I. ÚS 60/98

15. 02. 2000, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele ing. F. B., CSc., zastoupeného JUDr. F. V., advokátem, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 11. 1997, čj. 2 Co 61/97 - 66, a proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 3. 1997, čj.
11 C 50/96 - 34,


takto:


Návrh ústavní stížnosti se odmítá.


Odůvodnění:


Dne 10. 2. 1998 Ústavní soud obdržel ústavní stížnost ing. F. B., CSc., kterou stěžovatel napadl jak rozsudek Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího, tak jemu instančně předcházející rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ve věci ochrany osobnosti. Ústavní soud dále zjistil, že rozhodnutí odvolacího soudu stěžovatel taktéž napadl dovoláním. V souladu se zavedenou praxí se Ústavní soud rozhodl vyčkat do rozhodnutí dovolacího soudu. Dne 3. 1. 2000 pak obdržel rozsudek Nejvyššího soudu České republiky, kterým bylo zrušeno ústavní stížností napadené rozhodnutí Vrchního soudu v Praze a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

Na základě tohoto zjištění se pak soudce zpravodaj zabýval ústavní stížností došlou Ústavnímu soudu dne 10. 2. 1998. Soudce zpravodaj nejprve posuzoval ústavní stížnost z tohoto hlediska, zda není dán důvod jejího odmítnutí podle § 43 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Kromě jiného citované ustanovení stanoví, že je-li návrh nepřípustný a nestanoví-li zákon jinak, soudce zpravodaj ho mimo ústní jednání odmítne. Za nepřípustný se také považuje návrh, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje. Samotná existence pravomocného rozhodnutí ještě nemusí znamenat, že vskutku došlo k vyčerpání všech právních prostředků ochrany. Tak je tomu i v situaci, kdy ve věci, která je napadena ústavní stížností, bylo vydáno kasační zrušovací rozhodnutí a řízení ve věci samé proto dále pokračuje.

Stěžovateli jsou tedy znovu k dispozici zákonné prostředky, kterými může brojit proti případnému pro něj nepříznivému rozhodnutí, z něhož vyplývá, že nebyly vyčerpány všechny (procesní) prostředky, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. V důsledku toho se předložený návrh ústavní stížnosti stal nepřípustným ve smyslu § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů a soudce zpravodaj byl proto nucen mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) citovaného zákona o Ústavním soudu návrh odmítnout


Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.





V Brně dne 15. února 2000 JUDr. Vladimír Paul
soudce Ústavního soudu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 15. 2. 2000, sp. zn. I. ÚS 60/98, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies