III. ÚS 506/99

02. 03. 2000, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

III. ÚS 506/99



Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 2. března 2000 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti Bytové společnosti T., spol. s r. o., zastoupené JUDr. P. P., advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. září 1999, č. j. 16 Ca 228/99-26, t a k t o :


Návrh se o d m í t á .


O d ů v o d n ě n í


Stěžovatelka navrhla zrušení usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. září 1999, č. j. 16 Ca 228/99-26, s tím, že podle jejího přesvědčení označený soud zastavením řízení o žalobě na přezkoumání zákonnosti správních rozhodnutí, s odkazem na § 250d odst. 3 a § 250b odst. 1 občanského soudního řádu, jí znemožnil domáhat se stanoveným způsobem u nezávislého a nestranného soudu nápravy nezákonného rozhodnutí správních orgánů, a tak porušil práva zaručená v čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod. Poukázala na okolnosti, za nichž jí byla uložena daňová povinnost, na skutečnost, že využila institutu § 55b zák. č. 337/1992 Sb., v platném znění, a požádala o přezkoumání zákonnosti rozhodnutí Ministerstvo financí ČR, které rozhodlo dne 3. května 1999, přičemž se soud touto skutečností nezabýval.
Z obsahu spisu Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 16 Ca 228/99 bylo zjištěno, že označený soud důvodně zastavil řízení o žalobě, směřující proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Ústí nad Labem, které dne 29. června 1998 zamítlo odvolání stěžovatelky do platebního výměru č. 970000330, ze dne 6. října 1997, ukládajícího daňovou povinnost ve výši 1.309.906,- Kč. Své rozhodnutí soud odůvodnil poukazem na ustanovení § 250b občanského soudního řádu, když shledal, že žaloba proti rozhodnutí správního orgánu, jež nabylo právní moci dne 1. července 1998, byla podána po lhůtě stanovené citovaným
ustanovením občanského soudního řádu. Pokud šlo o žalobu směřující proti rozhodnutí Ministerstva financí ČR, ta, dle sdělení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. února 2000 a spisu sp. zn. 16 Ca 228/99, byla stěžovatelkou podána u jmenovaného soudu 25. června 1999 a také Krajský soud v Ústí nad Labem, který nebyl pro přezkoumání rozhodnutí Ministerstva financí ČR věcně příslušný, a tedy, aniž se žalobou v tomto rozsahu zabýval, ji Vrchnímu soudu v Praze postoupil (§ 246 občanského soudního řádu).
S ohledem na výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný dle § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.


V Brně dne 2. března 2000

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 2. 3. 2000, sp. zn. III. ÚS 506/99, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies