015.


O d ů v o d n ě n í :

I.


1. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 1. 2016, sp. zn. 50 T 5/2015, byl obviněný P. K. (dále též „obviněný“) uznán vinným zvlášť závažným zločinem vraždy podle § 140 odst. 2, odst. 3 písm. a), c) tr. zákoníku. Na základě § 140 odst. 2 tr. zákoníku byl odsouzen k výjimečnému trestu odnětí svobody v trvání dvaceti osmi roků, pro jehož výkon byl podle § 54 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byl zavázán k povinnosti nahradit ve výroku tohoto rozsudku specifikovanou škodu. Podle § 229 odst. 1 a 2 tr. ř. byli zde uvedení poškození zcela nebo částečně odkázáni se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

2. O odvoláních podaných obviněným, jeho matkou I. R. ve prospěch obviněného a státním zástupcem v neprospěch obviněného rozhodl Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 1. 6. 2016, sp. zn. 5 To 20/2016, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. d), f), odst. 2 tr. ř. rozsudek soudu prvního stupně částečně zrušil, a to ve výroku o trestu a náhradě škody ve vztahu k poškozeným E. N., R. N. a M. N. Za splnění podmínek § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného odsoudil podle § 140 odst. 3 tr. zákoníku k výjimečnému trestu odnětí svobody v trvání dvaceti osmi roků, pro jehož výkon ho podle § 54 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku zařadil do věznice se zvýšenou ostrahou, podle § 228 odst. 1 tr. ř. ho zavázal k povinnosti nahradit ve výroku tohoto rozsudku specifikovanou škodu a podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázal shora uvedených poškozených se zbytkem jejich nároků na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

3. Proti citovanému rozsudku Vrchního soudu v Olomouci podal obviněný dovolání, v němž uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. b) a písm. g) tr. ř.

4. Věc, která u Nejvyššího soudu jako soudu dovolacího napadla dne 11. 11. 2016, byla v souladu s rozvrhem práce přidělena do senátu č. 6 a jako soudci zpracovateli JUDr. Vladimíru Veselému.

5. V posuzované trestní věci byl zpracován revizní znalecký posudek znaleckého ústavu Oddělení soudního lékařství Nemocnice České Budějovice a.s., v jehož čele stojí doc. MUDr. František Vorel, CSc., který byl k tomuto znaleckému posudku rovněž vyslýchán v hlavním líčení. Soudce JUDr. Vladimír Veselý byl s tímto znalcem, s nímž se osobně zná, v měsíci říjnu 2016 na obědě, v jehož průběhu se pozornost v rámci diskuze o běžných záležitostech obrátila i na problematiku profesní, v rámci níž přišla řeč i na otázky znalecké činnosti a možných vad, které při zpracování znaleckých posudků mohou nastat. V této souvislosti byla zmíněna i trestní věc obviněného P. K. a v ní podané znalecké posudky, přičemž znalec sdělil své hodnotící stanovisko ke znaleckému posudku zpracovanému k návrhu obhajoby.

6. Soudce JUDr. Vladimír Veselý na podkladě této skutečnosti předložil věc senátu k rozhodnutí o vyloučení ve smyslu § 30 odst. 1 tr. ř. s vyjádřením, že by mohla vyvstávat objektivní pochybnost o jeho nestrannosti z důvodu poměru k projednávané věci.

7. Podle § 30 odst. 1 tr. ř. je z vykonávání úkonů trestního řízení vyloučen soudce, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat.

8. Podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod má každý právo na to, aby jeho záležitost byla projednána (mimo jiné) nezávislým a nestranným soudem. Listina základních práv a svobod pak v čl. 36 odst. 1 stanoví, že každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu.

9. Evropský soud pro lidská práva v rozhodnutí Piersack proti Belgii ze dne 21. 9. 1982, § 30, konstatoval, že z rozhodování by měl být vyloučen soudce, u něhož existuje opodstatněná obava, že není zcela nestranný, neboť v sázce je důvěryhodnost, kterou soudní moc musí vzbuzovat v demokratické společnosti a zejména u účastníků řízení (srov. též Wettstein proti Švýcarsku ze dne 21. 12. 2000, § 42 - 44).

10. Senát Nejvyššího soudu dospěl v tomto případě k závěru, že vztah jmenovaného soudce k osobě znalce doc. MUDr. Františka Vorla, CSc., nezakládá (ostatně jako v jiných věcech, v nichž rozhodoval) žádnou pochybnost o nestrannosti soudce, avšak vzhledem k výše zmíněným skutečnostem (sdělení hodnotícího stanoviska znalcem) by se mohla jeho způsobilost nestranně rozhodnout jevit jako objektivně zpochybnitelná z důvodu jeho vztahu k projednávané věci.

11. V daných souvislostech je na místě poukázat také na judikaturu Ústavního soudu, podle níž při posuzování nestrannosti a nezávislosti nelze zcela odhlédnout ani od jevové stránky věci, kdy je za validní kritérium považováno i tzv. zdání nezávislosti a nestrannosti pro třetí osoby, neboť i tento aspekt je důležitý pro zaručení důvěry v soudní rozhodování. I toto kritérium reflektuje sociální povahu soudního rozhodování, z níž vyplývá, že i když třeba ve skutečnosti neexistuje (jak v subjektivní, tak v objektivní poloze) reálný důvod k pochybnostem o nestrannosti a nezávislosti, nelze přehlížet případnou existenci kolektivního přesvědčení, že takový důvod existuje (viz nález Ústavního soudu ze dne 18. 6. 2002, sp. zn. Pl. ÚS 7/02).

12. Nejvyšší soud proto rozhodl, že soudce JUDr. Vladimír Veselý je vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v uvedené trestní věci obviněného P. K.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 14. 12. 2016


JUDr. Vladimír Veselý
předseda senátu






























Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2016, sp. zn. 6 Tdo 1593/2016, ECLI:CZ:NS:2016:6.TDO.1593.2016.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies