II. ÚS 451/98

23. 03. 2000, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojtěcha Cepla a soudců Miloše Holečka a Antonína Procházky ve věci ústavní stížnosti ing. P.B., zastoupeného advokátkou JUDr. D.Š., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 7. 1998, čj. 22 Ca 40/98-18, t a k t o :

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel se svou ústavní stížností s odvoláním na porušení čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod domáhal zrušení shora uvedeného rozhodnutí, kterým byl zamítnut jeho restituční nárok na vydání pozemku parc. č. 365/4 o výměře 461 m2 katastrální území F. dle zák. č. 229/1991 Sb., s odůvodněním, že nebyla prokázána existence tísně při uzavírání kupní smlouvy, v důsledku čehož se nezkoumal ani znak nápadně nevýhodných podmínek ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. k) uvedeného zákona.

V odůvodnění své ústavní stížnosti s odvoláním na rozhodnutí Ústavního soudu ve věci II. ÚS 89/1995 Sb., stěžovatel uvedl, že sporný pozemek byl určen k realizaci záměrů města, které byly schváleny S. a P. města F., a proto nemohlo jít o podepsání kupní smlouvy zcela svobodně, neboť názor a nárok jednotlivce byl z pohledu státu nepodstatný.

Ústavní soud z připojených spisů Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 22 Ca 40/98, a O.Ú., Okresního pozemkového úřadu, sp. zn. PzÚ 3396/92-A-Mu, zjistil, že restitučnímu nároku stěžovatele, uplatněnému dle § 6 odst. 1 písm. k) zák. č. 229/1991 Sb., nebylo vyhověno pro nenaplnění znaku tísně ve smyslu takového hospodářského nebo sociálního stavu, který na jednajícího objektivně doléhá tak, že učiní právní úkon, který by jinak neučinil (§ 37 OZ) při uzavírání kupní smlouvy, a to s ohledem na formulování přesných požadavků prodávajícím, jimiž souhlas s prodejem podmínil, a dále i s ohledem na jeho stížnost, vyjadřující obavy pouze stran kupní ceny, nikoliv samotné kupní smlouvy. Dále Ústavní soud zjistil, že Krajský soud v Ostravě opíral svá skutková zjištění o okolnost, že předmětná kupní smlouva byla uzavřena v souvislosti s budováním teplovodu a výstavbou bytových jednotek. Jakkoliv Ústavní soud již v mnoha svých rozhodnutích konstatoval, že pro účely restitučních předpisů nelze vycházet ze znaků tísně ve smyslu ustanovení § 37 OZ, tj. obecných předpisů, ale naopak, že tento znak tísně je třeba interpretovat v souvislosti s politickým nátlakem existujícím v letech 1948 až 1989, kdy fyzická osoba jako vlastník věci učiní ve vztahu k ní právní úkon, který by v právním státě neučinila, má Ústavní soud za to, že jde o ústavní stížnost zjevně neopodstatněnou, byla-li kupní smlouva uzavřena v souvislosti s výstavbou teplovodu a bytových jednotek, neboť toto jsou skutečnosti nesouvisející s politickým nátlakem v době nesvobody a proto nezbylo než ústavní stížnost dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1933 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání
přípustné.

JUDr. Vojtěch Cepl
V Brně dne 23. 3. 2000 předseda senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 23. 3. 2000, sp. zn. II. ÚS 451/98, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies