III. ÚS 566/99

15. 02. 2000, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

III. ÚS 566/99



Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 15. února 2000 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti Ing. J. B., zastoupeného JUDr. J. L., advokátem, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. září 1999, sp. zn. 9 To 305/99, t a k t o :



Návrh se o d m í t á .


O d ů v o d n ě n í


Navrhovatel se domáhal zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. září 1999, sp. zn. 9 To 305/99, a současně navrhl, aby vykonatelnost označeného rozhodnutí byla odložena. Ústavní stížnost odůvodnil tím, že extenzivní výklad § 89 odst. 9 trestního zákona a, podle jeho přesvědčení, nesprávné posouzení jeho postavení - jako osoby s pravomocí veřejného činitele, což mělo za následek potvrzení rozsudku soudu I. stupně ve výroku o vině a trestu, považuje za porušení čl. 95 Ústavy a práv, zaručených čl. 39 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy [§ 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 9 sp. zn. 4 T 155/98 a usnesení sp. zn. 9 To 305/99, kterým Městský soud v Praze dne 21. září 1999 zrušil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 15. března 1999, sp. zn. 4 T 155/98, ve výroku o uložení peněžitého trestu a o náhradním trestu odnětí svobody, jinak jej ponechal nedotčen, Ústavní soud zásah do práv stěžovatele neshledal. Odvolací soud, stejně jako soud I. stupně, se
nedopustil pochybení v posouzení postavení obžalovaného (stěžovatele) ani jeho jednání jako veřejného činitele ve smyslu § 89 odst. 9 a § 158 odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. c) trestního zákona. Jak vyplývá z vyšetřovacího spisu Policie ČR, Obvodního úřadu vyšetřování Praha 9, ČVS: OVV-751/98, který je součástí spisu sp. zn. 4 T 155/98, jakož i z průběhu soudního řízení, pro odsouzení obžalovaného - jako veřejného činitele, bylo provedeno dokazování, jehož hodnocení soudy učinily v souladu s § 2 odst. 6 trestního řádu, odůvodnění rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 9, který se vypořádal se všemi námitkami stěžovatele vznesenými v odvolání proti rozsudku soudu I. stupně, je přiléhavé a vyčerpávající.
Pro výše uvedená zjištění byl návrh shledán zjevně neopodstatněným a v souladu s § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, senátem, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, odmítnut. Pro odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí pak důvody dány nebyly.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. února 2000

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 15. 2. 2000, sp. zn. III. ÚS 566/99, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies