I. ÚS 105/2000

16. 03. 2000, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem ve věci návrhu K. K., na posouzení, zda se blíže specifikovaným dopisem dopustil trestného činu, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě ní :

Stěžovatel podal dne 8. 9. 1999 ústavní stížnost "na postupy, průběh a verdikty usnesené Okresním soudem Bruntál." Tuto ústavní stížnost Ústavní soud usnesením ze dne 22. 2. 2000, sp. zn. IV. ÚS 444/99, odmítl, protože stěžovatel ani v prodloužené lhůtě neodstranil vady návrhu, přestože na to byl písemně upozorněn [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Přípisem ze dne 2. 2. 2000, označeným jako "dodatek" k původnímu návrhu, navrhovatel podrobně vysvětluje další skutkové okolnosti výše zmíněné ústavní stížnosti a k jeho závěru připojil fotokopii dopisu, který zaslal do deníku Nové Bruntálsko a v němž vyšel pod názvem "Policie ČR - jejich kvalita či neschopnost?" a za který mu údajně bylo sděleno obvinění pro trestný čin útok na státní orgán podle ustanovení § 154 odst. 2 trestního zákona. Proto navrhovatel Ústavní soud žádá o posouzení toho, zda se citovaným dopisem dopustil trestného činu.

Ústavní soud posuzuje každý úkon podle jeho obsahu, i když je nesprávně označen (ustanovení § 41 odst. 2 občanského soudního řádu ve spojení s ustanovením § 63 zákona o Ústavním soudu). Přestože tedy v daném případě navrhovatel označil své podání za "dodatek" k původní ústavní stížnosti, shledal Ústavní soud, že se jím domáhá samostatného rozhodnutí, a proto je nadále považoval za samostatný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem.

Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy ČR soudním orgánem ochrany ústavnosti a jeho pravomoci taxativním způsobem vymezuje čl. 87 odst. 1 Ústavy ČR. Mezi pravomoci Ústavního soudu nespadá posouzení toho, zda se navrhovatel určitým chováním dopustil či nedopustil trestného činu. Hodnocení této otázky přísluší orgánům činným v trestním řízení a Ústavní soud do jejich činnosti může zasahovat toliko v řízení o ústavní stížnosti, a to zásadně pouze kasačním způsobem. To znamená, že v případě vyhovění ústavní stížnosti zruší napadené rozhodnutí orgánu veřejné moci nebo - jestliže porušení ústavně zaručeného základního práva nebo svobody spočívalo v jiném zásahu orgánu veřejné moci než je rozhodnutí - zakáže tomuto orgánu, aby v porušování práva a svobody pokračoval, a přikáže mu, aby, pokud je to možné, obnovil stav před porušením (ustanovení § 82 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Z uvedeného je tedy zřejmé, že ani v tomto typu řízení Ústavní soud nemůže posuzovat to, zda se navrhovatel dopustil spáchání trestného činu, nýbrž může zásadně toliko zrušit rozhodnutí, jímž orgán veřejné moci porušil ústavně zaručená základní práva nebo svobody stěžovatele.

Proto Ústavní soud ústavní stížnost jako návrh, k jehož projednání není příslušný, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl [ustanovení § 43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. 3. 2000



JUDr. Vojen Güttler
soudce zpravodaj

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 16. 3. 2000, sp. zn. I. ÚS 105/2000, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies