II. ÚS 575/99

01. 03. 2000, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Cepla a soudců JUDr. Vladimíra Paula a JUDr. Antonína Procházky ve věci ústavní stížnosti stěžovatele MUDr. J. V., právně zastoupeného JUDr. V. B., proti usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 4. 6. 1999, č. j. 45 Cm 164/99-9, proti usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 2. 6. 1999, sp. zn. F 26165/99, B 3172, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 10. 1999, č. j. 7 Cmo 928/99-33, ve spojení s návrhem na zrušení ust. § 35 j) zák. č. 248/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, t a k t o:


1. Ústavní stížnost se odmítá.
2. Návrh na zrušení ust. § 35 j) zák. č. 248/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, se odmítá.

Odůvodnění:



Senát ÚS mimo ústní jednání návrh bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný.

Ústavní stížností, která došla Ústavnímu soudu dne 22. 12. 1999, se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 4. 6. 1999, č. j. 45 Cm 164/99-9, usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 2. 6. 1999, sp. zn. F 26165/99, B 3172, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 10. 1999, č. j. 7 Cmo 928/99-33, a to pro porušení čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Současně s ústavní stížností podal stěžovatel návrh na zrušení ust. § 35 j) zák. č. 248/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Na základě usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 2. 6. 1999, sp. zn. F 26165/99, B 3172, byl v obchodním rejstříku ke dni 14. 6. 1999 vymazán Spořitelní privatizační - Český investiční fond, a. s., bez likvidace z důvodu přeměny společnosti na otevřený podílový fond s názvem Spořitelní investiční společnost, a. s, Český otevřený podílový fond podle § 35 j) zák. č. 248/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Usnesením ze dne 4. 6. 1999, č. j. 45 Cm 164/99-9, zamítl Krajský obchodní soud v Praze návrh žalobce (stěžovatele) na nařízení předběžného opatření, kterým by žalované zakázal činit úkony směřující k přeměně na otevřený podílový fond, zejména zabránit obchodování s vlastními akciemi na veřejných trzích cenných papírů až do vydání pravomocného rozhodnutí ve věci samé.

Vrchní soud v Praze na základě odvolání žalobce (stěžovatele) usnesením ze dne 20. 10. 1999, č. j. 7 Cmo 928/99-33, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Ve své ústavní stížnosti stěžovatel uvádí, že postup Krajského obchodního soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze umožňuje protiprávní převod závazků a povinností z 3. subjektu na stěžovatele, což v konečném postupu povede k situaci, že stěžovatel bude stát na obou stranách sporu.

Jelikož podle stěžovatele úprava ust. § 35 j) zák. č. 248/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odporuje ústavně zaručené ochraně práv osob převodem závazků a povinností bez jejich souhlasu, žádá stěžovatel, aby Ústavní soud ČR zrušil ustanovení § 35 j) zák. č. 248/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

V odůvodnění svého výše uvedeného usnesení Vrchní soud v Praze konstatoval, že ve sporu je požadováno určení, že přeměna žalované společnosti na otevřený podílový fond je neplatná. Přitom rozhodnutí valné hromady o přeměně žalobou podle § 183 obch. zák. napadeno nebylo a žalobce ani nevytýká, že by při přeměně nebyl dodržen postup podle § 35 j) zák. č. 248/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V podstatě zpochybňuje ústavnost a soulad s obchodním zákoníkem institutu přeměny jako takového. Posoudit opodstatněnost argumentace žalobce bude na soudu prvního stupně až při rozhodování ve věci samé. Za této fáze řízení, pro účely rozhodování o předběžném opatření, tedy nelze mít tvrzené právo za osvědčeno.

S tímto názorem obecných soudů se Ústavní soud ztotožňuje a nevidí v něm žádné porušení ústavnosti. Stěžovatel nevyčerpal také všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Výše uvedená usnesení Krajského obchodního soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze, proti nimž ústavní stížnost směřuje, nejsou konečným rozhodnutím ve věci.

Protože Ústavní soud ústavní stížnost odmítl, stejný osud postihuje i návrh stěžovatele na zrušení ustanovení § 35 j) zák. č. 248/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů ( ust. § 74 zák. č. 182/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů).

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

Vojtěch Cepl
předseda senátu ÚS


V Brně dne 1. března 2000


Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 1. 3. 2000, sp. zn. II. ÚS 575/99, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies