III. ÚS 487/99

23. 03. 2000, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

III. ÚS 487/99


Ústavní soud rozhodl dne 23. 3. 2000 v senátě složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Dopravní stavby holding, a. s., zastoupené JUDr. P. Š., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne
9. července 1999, sp. zn. 22 Ca 385/98, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.


Odůvodnění

Ústavní stížností, podanou co do formálních náležitostí ve shodě se zákonem [§ 30 odst. 1, § 34, § 72 odst. 1 písm. a), odst. 2 a 4 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona], napadla stěžovatelka pravomocný rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. července 1999 (22 Ca 385/98-37), jímž bylo potvrzeno rozhodnutí Okresní úřadu, okresního pozemkového úřadu v Olomouci ze dne 3. srpna 1998
(PÚ-3841/92/Mp/VII/B), kterým bylo rozhodnuto o vlastnictví nemovitostí tam uvedených ve prospěch fyzické osoby odlišné od stěžovatele, a tvrdila, že tímto rozhodnutím obecný soud jako orgán veřejné moci porušil ustanovení čl. 11 Listiny základních práv a svobod a ustanovení čl. 90 Ústavy ČR a čl. 36 Listiny základních práv a svobod, aniž by však podrobněji rozvedla, v čem porušení svých ústavně zaručených základních práv a svobod spatřuje.
Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud již dříve ve své judikatuře vyložil, za jakých podmínek a okolností se cítí oprávněn zasahovat do jurisdikční činnosti soudů obecných, případně jak se tato jeho pravomoc projevuje ve vztahu k důkaznímu řízení před těmito soudy a kdy shledává svoji pravomoc hodnotit dokazování provedené těmito soudy (k tomu srov. např. nález ve věci
III. ÚS 61/94 in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 3.,
vydání 1., č. 10, Praha 1995).

Ústavnímu soudu jako orgánu ochrany ústavnosti (čl. 83 úst. zák. č. 1/1993 Sb.) nepřísluší přezkoumávat zákonnost rozhodnutí obecných soudů (k tomu srov. např. nález ve věci II. ÚS 45/94 in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 3., vydání 1., č. 5, Praha 1995), a to ani v případě, že obecný soud rozhoduje o žalobě na přezkoumání rozhodnutí správního orgánu. Pokud totiž obecný soud potvrdil rozhodnutí pozemkového úřadu, kterým bylo vysloveno, že vlastníkem předmětných nemovitostí
(v rozhodnutí přesně označených a popsaných) je fyzická osoba, která na ně uplatnila restituční nárok, pak takovéto rozhodnutí obecného soudu nelze než považovat za souladné se stávající judikaturou Ústavního soudu. Nelze přisvědčit námitkám stěžovatelky tak, jak jsou rozvedeny v ústavní stížnosti, totiž, že pokud došlo k převodu nemovitostí z vlastnictví původní povinné osoby na jinou osobu, není tato (rozumí se nový nabyvatel) povinna k vydání předmětných nemovitostí. V této souvislosti pak Ústavní soud pouze konstatuje, že pokud k předmětným nemovitostem byl řádně uplatněn restituční nárok na vydání věci, pak tento nárok v důsledku zásady, že nikdo nemůže na jiného převést více práv než sám má, přešel i na stěžovatele v novém právním stavu a s takovými právními vadami, v jakém tyto nemovitosti byly před vložením do majetku stěžovatelky (k tomu srov. např. nález ve věci III. ÚS 470/97 - dosud nepublikován ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu České republiky).

Ústavní soud proto neshledal svoji pravomoc přezkoumávat právní závěry obecného soudu tak, jak s nimi stěžovatelka vede polemiku, a proto ústavní stížnost posoudil jako zjevně neopodstatněnou, když zjevná její neopodstatněnost plyne jak z povahy samotných důvodů uplatněných stěžovatelkou, tak, a to především, z ustálené judikatury Ústavního soudu, jak na ni bylo příkladmo poukázáno.

Nezbylo proto než o podané ústavní stížnosti rozhodnout, jak ve výroku tohoto usnesení je uvedeno [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 23. března 2000

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 23. 3. 2000, sp. zn. III. ÚS 487/99, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies