III. ÚS 525/99

12. 01. 2000, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Ústavní soud ČR rozhodl o návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem navrhovatele F. M., zastoupeného JUDr. P. Č., advokátem, směřující proti rozsudku Okresního soudu v Šumperku, sp. zn. 1 T 93/97, ze dne 18. 9. 1997, usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc, sp. zn. 2 To 864/97, ze dne 29. 10. 1997, usnesení Okresního soudu v Šumperku, sp. zn. Nt. 1219/97, ze dne 18. 2. 1999, usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc, sp. zn. 2 To 221/99, ze dne 15. 3. 1999 a konečně proti rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ČR, sp. zn. 7 Tp 179/99, ze dne 19. 8. 1999,

t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel podal k Ústavnímu soudu ČR návrh, ve kterém brojí především proti rozsudku Okresního soudu v Šumperku, č.j. 1 T 93/97, ze dne 18. 9. 1997, kterým byl uznán vinným pro trestnou činnost v napadené rozsudku uvedenou, a pro kterou mu byl uložen úhrnný nepodmíněný trest a jeho návrh směřuje i proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc, sp. zn. 2 To 864/97, ze dne 29. 10. 1997, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání. Dále svým návrhem brojí proti usnesení Okresního soudu v Šumperku, sp. zn. Nt 1219/978, ze dne 18. 2. 1999, kterým byl zamítnut jeho návrh na povolení obnovy řízení ve věci Okresního soudu v Šumperku, sp. zn. 1 T 93/97 a také proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, sp. zn. 2 To 221/99, ze dne 15. 3. 1999, kterým byla jeho stížnost proti uvedenému usnesení zamítnuta. Konečně navrhovatel napadl i rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ČR, sp. zn. 7 Tp 179/99, ze dne 19. 8. 1999, jímž byl odložen podnět navrhovatele ke stížnosti pro porušení zákona s tím, že stran rozsudku Okresního soudu v Šumperku, sp. zn. 1 T 93/97, důvody k podání stížnosti pro porušení zákona ve smyslu § 266 odst. 1, 2 trestního řádu shledány nebyly.

Podle § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. S ohledem na uvedené je na tomto místě zapotřebí uvést, že rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 2 To 864/97, ze dne 29. 10. 1997, bylo navrhovateli doručeno dne 19. 11. 1997 a rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě , sp. zn. 2 To 221/99, ze dne 15. 3. 1999 mu bylo doručeno dne 24. 3. 1999. Tyto skutečnosti nepochybně plynou z obsahu uvedených spisů, které si také Ústavní soud vyžádal. Stejně tak je ovšem zřejmé, že návrh na zrušení uvedených rozhodnutí byl podán dne 26. 10. 1999, tedy po lhůtě stanovené pro jeho podání zákonem o Ústavním soudu. Co se týče stížnosti pro porušení zákona je na místě zdůraznit, že jde o mimořádný opravný prostředek a podnět pro podání stížnosti pro porušení zákona tak opravným prostředkem ani z hlediska zákona o Ústavním soudu není. Z hlediska trestního práva procesního je možno ho považovat toliko za informaci subjektům, oprávněným k podání stížnosti pro porušení zákona, které nezakládá zákonem stanovené právní důsledky (tedy nemá vliv na běh lhůty k podání ústavní stížnosti dle § 72 odst. 2 zákona, o Ústavním soudu). Je tudíž věcí k podání stížnosti pro porušení zákona oprávněného subjektu, zda a jakou formou oznámí navrhovateli, jak z hlediska podnětu věc posoudil (v dané věci tak učinilo Ministerstvo spravedlnosti ČR svým vyjádřením ze dne 19. 8. 1999, sp. zn. 7 Tp 179/99). Podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod se každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. Z uvedeného lze dovodit, že svého práva na přezkoumání soudního rozhodnutí se navrhovatel může domáhat jenom v daném případě v trestním řádu stanoveným postupem. Bylo uvedeno, že podnět ke stížnosti pro porušení zákona trestní řád k takovému "stanovenému postupu" nezařazuje (tak i rozh. Ústavního soudu ČR, sp. zn. III. ÚS 124/93).


Vzhledem k již uvedeným skutečnostem tak Ústavnímu soudu nezbylo než návrh podle § 43 odst. 1 písm. b) zák. o Ústavním soudu, odmítnout.


P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. ledna 2000

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 12. 1. 2000, sp. zn. III. ÚS 525/99, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies