I. ÚS 587/99

04. 01. 2000, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Klokočky a soudců JUDr. Vojena Güttlera a JUDr. Vladimíra Paula ve věci ústavní stížnosti stěžovatele ing. T. S., zastoupeného JUDr. L. D., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 9. 1999, sp. zn. 10 Ca 190/99,


takto:


Návrh ústavní stížnosti se odmítá.


Odůvodnění:


Stěžovatel ve svém návrhu ústavní stížnosti napadá výše uvedený rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Finančního úřadu v Českých Budějovicích ze dne 10. 6. 1998. Tímto rozhodnutím mu byla dodatečně stanovena a vyměřena daň z příjmů fyzických osob za rok 1994 za použití pomůcek podle § 31 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. V dané věci stěžovatel toliko polemizuje s výkladem a právními názory soudu a opakuje argumentaci již uplatněnou v průběhu řízení, zvláště pak u krajského soudu, se kterou se však - jak vyplývá z odůvodnění rozsudku - soud, zejména pokud jde o § 31 uvedeného zákona, řádně vypořádal.

Ústavní soud není běžnou další instancí v systému všeobecného soudnictví a nezkoumá celkovou zákonnost vydaných rozhodnutí. Neposuzuje ani stanoviska a výklady obecných soudů ke konkrétním ustanovením ani jejich právní úvahy, názory a závěry, pokud nejde o otázky základních práv a svobod. Jeho úkolem není ani zabývat se eventuálním porušením běžných práv fyzických nebo právnických osob chráněných obyčejným zákonodárstvím, pokud takové porušení současně neznamená porušení základního práva a svobody zaručené ústavním zákonem či mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy České republiky.

Stěžovatel vyjadřuje ve svém návrhu ústavní stížnosti názor, že napadeným rozsudkem byla porušena jeho ústavní práva, uvedená v čl. 1, čl. 11 odst. 5 a čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Má za to, že nebyly splněny podmínky výše zmíněného zákona o správě daní a poplatků pro stanovení daně dle pomůcek, takže byl porušen čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod. Domnívá se dále, že ustanovení § 31 odst. 5 uvedeného zákona postrádá kritérium přiměřenosti pro stanovení daně obdobným způsobem a porušuje tak zásadu rovnosti práv vyplývajících z čl. 1 Listiny základních práv a svobod. K námitce porušení čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod své důvody nerozvádí.

Ústavní soud v daném případě nezjistil nic, co by nasvědčovalo tomu, že byla porušena ústavně zaručená práva stěžovatele, jak byla uvedena v návrhu ústavní stížnosti a týkala se čl. 1 a čl. 11 odst. 5. Vyplývá to i z úlohy a postavení Ústavního soudu, jak bylo výše uvedeno ve druhém odstavci tohoto odůvodnění. Pokud jde o čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, je třeba si uvědomit, že rozsah práva na spravedlivý proces není možné vykládat tak, jako by se garantoval úspěch v řízení. Právo na spravedlivý proces neznamená, že je jednotlivci zaručováno přímo a bezprostředně právo na rozhodnutí, podle jeho názoru odpovídající skutečným hmotněprávním poměrům. Je mu zajišťováno právo na spravedlivé občanské soudní řízení, v němž se uplatňují všechny zásady správného soudního rozhodování podle zákona a v souladu s ústavními principy.

Jak z výše uvedeného vyplývá, Ústavní soud neshledal namítané porušení ústavně zaručených práv a musel ústavní stížnost považovat za návrh zjevně neopodstatněný. Senát Ústavního soudu proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh ústavní stížnosti odmítl.

Stěžovatel svůj návrh ústavní stížnosti spojil s návrhem na zrušení § 31 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb. Protože návrh ústavní stížnosti byl Ústavním soudem odmítnut, nemohl být návrh na zrušení napadeného ustanovení zákona projednáván, protože takový návrh je závislý na osudu ústavní stížnosti, z níž vychází.


Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.





V Brně dne 4. ledna 2000 JUDr. Vladimír Klokočka
předseda I. senátu Ústavního soudu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 4. 1. 2000, sp. zn. I. ÚS 587/99, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies