I. ÚS 576/99

09. 03. 2000, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl dnešního dne o ústavní stížnosti stěžovatelů I.O., a J. O., proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 5. 1. 1999, č.j. 11 C 19/97-92,
t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :

Dne 23. 11. 1999 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání označené jako ústavní stížnost. Z podání adresovaného Ústavnímu soudu, Joštova ul., Brno, podaného prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech, bylo zjevné, kdo je činí. Z jeho petitu vyplývalo, že směřuje proti rozhodnutí (rozsudku) Okresního soudu v Karlových Varech vedeného pod č.j. 11 C 19/72-92, jehož zrušení a vrácení věci Okresnímu soudu v Karlových Varech k dalšímu řízení se stěžovatel domáhal. Podání bylo učiněno písemně, bylo podepsáno a datováno. Okresnímu soudu v Karlových Varech bylo stěžovatelem osobně doručeno dne 2. 3. 1999.

Soudci Ústavního soudu jsou dle čl. 88 odst. 2 Ústavy ČR při svém rozhodování vázáni ústavními zákony, mezinárodními smlouvami dle čl. 10 Ústavy ČR a zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Dle ustanovení § 27 odst. 2 zákona o Ústavním soudu je řízení ve věci před Ústavním soudem zahájeno dnem doručení návrhu. Dle § 34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu se návrh na zahájení řízení podává písemně u Ústavního soudu. To vše platí při splnění zákonných náležitostí, mezi které patří podání ústavní stížnosti v zákonné lhůtě 60 dnů ode dne doručení rozhodnutí o posledním prostředku , který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).

V daném případě byla ústavní stížnost podána prostřednictvím nepříslušného a ve věci nekompetentního Okresního soudu v Karlových Varech. Tento postup však zákon o Ústavním soudu nepředpokládá. Přesto však bylo namístě, aby Okresní soud v Karlových Varech stěžovatele o tom poučil buď bezprostředně při podání ústavní stížnosti, nebo dodatečně příslušným soudcem, případně aby stížnost zaslal neprodleně adresátovi, tj. Ústavnímu soudu.

Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti, takže stojí mimo soustavu obecných soudů a jejich procesní předpisy může využít toliko subsidiárně. Za aplikovatelné ustanovení by bylo možno považovat § 240 občanského soudního řádu, který upravuje podání dovolání. Avšak ani přiměřený postup podle tohoto ustanovení neumožňuje Ústavnímu soudu považovat v souzené věci stížnost za včas podanou. Lze patrně připustit, že by tomu tak bylo v případě, pokud by Okresní soud v Karlových Varech postoupil (odeslal) Ústavnímu soudu stížnost ve zmíněné šedesátidenní lhůtě. To však obecný soud neučinil a zákonná lhůta uplynula marně, aniž by se byl Ústavní soud o ústavní stížnosti dozvěděl.

Za tohoto stavu soudci zpravodaji nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnout jako návrh, který byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem [§ 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu].

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. března 2000


JUDr. Vojen Güttler
soudce zpravodaj

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 9. 3. 2000, sp. zn. I. ÚS 576/99, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies