III. ÚS 370/99

16. 03. 2000, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

III. ÚS 370/99


Ústavní soud rozhodl dne 16. 3. 2000 v senátě složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky F. F., spol. s r. o., zastoupené JUDr. A. N., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 5. května 1999, sp. zn. 10 Ca 494/98, spolu s návrhem na zrušení čl. 18 a čl. 21 odst. 2 obecně závazné vyhlášky obce Horní Planá ze dne 30. 4. 1997, ve znění obecně závazné vyhlášky města Horní Planá ze dne 17. 12. 1997, pro jejich rozpor s ustanovením § 4 odst. 5 a § 15 zák. č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.


Odůvodnění

Ústavní stížností, podanou za podmínek stanovených zákonem [§ 30 odst. 1, § 34,
§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 2 a 4 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona], napadla stěžovatelka rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne
5. května 1999 (10 Ca 494/98-48), kterým byla zamítnuta její žaloba proti Okresnímu úřadu, finančnímu referátu v Českém Krumlově, jehož rozhodnutím ze dne 22. října 1998
(RF-178-4484/98-5) bylo zamítnuto odvolání stěžovatelky proti rozhodnutí - platebnímu výměru Městského úřadu Horní Planá ze dne 6. 5. 1998 (01/05/98-FIN), jímž jí byl vyměřen místní poplatek za užívání veřejného prostranství ve výši 2.700,- Kč a tvrdila, že obecný soud tímto rozhodnutím porušil její ústavně zaručené základní právo dle čl. 11 odst. 5 a čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv, a to tím, že jí zamítl žalobu proti rozhodnutí správního orgánu vydaném "v rozporu se zákonem".

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud již dříve a opakovaně v publikovaných a tedy obecně přístupných nálezech vyložil, že v rámci svých pravomocí daných mu jak Ústavou České republiky (úst. zák. č. 1/1993 Sb.), tak zákonem o Ústavním soudu (č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů) je oprávněn zasáhnout do jurisdikce soudů obecných jen za splnění zvláštních podmínek; protože jde o ustálenou rozhodovací praxi Ústavního soudu, postačí stěžovatelku na tato rozhodnutí odkázat (k tomu srov. např. nález ve věci 23/93 in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 1., č. 5, Praha 1994). Ony zvláštní podmínky však ve věci posuzované ústavní stížnosti splněny nejsou. Rozhodnutí správního orgánu, včetně řízení předcházejícího jeho vydání, je předmětem přezkumu obecného soudnictví v souladu s ustanovením části páté občanského soudního řádu, a proto pouhé tvrzení stěžovatelky, že došlo k porušení jejich ústavně zaručených základních práv a svobod tím, že správní orgán a obecný soud dospěly k jinému právnímu závěru než je závěr její, pak jí je pouhou polemikou s právními závěry orgánů veřejné moci, nehledě již ani k tomu, že stěžovatelčina tvrzení stran ústavně zaručených základních práv, mimo strohé odkazy na označené články Listiny základních práv a svobod, nejsou nikterak zdůvodněna.

Z takto vyložených důvodů byla proto posuzovaná ústavní stížnost shledána jako zjevně neopodstatněná, když zjevnost této neopodstatněnosti je dána především ustálenou praxí Ústavního soudu, jak na ni bylo příkladmo poukázáno; o zjevně neopodstatněné ústavní stížnosti bylo proto rozhodnout odmítavým výrokem, jak ve znělce tohoto usnesení je uvedeno [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona].

Spolu s ústavní stížností stěžovatelka navrhovala zrušení čl. 18 a čl. 21 odst. 2 obecně závazné vyhlášky obce Horní Planá ze dne 30. 4. 1997, ve znění obecně závazné vyhlášky města Horní Planá ze dne 17. 12. 1997, pro jejich rozpor s ustanovením § 4 odst. 5 a § 15 zák. č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. S ohledem na odmítavý výrok stran ústavní stížnosti nebylo třeba se tímto návrhem zabývat, neboť věcné projednání takového návrhu je úzce spjato s osudem ústavní stížnosti, spolu s níž byl podán (k tomu srov. např. III. ÚS 101/95 in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 4., vydání 1., usn. č. 22, Praha 1996).

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 16. března 2000

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 16. 3. 2000, sp. zn. III. ÚS 370/99, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies