26 Cdo 4041/2016

13. 12. 2016, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Civilní, Civilní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • OSŘ - § 243c odst. 1

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci navrhovatele J. F., T., zastoupeného Mgr. Ing. Robertem Bochníčkem, advokátem se sídlem v Plzni – Jižním Předměstí, Americká 489/33, za účasti 1/ Společenství vlastníků jednotek čp. 1509 ul. K. Světlé, Tachov, se sídlem v Tachově, Karolíny Světlé 1509, IČO: 71160507, a 2/ I. V., T.,o změnu statutárního orgánu společenství vlastníků jednotek, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 48 Cm 44/2014, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. listopadu 2015, č. j. 14 Cmo 107/2015-119, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


O d ů v o d n ě n í :


Nejvyšší soud České republiky (dovolací soud) dovolání navrhovatele (dovolatele) proti usnesení Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 24. listopadu 2015, č. j. 14 Cmo 107/2015-119, odmítl podle § 243c odst. 1 o. s. ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále opět jen „o. s. ř.“), neboť neobsahuje řádnou specifikaci údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až § 238a o. s. ř.), přičemž tuto vadu, pro níž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolatel včas (v průběhu trvání lhůty k dovolání) neodstranil (§ 241b odst. 3 o. s. ř.). K projednání dovolání totiž nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. (resp. jeho části), aniž by bylo z dovolání (z jeho celkového obsahu) zřejmé, která konkrétní otázka hmotného či procesního práva, jež v rozhodování dovolacího soudu nebyla vyřešena, má být v dovolacím řízení řešena, od kterého (svého) řešení se má dovolací soud odchýlit a od jaké (konkrétní) ustálené rozhodovací praxe se v rozhodnutí odchýlil odvolací soud (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 26. listopadu 2013, sp. zn. 26 Cdo 3492/2013). Má-li tedy být dovolání přípustné podle citovaného ustanovení proto, že – jak avizoval dovolatel – napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, musí být z obsahu dovolání patrno, kterou konkrétní otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Tomuto požadavku však dovolatel nedostál, neboť z dovolání (z jeho celkového obsahu) nevyplývá konkrétní právní otázka, na jejímž vyřešení bylo napadené rozhodnutí založeno a kteréžto řešení má být podrobeno dovolacímu přezkumu.Byť dovolání trpící vadami je neprojednatelné, dovolací soud výjimečně – vzhledem k charakteru uplatněných dovolacích námitek – v tomto konkrétním případě dodává, že při posuzování procesního úkonu podle jeho obsahu soud nemůže určitému a srozumitelnému úkonu přikládat jiný než účastníkem sledovaný smysl; nemůže tedy „domýšlet“ obsah úkonu nebo z úkonu činit závěry, které z něj ve skutečnosti nevyplývají (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 30. června 2004, sp. zn. 30 Cdo 721/2003, z 27. července 2007, sp. zn. 21 Cdo 2704/2006, a z 9. října 2015, sp. zn. 21 Cdo 369/2015, uveřejněná pod č. C 2862 a C 5207 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu a pod č. 84/2016 časopisu Soudní judikatura), jak se – s přihlédnutím k obsahu návrhu na zahájení řízení – dožadoval dovolatel.

K dovolatelovým námitkám předestřeným pod body V. až VII. dovolání zbývá dodat, že dospěl-li odvolací soud k závěru, že jmenování opatrovníka podle citovaného ustanovení vybočuje z předmětu daného řízení, jak byl vymezen v návrhu na jeho zahájení, nezabýval se (a – logicky vzato – ani se zabývat nemohl) otázkou, zda jsou splněny předpoklady pro to, aby společenství zúčastněnému na řízení byl jmenován hmotněprávní opatrovník podle § 165 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Na vyřešení takto postavené otázky tudíž napadené rozhodnutí nespočívá (nezávisí).

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.




V Brně dne 13. prosince 2016


JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu


Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2016, sp. zn. 26 Cdo 4041/2016, ECLI:CZ:NS:2016:26.CDO.4041.2016.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies