II. ÚS 419/99

02. 02. 2000, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

II. ÚS 419/99
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci ústavní stížnosti J.B., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 4. 1999, sp. zn. 16 Co 80/99, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 30. 4. 1998, čj. 40 C 247/95-95, mimo ústní jednání,

takto:
Ústavní stížnost se o d m í t á. Odůvodnění:
Dne 25. 8. 1999 se stěžovatel obrátil na Ústavní soud s ústavní stížností proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 4. 1999, sp. zn. 16 Co 80/99, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 30. 4. 1998, čj. 40 C 247/9595. Stěžovatel nebyl zastoupen v souladu s § 30 a § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Současně s ústavní stížností proto upozornil Ústavní soud, že si advokáta hledá prostřednictvím České advokátní komory. Protože podání nesplňovalo požadavky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, byl stěžovatel soudcem zpravodajem vyzván k odstranění vad s upozorněním, že pokud tak neučiní, bude jeho návrh odmítnut podle § 43 odst. 1 písm. a) citovaného zákona.
Stěžovatel v odpovědi datované 9. 9. 1999, kterou Ústavní soud obdržel 10. 9. 1999, poukázal na potíže se získáním zastoupení, neboť mu vypověděl plnou moc již třetí advokát. Proto požádal ústavní soud o prodloužení lhůty o 20 dnů. Soudce zpravodaj s ohledem na tuto okolnost vyčkal do konce listopadu a dne 26. 11. 1999 vyhověl stěžovateli a lhůtu mu ještě o 10 dnů prodloužil. Toto sdělení stěžovatel obdržel dne 3. 12. 1999 a téhož dne sdělil, že již dne 13. 9. 1999 mu Česká advokátní komora určila dalšího advokáta, kterému dal příslušné pokyny k doplnění ústavní stížnosti. Ve stanovené lhůtě však Ústavní soud řádně podanou ústavní

II. ÚS 419/99
stížnost neobdržel. Stěžovatel tak za téměř 5 měsíců neodstranil vady svého podání, ač byl na tuto skutečnost dvakrát výslovně upozorněn. Proto bylo rozhodnuto v souladu s § 43 odst. 1 písm. a) citovaného zákona tak, že se podání odmítá.


P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. února 2000

Vojtěch Cepl
soudce Ústavního soudu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Usnesení Ústavního soudu ze dne 2. 2. 2000, sp. zn. II. ÚS 419/99, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies